Tododeku 2 -už v mafii

děkuji doktore..

Minule jste četly:

,,jak na tom je?'' zeptal jsem se.

,,On je..''

...................................................

,,On je.. stabilizovaný.. měl velké štěstí kdyby ho to zasáhlo víc nemuseli by tady být'' řekl.

,,Děkuji vám'' rychle jsem vstal a z brekem ho objal.

,,J-já nevím co mám dělat'' řekl protože je pravda že takhle zranitelného mě ještě nikdo z mafie neviděl.

,,prosím'' řekl jsem.

Taky aby to slyšel jen on.

Naštěstí pochopil a objal mě zpátky.

,,Dobře protože tu teď velíte vy tak za ním můžete ale nesmíte nijak vyšilovat, ani řvát.. deku musí být v naprostém klidu ale prvně musím ošetřit i vás'' řekl a já souhlasil.

Došly jsme do jiného pokoje kde mě ošetřil, mám obvázané břicho ruce i stehno.

Došel jsem k jeho pokoji a nakonec k lůžku.

chtěl jsem si sednout na židli ale měl jsem pocit jako by se na mě a Izuka někdo díval.

Otočil jsem se ke dveřím a tam stál on.

Hned jsem vyběhl z pokoje a dal mu ránu.

Nakonec spadl na zem a já ho začal ještě víc bít.

,,Víš co jsi způsobil?! K vůli tobě teď leží tady! Mohl umřít!'' ,,Tvoje chyba neměl ses zapojovat ale ok''.

Už jsem ho chtěl umlátit, ale zastavila mě moje ochranka.

,,pane Todoroki to nesmíte'' řekli.

,,Jo nechal jsem se unést omlouvám se.. ať se k jeho pokoji nepřibližuje!'' ukázal jsem na Bakuga.

Hned ho odvedli a já došel zpátky do pokoje a k jeho lůžku.

,,Izuku co mi to děláš'' pošeptal jsem a dal mu něžnou pusu na čelo.

Sedl jsem si vedle na židli, chytl mu ruku a čekal až se probudí.

Pohled Izuka:

Probudil jsem se na něčem měkkém.

Nepamatuju si že bych si šel lehnout

Otevřel jsem oči a rozhlédl se po místnosti.

To je naše nemocnice?

Už si vzpomínám

Kolik je?

Podíval jsem se přes okno a byla tma.

Potom jsem si všiml Todorokiho sedícího na židli s hlavou na mém lůžku jak mi držel ruku.

,,t-Todoroki?'' začal jsem ho budit.

,,C-co? Jsem vzhůru'' promnul si oči.

,,Izuku!'' objal mě a začal brečet.

,,T-Todoroki moc se ti omlouvám za to co jsem ti udělal, neovládal jsem se'' začal jsem taky brečet.

,,Todoroki už to nikdy neudělám prosím promiň mi to-'' říkal jsem ale on mě přerušil něžným a rychlím polibkem.

,,Už je to v pořádku ano?'' usmál se a setřel mi slzy.

Jen jsem kývl a znovu ho objal.

,,Todoroki kolik je hodin?'' zeptal jsem se.

,,Počkej podívám se'' řekl a tím naše objetí přerušil.