The truth untold [Jeon Jungkook]

19

„vy spolu chodíte?!” vyjekl Tae a hned nás oba objal.

„vlastně díky tobě TaeTae.” usmála jsem se na Taehyunga který mi úsměv oplatil.

„promiň za to co jsem řekl.” řekl Jungkook a obejmul ho ještě jednou.

„vždyť v pohodě Kookie,vím že jsi to tak nemyslel.”

„děkuji Taehyungie.” byli vážně moc roztomilí

„takže vy dva...” díval se na mě nechápavě J-Hope.

„no konečně!” křikl nadšeně Suga a obejmul mě div mě nerozmačkal. Takhle jsem ho neznala. Byl dost stydlivý a moc nemluvil. Bylo hezké ho vidět se usmívat.

„hej, hej, hej já chci taky obejmout! O co jsem přišel?” přiřítil se Jin.

„Jungkook má holku!” vykřikl Suga.

„tak proč všichni objímáte Chloe?” udivil se Seokjin.

„to já jsem jeho přítelkyně hlupáčku.” pohladila jsem ho ve vlasech jako malé dítě.

„já to věděl!” vyjekl Jin.

S klukama jsme si pak dali večeři. Povídali jsme si a smáli se. Vážně jsem přemýšlela o tom že zůstanu v Koreji, měla jsem tu skvělé kamarády a teď už i přítele. Vážně se mi v Seoulu líbilo, byl to jako kdyby úplně jiný svět. Od Ameriky se Korea hodně lišila. Se vším i s chováním lidí. Většina lidí tu byla velmi ochotná a obětavá.

V kapse mi začal vibrovat mobil, hned jsem ho vytáhla z kapsy a podívala se kdo mi volá. Byla to moje mamka,naposledy jsme spolu mluvili před několika dny. Byla jsem moc ráda že volá ale proč tak najednou. Stalo se snad něco?

„ahoj mami. Děje se něco?” pozdravila jsem.

„ahoj zlato. Ne nic jen jsme si dlouho nepodívali. Kde jsi?” zeptala když uslyšela kluky.

„jsem...ehm...no...”

„notak odpověz Chloe.”

„jsem u mého kluka.” dostala jsem ze sebe nakonec.

„ty-ty máš kluka a Korejského?!”

„jo to mám. Je moc milý, vážně.” usmála jsem se na Jungkooka který nechápal o co jde.

„Jungkooku, pozdrav mamku.”
Řekla jsem v korejštině a Namjoon se na mě pyšně podíval. Vždycky měl velkou radost když se někdo něco naučil a moje korejština se za tu dobu vážně zlepšila.

„to jsi se za tu dobu naučila Korejsky?” zeptala se mě udiveně mamka.

„pořád neumím tak dobře ale díky mým kamarádům jsem se vážně zlepšila.” usmála jsem se na kluky.

„dobrý den.” řekl do telefonu Jungkook.

„a-ahoj.”

„mami, vážně by se ti líbil. Jednou vás seznámím, i s klukama.” zasmála jsem se.

„tvoje mamka zněla mile ale nepřišla mi moc nadšená.” řekl Kook když jsme dovolali.

„byl to proni jen šok Kookie. Na chvíli si někam odletím a už mám přítele.”
Zasmála jsem se.

„ale toho nejlepšího přítele.” šťouchl mě do ramene.

„že dneska přespíš u nás?” vyjekl pak z ničeho nic Jin.

„no já nevím.... Ale jo, jasně že jo Seokjinie!” usmála jsem se.

„ale spíš u mě!” vykřikl JK.

„a u koho jiného Jungkookie?”

S klukama jsme se pak rozloučili a šli do Jungkookova pokoje.