TFP- pozorovatelka II. (střípky)

Přiznání

     Za posledních několik hodin jsme spolu s doktorem pozorovali všemožná čísla na obrazovkách. Ratchet prováděl průběžná vyšetření, vše zanášel do tabulek, dělal výpočty, snažil se najít jakoukoliv nejasnost či chybičku. Byla jsem mu vděčná. Byl stejně podezřívavý k mému postupu jako já. Nicméně, zatím nic neodhalil. Po krátké pauze vypadal klidnější a dokonce před chvílí párkrát spokojeně zabručel. 

     Miko vyzvala kluky na turnaj, právě hráli finále. Roboti jim ale nefandili, pozorovali Ratcheta, nejspíš čekali na konečný verdikt. Konečně měl doktor vše pohromadě na jednom počítači. Jednou rukou si mnul bradu. Bylo nutné, aby čísla korespondovala. Provedl kontrolu ještě jednou, poté si zobrazil sken raněného. Ke své úlevě si přiznal, že léčba proběhla úspěšně. Nová návštěvnice to dokázala. 

     ,,Vypadá to dobře. Budu ho ještě muset sledovat, ale určitě přežije," otočil se k přihlížejícím. Kývli. 

     ,,V tomto případě," ozvalo se za námi, ,,můžeme děti poslat domů. Je pozdě, jejich rodiče se po nich jistě shání. Bumblebee, otevři jim prosím pozemní most." Všichni v místnosti se dívali na Optima, který se právě vynořil z chodby. 

     ,,Jo, jasně," povzdechl si Raf. Za zdržení určitě doma pochvalu nedostane. 

     ,,To bude vtipnej den zítra ve škole," prohodil Jack a mrkl na Miko, ta se ještě jednou prosebně podívala na Ratcheta.

     ,,Přežije, teď jen .... musíme čekat," řekl jí vlídně. Miko sklopila pohled a zařadila se jako první k mostu. Za ní šel Jack a Raf. 

    Přejela jsem pohledem všechny roboty. Co teď se mnou? Optimus zřejmě vytušil mou otázku. ,,V pořádku, můžeš zde zůstat. Pokud si přeješ, přeneseme tě na tebou zvolené místo," ukázal mírným gesten na most. Musela jsem se zamyslet. Kdykoliv jsem byla s broskvičkou, bylo to na dlouho, klidně týden, než jsme jeho technické hlavolamy vyřešili. Do útulku tedy nemůžu, ale zůstávat se mi tu taky nechce. 

     Vytáhla jsem svou kapesní mapu, rozložila ji na zemi a ukázala na svůj domeček. Optimus si klekl, aby lépe viděl. 

    ,,Arcee, najdeš prosím to místo?" požádal robotku. Ta během chvilky určila polohu a otevřela portál. Udělala jsem pár kroků, pak jsem se musela otočit.

    ,,Zítra ráno tě na těch souřadnicích vyzvedneme," usmál se vlídně jejich velitel. Pokývala jsem hlavou. Ještě naposledy jsem se otočila, než jsem prošla portálem. Ocitla jsem se v hluboké mrazivé pouštní noci. Ticho rušily jen občasné poryvy větru. Bez meškání jsem zalezla do pouštního domečku, až teď na mě padla únava. Zavrtala jsem se do spacáku a v mžiku usnula. 

   - - - - Na základně - - - - 

     Jen co se most za Aljou zavřel, vyzval Optimus všechny přítomné k odchodu do společenské místnosti. Autoboti si vyměnili zmatené pohledy. Poslední vážnou poradu měli před dvěma lety, když dostavěli základní část základny a měli si rozdělit hlídky. Nyní se Prime tvářil smrtelně vážně. Bumblebee se s nadějí podíval na Ratcheta, ten jen zavrtěl hlavou. Arcee se zachmuřila.

     Na stole ve společenské místnosti leželo několik spisů, papírů a kreseb. Všchny zobrazovaly tvora výšky polovičního transformera s šedým tělem, na kterém zářila rudá kresba. Tvor byl ozbrojený dlouhými drápy, nebezpečnými trny na ocase a hlavně obrovskými křídly. Výjevy znázorňovaly bestie útočící na nebohé raněné či nemocné transformery. Rvaly je na kusy tlapami a zahryzávali se jim do krků. 

     Ratcheta polila zima. Arcee ztuhla. Bee se hypnoticky díval na jeden z obrázků, který spatřil jako malý. Zrůda na něm držela vyrvanou jiskru malé sparkling nad hlavou a podávala ji jiné letící. 

Starfy

    Lovci jejich druhu. Predátoři, kteří organizovaně vraždily celé vesnice, než je Primové vyhnaly. Každý znal staré příběhy o hrdinech, jež za nepřítomnosti Primů se starfami bojovali. Rodiče strašili sparklings, když budou zlobit, přiletí si pro ně starfa. Ale bylo to tak nereálné. Tak dávno, že se z výjevů na těchto papírech se stalo ještě méně něž pohádky. 

     Ratchet se podíval Optimovi do očí. Prime sklopil pohled k podlaze a začal vyprávět: ,,Na své misi jsem byl málem odhalen. Ve chvíli, kdy mě vehiconi měli spatřit se ozval zvuk. Nad mojí hlavou něco syčelo a vrčelo zároveň. Ten zvuk mi zmrazil veškeré obvody, nedokázal jsem pohnout ani digitem. Ten tvor seskočil dolů a odebral se k jednomu z vehiconů, nevím, proč k tomu konkrétnímu. Dokázal jsem jen nečinně stát, ten zvuk mě znehybňoval a nutil mi myšlenku na okamžitou smrt, nebo útěk. 

    Stála přede mnou starfa. Oproti zdejším nákresům byla menší, asi o hlavu vyšší než člověk. Kresba a barva kůže byly stejné. Vehicona usmrtila a část z něj sežrala, alespoň myslím. 

     Její přítomnost mi zamlžila mysl, ale dokázal jsem si uvědomit, že potřebuji pomoct Bulkheadovi. Dokud byla zaměstnaná, vydal jsem se hledat energon. Nalezené zásoby jsem převezl sem."

    ,,Moment! Neměli je Primové vyhladit? Neměli být navždy pryč ze Cybertronu?!" rozvášnila se Arcee vyděšená planoucí hrůzou v Optimových optikách. 

   ,,Měli být navždy pryč, co by dělali tady?" zapípal Bumblebee.

    ,,Bee má pravdu. Primové je odstranili, jak je možné, že pořád žijí. Nespletl si se?" popošel Ratchet ke svému vůdci blíž. 

    ,,Ne," zavrtěl Optimus smutně hlavou, ,,byl to instinkt, něco s čím jsem se narodil. I vehiconi to cítili. V ten moment jsme nepochybovali o koho jde. Byla mezi námi starfa. A byla tam, aby někoho zabila."

     ,,Štěstí, že jsi to nebyl ty," objala se servy Arcee, ,,Ale ... jak je to možné?" Všichni obrátili zrak k Optimovi. 

    ,,Můžu za to... já," zavřel bolestně optiky a pěstí klepl do stolu.

    ,,Co? ... Cože?! ... To nemyslíš vážně?" vyhrkli všichni téměř zároveň. 

     ,,Prošel jsem veškeré dokumenty co mám k dispozici. Podle všeho Primové starfy nepobili, jen vyhnali. Starfí kmeny byly vyhnány ze Cybertronu pod podmínkami stanovenými ve smlouvě, kterou sepsal Micronus Prime. Až na pár jedinců, divoké, se všechny Starfy stáhly ze Cybertronu a už nikdy se neobjevili," vyprávěl Optimus. 

    ,,Ale co to má společného s tebou?" stále nechápala Arcee.

    ,,Po pádu prvních třinácti Primů, každý nově zvolený Prime obnovoval smlouvu. V určený čas se sešel se zástupcem kmene starf a potvrdil její platnost. Smlouvu bylo možné podle potřeb upravit a zavést nové podmínky. Ale... já schůzku propásl." 

    Místnost oněměla. 

    Optimus vzhlédl ke svým druhům. ,,Válka se rozběhla příliš rychle. Snažil jsem se vést Autoboty a zachránit náš svět. Zapomněl jsem na Alphatrionova slova a smlouvu neobnovil. Nyní mají starfy možnost volně lovit naše druhy," vyřkl ta slova s notnou dávkou bolesti v hlase. 

     ,,Selhal jsem,"