Ours》Haechan × NCT 127 [ ✔ ]

『7』

    ,, Ano, chystáme. " řekl Jungwoo a stoupl si přede mě.
,, Chci Haechana vzít na nákupy. " zalhal.

,, Tak na nákupy, jo ? " dotyčný rozsvítil a díky tomu jsem zjistil, že na nás přišel Yuta.

,, Ano. " kývl Jungwoo.
,, Nic tady nemá a přeci nebude chodit v jednom a tom samém oblečení. "

,, Myslím, že on s námi oblečení nebude potřebovat vůbec. " ušklíbl se Yuta a podíval se mi do očí.
,, A i kdyby jste šli na ty nákupy, tak proč s sebou bereš sportovní tašku ? " svou pozornost věnoval opět Jungwoovi.

,, Přece na to koupené oblečení. " řekl, jak kdyby to nebylo jasné.

,, Jungwoo. " přistoupil k nám blíž.
,, Vážně chceš v té tvé lži ještě pokračovat nebo mě toho ušetříš ? " nadzvedl obočí.

,, Já ale nelžu. " pořád si stál za svým, i když oba jsme moc dobře věděli, že to nemá žádný význam.

,, Woo, no tak. " přistoupil opět blíž.
,, Nechceš přeci, aby jeho trest byl mnohem horší, než už je. "

,, On ale nic neudělal ! " vykřikl Jungwoo a ochranářsky dal přede mě ruku.

Yuta se uchechtl.
,, Pořád nechápu, jak tě Taeyong mohl mezi nás přijmout. " zakroutil hlavou.
,, Kdy se konečně naučíš, že když ublížíš nevinnému, tak je to ten nejhorší trest, který můžeš dát onu viníkovi ? "

,, Nic mu neudělaš. " zavrčel po něm skrz zuby Jungwoo.
,, To jste vážně všichni tak bezcitní ? "

,, Máš pravdu. " uznal.
,, Já sám mu nic neudělám, ale my všichni ano. " šíleně se na mě usmál.

,, Jungwoo, nenech ho, aby mě odvedli. " zatahal jsem ho za rukáv trička.

,, Neboj, ochráním tě. " šeptl ke mně, ale Yuta ho stejně slyšel.

,, Neslibuj něco, co nemůžeš slíbit, Jungwoo. " pověděl mu a vrhl se po něm.

,, Jungwoo ! " vykřikl jsem vyděšeně a uskočil bokem, aby mě nesvalili na zem.

,, Běž, Haechane ! " začal se s Yutou prát.
,, Běž ! "

Jenom jsem přikývl a běžel ze sklepa pryč. Vyběhl jsem schody nahoru a mířil si to k hlavním dveřím. Nikoho jsem po cestě neviděl, a tak jsem úlevně vydechl a otevřel dveře.

,, Kampak jsme se vydali ? " přede mnou stál Mark.

,, J-já... " nevěděl jsem co říct. Namísto toho jsem začal couvat.

Bohužel jsem do něčeho vrátil. Nebo spíš, do někoho...

,, Mark se tě na něco ptal, prdelko. " zašeptal mi do ucha Jaehyun.
,, Neříkali jsme si náhodou, že nám budeš odpovídat na všechno ? " chytil mě za obě paže, abych jim neutekl.

A jo, další z jejich mnoha pravidel. Úplně jsem na jejich stupidní pravidla zapomněl.

,, Jungwoo ! " místo odpovědi, jsem zakřičel jméno jediného člověka, který se o mě opravdu stará a já ho zajímám.

,, Tohle se mi nezdá, jako odpověď na Markovu otázku. " kousl mě do lalůčku. Naštěstí jemně, takže to moc nebolelo.

,, Šel jsem ven. " vyhrkl jsem ze sebe a doufal, že mě to zachrání. Vážně naivní myšlení.

,, Trochu pozdě na odpověď, nemyslíš ? " Jaehyun mi začal dávat malé pusinky od ucha ke krku.
,, Myslím, že zasloužíš potrestat. " stáhl mi kalhoty, takže jsem před nimi byl už jen v boxerkách a tričku.

,, Jaehyune. " oslovil ho Mark a zavřel za sebou vchodové dveře.
,, Nepřeháněj. " přišel blíž k nám.

Žeby Mark byl také na mé straně ?
Ale to by mě přeci nechal odejít, ne ?

,, Vždyť on už má trest zaručený. " ušklíbl se na mě a naklonil se ke mně.
,, Tohle mu teď odpustím, ale příště si to vynahradím. " pohladil mě po tváři.

Vážně jsem si dával naděje, že je tu ještě někdo, kdo by mi chtěl pomoct ?

,, Jungwoo ! " zakřičel jsem znovu, což zapříčinilo, že mi Mark dal facku.

,, On tě zachránit nepřijde. " chytil mi obličej tak, abych se na něj díval.
,, Dnes zjistíš, co se ti stane pokaždé, když se pokusíš utéct a ještě o tom budeš lhát. "

Nevím, co to do mě vjelo, ale plivl jsem mu do obličeje. K tomu jsem dostal opravdu velikou kuráž.

,, Ty zmetku ! " dal mi další facku, ale mnohem větší, než byla ta předešlá.
,, Takhle se ke mně chovat nebudeš ! " utřel si obličej.
,, Jaehyune, na zem. " rozkázal mu.

Jaehyun, narozdíl ode mě, pochopil a i se mnou si klekl na zem. Poté mě otočil čelem k sobě, chytil mě za ramena a přitlačil mě k podlaze. Vlastně... Do jeho klína.

,, Chtěl jsem, aby jsi měl přitom pohodlí, aby jsi byl v posteli, ale ty prostě musíš zlobit a dělat si všechno horší. " promluvil ke mně Mark a podle zvuku jsem poznal, že si sundal kalhoty.

,, Ne, ne ne. " začal jsem se všelijak zmítat, ale sevření Jaehyuna bylo opravdu pevné a já se skoro vůbec nepohl. Já si ovšem myslel opak a pořád jsem se snažil nějak vyprostit.

,, Přestaň ! " Mark mě jeho opaskem od kalhot švihl přes zadek a já bolestně zamručel.
,, Ty jsi prostě nepoučitelný. " vydechl a stáhl mi boxerky.

,, Nedělej to, prosím. " snažil jsem se z téhle situace nějak dostat.

,, Marku, podívej. " ozval se Jaehyun.
,, On brečí. " v jeho hlase byl jasný posměch.

,, Ale to snad ne. " Mark začal předstírat, že se stará.
,, Náš Haechanie plaká ? " odhrnul mi vlasy z obličeje, aby na něj viděl.
,, Tak mu musíme dát i nějaký důvod. "

,, Ne ! " vykřikl jsem.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Myslím, že všichni víme, co se stalo. Nebo spíš, stane...

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere