Ours》Haechan × NCT 127 [ ✔ ]

『6』

    ,, Haechane, kde jsi byl tak dlouho ? " zeptal se mě Jungwoo, když jsem se vrátil do jeho pokoje.
,, A kde je Jaehyun nebo Taeyong ? "

,, Ne ! " vykřikl jsem.
,, J-jeho ne ! " do očí se mi nahrnula další várka slz.

,, Haechanie, co se stalo ? " Jungwoo ke mně přišel blíž a chytil mě za ruce.

,, On... " polkl jsem a díky bohu se nepozvracel z té hnusné chuti, kterou tam zanechalo Taeyongovo sperma.
,, On mě donutil, abych mu vykouřil. " dostal jsem ze sebe a sklopil pohled.

,, Cože ?! " naštvaně nadzvedl obočí.
,, Vždyť máme dohodu, sakra ! To jsem jediný, který ji umí dodržet ? " řekl si spíš pro sebe, ale stál u mě dost blízko na to, abych ho slyšel.

,, Žádná dohoda není. " zamumlal jsem a ruce mu zmáčkl.

,, Můžeš to říct ještě jednou ? " zeptal jsem.
,, Asi jsem špatně slyšel. "

,, Taeyong mi řekl, že žádná dohoda není. " zvedl jsem k němu svou uslzenou tvář.
,, Každý si se mnou ode dneška může dělat co chce, kdy chce. " vzlykl jsem.

,, Bože ! " zavrčel naštvaně.
,, Pojď ke mně. " roztáhl ruce na náznak, že ho mám obejmout.

Chtěl jsem, ale zakroutil jsem hlavou.
,, Ne. " řekl jsem odhodlaně.

,, Haechanie, stalo se něco ? " nechápal, proč jsem ho nechtěl obejmout.

,, Jsi jako o-oni. " řekl jsem.
,, U-udeláš mi to s-samé. " o krok jsem ustoupil.

,, To není pravda. " ruce dal dolů.
,, Já bych to bez tvého svolení nikdy neudělal. " jeho výraz změkl.

,, Opravdu ? " zeptal jsem.

Mám mu věřit ? I o Taeyongovi jsem si myslel, že na mě bude hodný, ale potom, co mi udělal jsem velice rychle změnil názor.

,, Opravdu. " přikývl.
,, Slibuji ti to. "

Jenom jsem kývl.

,, A teď mě pojď obejmout. " znova roztáhl ruce a usmál se na mě.

Úsměv jsem mu oplatil a pevně ho objal. On kolem mě omotal své dlouhé ruce a v objetí mě zmáčkl.

,, Zvládneš to tady sám ? " koukl na mě.
,, Potřebuji si s Taeyongem promluvit. " odhrnul mi vlasy z čela.

,, Nechci tu být sám. " zakňučel jsem.

,, Zamknu tě, neboj. "

,, Tak dobře. " kývl jsem a pustil ho z objetí.

Jungwoo se na mě usmál a odešel. Jakmile za sebou zavřel dveře, zamkl, za což jsem byl velice rád.

Po několika minutách, se Jungwoo vrátil a nevypadal vůbec nadšeně.

,, Je všechno v pořádku ? " zeptal jsem se ho opatrně, abych ho ještě víc nerozčílil.

,, Ne, není. " naštvaně praštil do nočního stolku.
,, Musím tě někam ukrýt. " otočil se ke mně.

,, Teď asi nechápu. " řekl jsem popravdě.
,, Přeci jsem teď váš, ne ? "

,, Ano, jsi. " souhlasil.
,, Ale nenechám tě tady, aby jsi byl jejich sexuální hračka. " ze skříně vytáhl tašku a hodil ji na postel.

,, Jungwoo... " chytil jsem ho za rameno.
,, Nic jiného mi nezbývá. "

Smířil jsem se s tím, že mě budou jenom využívat k sexu ? Ano, žádnou jinou naději už nemám. Jenom tady Jungwooa, který se o mě hezky stará a pomáhá mi.

Ale kdo ví, jestli by mi dřív nebo později neudělal to samé co oni...

,, Pomůžu ti utéct. " mou ruku z jeho ramene setřepal a začal balit věci.

,, Něco ti provedou, až to zjistí. " poznamenal jsem a doufal, že ho to nějak zastaví.

,, To riziko kvůli tobě podstoupím. " odpověděl a dál balil.

,, Nechci, aby ti ublížili. " namítl jsem a sledoval každý jeho pohyb, který vedl ze skříně k jeho posteli a zpátky.

,, Nic se mi nestane. " řekl.
,, Důležité bude, že ty budeš v bezpečí. " zastavil se a podíval se na mě.

,, Fajn. " vydechl jsem.
,, Ale slib mi, že se ti nic nestane. "

,, Slibuji. " řekl po chvíli váhání.
,, A teď pojď, kluci jsou momentálně dole v herně. " tašku na posteli zavřel a dal si ji na rameno.

,, Počkej. " zarazil jsem se.
,, To jdeme jako teď ? " nadzvedl jsem obočí.

,, Uhm. " přikývl.
,, Když jsou kluci v herně, máme několik hodin na útěk. Oni tam budou až do večera a určitě se ožerou. " vysvětlil mi a já kývl.

,, Dobře. " vydechl jsem a společně jsme šli ven z jeho pokoje.
,, Jsi si jistý, že nás neuvidí ? " koukl jsem na něj.

Nebudu lhát, měl jsem příšerná strach, že se tady objeví někdo z kluků a prozradí nás.

,, Ano, neboj se. " chytil mě za ruku, aby aspoň trochu uklidnil.

Sešli jsme schody dolů a já šel ke vchodových dveřím.

,, Tam ne. " Jungwoo mě upozornil.
,, Půjdeme dolů do garáže. "

,, Dolů ? " přišel jsem k němu.
,, Tam jsou ale oni, ne ? "

,, Neuvidí nás. " znova mě chytil za ruku a táhl mě po schodech dolů.
,, Tady do prava. " oznámil mi a já se vydal na onu stranu.

Byla tady celkem tma, takže jsem pořád zakopával a jednou jsem i spadl na zadek.

,, Jsi v pořádku ? " zeptal se mě Jungwoo a pomohl mi na nohy.

,, Jo, jen jsem o něco zakopl. " odpověděl jsem mu.
,, Děkuji. " pousmál jsem se, i když on můj úsměv nejspíš v té tmě neviděl.

,, Dobře. " hádám, že kývl.
,, Už jsme u garáže. Odtud by mělo všechno být v pohodě. " oznámil. Já přikývl a společně jsme zase šli.
,, Proč to nejde otevřít ? " zamumlal si pro sebe, když jsme byli u dveří od garáže.

,, Chystáte se někam ? " ozvalo se za námi a já na místě ztuhl.

Našli nás...

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Co se asi stane ? Hmmmmmm

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere