『2』『4』

216 34 19
                                    

    ,, Dorazily výsledky ! " zakřičel jsem, aby mě všichni slyšeli

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

    ,, Dorazily výsledky ! " zakřičel jsem, aby mě všichni slyšeli.

,, Opravdu ? " přiběhl ke mně Jungwoo, který byl v kuchyni a s Taeilem něco vařil.

,, Uhm. " přikývl jsem a zvedl ruku s obálkou.
,, Dojdeš pro ostatní, prosím ? Evidentně mě neslyšeli. "

,, Jo, jasně. " pousmál se a běžel nahoru.

Já si mezitím sedl na pohovku v obýváku a čekal až se vrátí Jungwoo s ostatními.

,, Jsme tady. " oznámil Taeyong a sedl si do křesla.

Ostatní si sedli ke mně na pohovku a ti co se nevlezli, si sedli na zem.

,, No, tak co ? " zeptal se Johnny.

,, Ještě jsem to neviděl. " odpověděl jsem.
,, Počkej. " obálku jsem otevřel a vytáhl papír, který odhalí, kdo je otcem mé malé holčičky.

,, Nenapínej. " postěžoval si Doyoung a my všichni se na něj otočili.
,, Co ? " nadzvedl nechápavě obočí.

,, Vždyť ty otcem stoprocentně nejsi. " pověděl Yuta.

,, No a ? " Doyoung stále nechápal, co se děje.
,, Jsem jen netrpělivý. " pokrčil nad tím rameny.

,, Bože. " vydechl Yuta a zakroutil hlavou.

,, Může Haechan už pokračovat ? " otázal se Jaehyun, který vypadal, jak kdyby tady nechtěl být.

,, Jo, pardon. " kývl Yuta a všichni věnovali mou pozornost opět mně.

Tedy až na Taeila, který byl stale v kuchyni a vařil, ale vsadím se, že nás moc dobře slyší. Obývák je celkem blízko kuchyně, takže o nic nepřichází.

,, Biologickým otcem, Sunmi Lee, je... " odmlčel jsem se a lehce vykulil oči.

,, Je kdo ? " otázal se netrpělivě Johnny.

,, Mark. " odpověděl jsem a zvedl k nim od papíru pohled.

,, Cože ? " Mark se na mě podíval.
,, J-já ? "

,, Je to tady napsané. " podal jsem mu papír z nemocnice.

Mark si ho vzal a začal si ho číst sám pro sebe.

,, Já jsem její otec. " zamumlal si, ale my ho stejně slyšeli.
,, Pane bože. " projel si rukou vlasy.

Podíval jsem se na Jungwoo, který měl pohled upřený do svého klína, a pak jsem se podíval na Johnnyho, který se díval na Marka.

,, Omlouvám se. " řekl jsem, zvedl se a odešel nahoru do pokojíčku za Sunmi.

Vešel jsem do pokojíčku a zavřel se. Jakmile jsem se dostal ke kolíbce, malá se na mě usmála a natáhla ke mně své malé ručičky. Pousmál jsem se a vzal si ji na ruce.

,, Hádej co. " sedl jsem si s ní do houpacího křesla.
,, Dneska jsem zjistil, kdo je tvůj taťka. " pověděl jsem jí.

Malá se na mě koukala, jak kdyby věděla co ji říkám a čekala až ji to konečně řeknu.

,, Tvůj tatínek je Mark. " prozradil jsem ji tu velkou novinu, na kterou jsme všichni čekali.
,, Přesně tak, ten strejda Mark. Vlastně už tatínek Mark. " uchechtl jsem se, i když nebylo čemu se smát.

Sunmi se také zasmála a strčila si ruku do úst, kterou hned začala žužlat. Já ji ručičku vytáhl a utřel ji.

,, Myslím, že není rád. " vydechl jsem.
,, Vypadal vyděšeně a... A prostě, že tomu nechce věřit. " pohladil jsem ji po tvářičce.

Malá Sunmi si něco pro sebe zažvatlala a pořád se usmívala.

,, Vidím, že ty jsi ráda. " dal jsem ji pusu na nosánek.
,, Ale ty by jsi byla ráda, i kdybych ti řekl jméno kohokoliv. "

,, Haechane ? "

Zvedl jsem pohled k nové příchozímu a uviděl Marka.

,, Oh, ahoj. " pozdravil jsem, i když jsem se dneska už několikrát viděli.
,, Co potřebuješ ? " zvedl jsem se a malou uložil do kolíbky.

,, Jsi smutný, že jsem otcem já ? " otázal se.

,, Pravdu ? " otočil jsem se k němu a on přikývl.
,, Trochu ano, ale jsem i rád, že jsi to ty. To spíš ty jsi vypadal, jak kdyby jsi to nechtěl. " sklopil jsem pohled.

,, To není pravda. " vyvrátil mi to.
,, Jen jsem nevěděl, jak reagovat. Opravdu jsem si myslel, že to bude Johnny nebo Jungwoo. " přiznal se.

,, To si nejspíš mysleli všichni. " řekl jsem.

,, Pravda. " souhlasil a přišel ke mně blíž.
,, Bude mě mít ráda ? " koukl se na malou. Také jsem se na ni podíval, a poté zpět na něj.

,, Určitě. " přikývl jsem.
,, Když jsem ji řekl, že jsi její taťka, tak se usmála. " chtěl jsem ho nějak uklidnit, aby o sobě nepochyboval.

,, Sunmi se usmívá na každého. " namítl.
,, Ale děkuji. " pousmál se na mě.

Úsměv jsem mu oplatil.
,, Jsem si jistý, že tě bude mít ráda, moc ráda. " chytil jsem ho za ramena.

Mark dal své ruce kolem mého pasu a víc se ke mně přiblížil. Podíval jsem se mu do očí a víc se usmál.

,, Můžu... " odmlčel se a dal mi pusu na tvář. Začervenal jsem se a Mark taky.
,, Jungwoo a Johnny mě zabijí. " zasmál se.

Uchechtl jsem a prohrábl mu vlasy.
,, O tomhle jim neřeknu, ale to, že jsi otec mého, našeho dítěte jim nějak nezatajím. "

,, To se nějak vyřeší. " zase se zasmál.

,, Nic ti neudělají. " zmáčkl jsem mu ramena.
,, Určitě jdou rádi, že jsi to ty a ne Jaehyun, to by Johnny asi nepřežil nebo by zabil Jaehyuna. Tebe má rád, jste nejlepší kamarádi. " vysvětlil jsem mu.

,, Ale miluje tě, i Jungwoo. " namítl.
,, To dokáže zkazit i to nejlepší přátelství. "

,, Mezi vámi ne, věř mi. " dal jsem mu pusu na nos.



















¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím

Mark je otcem malé Sunmi. Jste rádi nebo naopak nejste ?

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda

Veve-IsHere

Ours》Haechan × NCT 127 [ ✔ ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat