Ours》Haechan × NCT 127 [ ✔ ]

『1』『3』

    ,, Jungwoo ? " přišel jsem dolů do kuchyně, kde u stolu seděl zmíněný kluk s Doyoungem. Taeil byl u sporáku a něco vařil.

,, Dobré ráno, Haechanie. " usmál se na mě.
,, Děje se něco ? " zeptal se hned, když jsem mu úsměv neoplatil.

,, Asi jsem nemocný. " odpověděl jsem mu.

,, Oh ne. " zvedl se od stolu a přiběhl ke mně.
,, Ukaž. " dal mi ruku na čelo.
,, Myslím, že máš i horečku. "

,, Uhm. " zamručel jsem.
,, Strašně mě bolí hlava. " postěžoval jsem si.

,, Udělám ti polévku, ano ? " ozval se Taeil, který k nám přišel. Já jen přikývl.
,, Jungwoo tě vezme do postele a já ti to za chvíli přinesu. "

,, Dobře, děkuji. " poděkoval jsem a společně s Jungwooem jsme šli do jeho pokoje.

V jeho pokoji jsem si zase lehl do postele a Jungwoo mě zakryl až po bradu.

,, Potřebuješ něco ? " zeptal se mě a sedl si vedle postele na zem.

,, Ne, děkuji. " zakroutil jsem hlavou.

,, Zkus se prospat, ano ? " prohrábl mi vlasy. Prikyvl jsem a zavřel oči.
,, Dobrou. " dal mi pusu do vlasů a já během chvíle usnul.

,, Haechane ? " zašeptal se mnou lehce Jungwoo.
,, Haechanie. " udělal to ještě jednou.

Pomalu jsem otevřel oči.
,, Hm ? " koukl jsem na něj a několikrát zamrkal, abych se úplně probral.

,, Taeil přinesl tu polévku. " oznámil.
,, Říkal, že to máš sníš hned, když je to ještě teplé. "

,, Jo. " vydechl jsem a posadil se.

Jungwoo se na mě usmál, vzal misku s teplou polévkou a začal mě krmit. Když jsem snědl první sousto, začervenal jsem se.

,, Copak ? " Jungwoo se uchechtl.

,, Zvládl bych se sám najíst. " zamumlal jsem a koukal dolů.

,, Ale. " mávl nad tím rukou.
,, Jsi nemocný a musím se o tebe postarat. " dal mi další lžíci.

Takhle to šlo nějakých pět minut, když už jsem potom nemohl.

,, Stačí ? " nadzvedl obočí. Jenom jsem prikyvl, protože kdybych promluvil, tak se asi pozvracím.
,, Jsi v pořádku ? " odložil misku s polévkou na noční stolek.

Zakroutil jsem hlavou a běžel do koupelny, kde jsem si klekl k záchodu a začal zvracet. Jungwoo byl hned u mě a hladil mě po zádech.

,, Bože. " zamručel jsem a opřel se o Jungwooa, když jsem byl se svou činností hotov.

,, Za chvilku to přejde. " pohladil mě po paži a pomohl mi na nohy.
,, Vypláchneš si pusu, jo ? Aspoň nebudeš mít takový hnusný pocit v ústech. "

Přikývl jsem.
,, Dobře. " přišel jsem blíž k umyvadlu a Jungwoo mi do kelímku nepustil vodu. Kelímek mi poté podal a já si vypláchl pusu.

,, Je ti aspoň trochu líp ? " otázala se mě, když mi pomohl zpět do postele a zakryl mě.

,, Asi ano, já vůbec nevím. " zavřel jsem oči.

,, Až se vzbudíš, tak ti přinesu rohlík, aby jsi si potom mohl vzít prášek. " pověděl mi a začal mě hladit ve vlasech.

,, Tak jo. " zamumlal jsem a opět usnul.

Když jsem se probudil, v pokoji byla už tma a Jungwoo nebyl nikde k nalezení. Ani z koupelny nevycházelo žádné světlo, takže ani tam nebyl.

Zvedl jsem se z postele a šel dolů. Cesta po schodech byla opravdu zajímavá, protože se mi občas zamotala hlava a já málem spadl.

Naštěstí nespadl.

,, Haechane, co děláš venku z postele ? " vyděsil se Jungwoo a přiběhl hned ke mně, aby mě podepřel.

,, Nikde jsi nebyl, a tak jsem tě šel najít. " odpověděl jsem mu jakoby o nic nešlo.

,, Bože, ty jsi trdlo. " zakroutil nade mnou hlavou.
,, Pojď si sednout. " pomohl mi ke stolu.

,, Děkuji. " poděkoval jsem a sedl si.

,, Jak se cítíš ? " zeptal se mě Taeil, který něco jedl.

,, O něco lépe. " pousmál jsem se.
,, Ale pořád umírám. "

,, To mě mrzí. " pohladil mě po zádech Jungwoo.
,, Chceš ten rohlík ? "

,, Prosím. " koukl jsem na něj.

Jungwoo se opět zvedl a přinesl mi rohlík.

,, Tady to máš. " podal mi ho. Já mu poděkoval a začal pomalu jíst.

Po chvilce jsem rohlík položil na stůl, protože jsem ve cítil plný, ale snědl jsem půlku, takže dobrý.

,, Hotovo ? " optala se Jungwoo a já přikývl.
,, Dobře. Můžu to vyhodit nebo si to chceš ještě nechat, kdyby náhodou. "

,, Můžeš to vyhodit. " pověděl jsem mu.

Jungwoo vzal zbytek mého nedojezeného rohlíků a vyhodil ho.

,, Když to v tobě zůstane aspoň deset minut, tak ti dáme prášek. " oznámil mi Taeil, který dojedl své jídlo.

Přikývl jsem.
,, Kde je Doyoung ? "

,, Šel do obchodu. " odpověděl mi Taeil a sedl si zpátky ke mně.

,, Tak pozdě ? " podivil jsem se.

,, Musel pro něco nutně jít. " vysvětlil a já jen přikývl.

,, Haechane ? " oslovil mě Jungwoo.

,, Ano ? " podíval jsem se na něj a snažil se soustředit.

,, Nechceš si jít lehnout ? " navrhl.
,, Nevypadá moc dobře. " poznamenal.

,, Asi bych měl. " uznal jsem.
,, Budeš tam se mnou ? "

,, Samozřejmě. " usmál se na mě a uvedl se. Poté pomohl mně a spolu jsme pomalu šli do jeho pokoje.

,, Jungwoo, počkej. " zastavil jsem se, protože se mi šíleně zamotala hlava.

Jungwoo mě pevněji stiskl a čekal.
,, V pořádku ? " staral se.

,, J-já... Drž mě. " stihl jsem ze sebe dostat, než jsem omdlel a úplně tak ztratil rovnováhu.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Po delší době jsem zpátky !! Ke konci bylo takové menší drama 😊

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere