Ours》Haechan × NCT 127 [ ✔ ]

『2』『2』

    ,, Marku ? " zaklepal jsem na dveře od jeho pokoje.
,, Jsi tady ? "

,, Ano. " otevřel mi dveře.
,, Potřebuješ něco ? "

,, Jen jsem přišel říct, že dnešek s tebou budu muset zrušit. " oznámil jsem mu.

Dneska jsem měl s Markem jít ven na procházku, a také do cukrárny, ale bohužel jsem to musel zrušit.

,, Děje se něco ? " zeptal se trochu vystrašeně.
,, Jsi v pořádku ? "

,, Jsem. " přikývl jsem.
,, Ale praskla mi voda. "

,, Cože ?! " vykřikl a kvůli tomu jsem trochu nadskočil.
,, Musím tě vzít do nemocnice. " řekl a zase zmizel u sebe v pokoji. Já na něj jen tiše čekal.

Během chvíle vylezl.
,, Kde máš tašku ? " zeptal se mě.

,, V pokojíčku. " odpověděl jsem.

,, Dobře. " chytil mě za ruku.
,, Vezmeme ji a půjdeme. " pověděl mi a společně jsme šli do pokojíčku.

Mark vzal tašku a šli jsme k autu. Posadil jsem se na místo spolujezdce a Mark na místo řidiče.

,, Je všechno v pořádku ? " podíval se na mě.

Přikývl jsem.
,, Ano, je. " ujistil jsem ho.
,, Jenom myslím, že mi začínají vztahy. "

,, Co to znamená ? " vykulil oči.
,, Je to něco špatného ? "

Hned jsem zakroutil hlavou.
,, Ne ne, ale byl bych rád, kdyby jsi už vyjel. "

,, A jo. " nastartoval.
,, Promiň. " vyjel do nemocnice.

,, To nic. " pousmál jsem se.

Během patnácti minut jsme dorazili na místo a Mark mi pomohl z auta. Poté vzal tašku a spolu jsme vešli do budovy.

,, Promiňte. " přišel za paní na recepci.
,, Tady můj kamarád bude rodit. " oznámil ji.

,, Voda už praskla ? " zeptala se ho.

,, A-ano. " Mark se trochu zakoktal.

,, Dobře. " někam si to zapsala.
,, Jak daleko od sebe jsou kontrakce ? " podívala se na mě. Asi ji došlo, že to Mark nebude vědět.

,, Půl hodiny. " odpověděl jsem.

,, Pojďte prosím za mnou. " vzala papír a zvedla se od stolu.

Z Markem jsme šli za ní, než se zastavila před dveřmi.

,, Tady je váš pokoj, za chvíli za vámi přijde doktor. " usmála se na nás.

,, Děkujeme. " poděkoval jsem a vešel do pokoje. Přišel jsem k posteli a lehl si na ni.

,, Zavolám klukům, jo ? " Mark položil mou tašku na zem a sedl si k mé posteli na židli.

,, Dáš je nahlas ? "

,, Samozřejmě. " uchechtl se a vytočil Taeyonga.

,, Marku ? " zvedl to.
,, Proč voláš ? "

,, No, máme takový menší problém. " odpověděl mu.

,, Jaký ? " poznal jsem, že Taeyong začal trochu panikařit.
,, Je Haechan v pořádku ? "

,, Ano, jsem. " ozval jsem se.
,, Akorát jsem v nemocnici. "

,, V nemocnici ? " zděsil se.
,, Už je čas ? " najednou mu to došlo.

,, Řekl bych, že ano. " zasmál jsem se.

,, Hned jsme tam. " bylo poslední co řekl a zavěsil.

,, Vsadím se, že Johnny a Jungwoo budou vyvádět. " poznamenal Mark a mobil zamkl.

,, To rozhodně. " souhlasil jsem a zasmál se.
,, A jak znám Taeyonga, tak jim přímo neřekne, že budu rodit. "

,, V tom máš pravdu. " také se zasmál.
,, Škoda, že u toho nemůžu být. "

,, Taky mi je to líto. " vydechl jsem a opřel se. Mají tady polohovací postel, takže jsem naprosto spokojený.

,, V pohodě ? " chytil mě za ruku.

,, Jo. " přikývl jsem.
,, Jen se trochu bojím. " přiznal jsem.

,, To určitě zvládneš. " pousmál se na mě.
,, Jsi moc silný. "

,, Děkuji. " úsměv jsem mu oplatil.

,, Dobrý den. " do pokoje vešel doktor Park.

,, Dobrý den. " pozdrav jsem mu oplatil.

,, Slyšel jsem, že už je čas. " posadil se k nohám postele.

,, To ano. " přikývl jsem a zmáčkl Markovu ruku.

,, Zkontroluji tě, a pak ti řeknu víc. " doktor se na mě usmál a já si lehl. Sestřička, která přišla s doktorem, mi pomohla sundat kalhoty.

Mark se otočil bokem, aby nic neviděl, i když nechápu proč. Už mě nahého jednou viděl, tak nevím co řeší, ale na druhou stranu si toho vážím.

Doktor mě velice nepříjemně zkontroloval a poté mě zakryl.

,, Voda ti už praskla, ale jsi jenom na čtyřech centimetrech. " oznámil.
,, Máš před sebou ještě dlouhou cestu, tak se zkus co nejvíc prospat. Až všechno začne, budeš potřebovat veškerou sílu. "

,, Dobře, děkuji. "

,, Není vůbec zač. " usmál se na mě.
,, Za dvě hodiny přijdu zas. " i se sestřičkou odešel.

,, Co znamená, že jsi na čtyřech centimetrech ? " zeptal se mě Mark hned, jakmile odešli.

,, To přesně nevím. " zasmál jsem se a Mark se mnou.
,, Ale četl jsem cosi, že musím být na deset centimetrů, abych mohl rodit. " dodal jsem.

,, Aha. " kývl Mark.
,, Už asi chápu. "

,, Já vlastně taky. " zase jsem se zasmál.
,, Bože, vůbec mi to nemyslí. "

,, To nic, prosím tě. " mávl nad tím rukou.
,, Kdybych byl na tvém místě já, tak asi jenom panikařím. "

,, To děláš i tak. " trochu jsem si do něj rýpl.

,, Promiň. " omluvil se mi a poškrábal se na zátylku.

,, Chápu to. " znova jsem mu zmáčkl ruku.
,, Já vlastně taky panikařím. "

,, Nepoznal bych to na tobě. "

,, Snažím se myslet pozitivně. " řekl jsem.
,, A ty to panikaření zvládáš i za mě, takže tak. "

,, To máš sakra pravdu. " uchechtl se.
,, Jak dlouho myslíš, že to bude trvat ? "

,, Dlouho. " vydechl jsem.
,, Co jsem si četl na internetu četl zkušenosti od ostatních, tak to bude hrozné a dlouhé. "

,, To mě mrzí. " pohladil mě po rameni.

,, Pak ale budu mít krásnou holčičku. "

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Tak už je čas ♡♡

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere