Ours》Haechan × NCT 127 [ ✔ ]

『4』

    ,, Klid, to jsem jenom já. " Jungwoo mi dal ruku na rameno, aby mě uklidnil.
,, Nechtěl jsem tě vylekat, promiň. "

,, To nic. " zachraptěl jsem.

Hádám, že můj hlas zní tak blbě kvůli tomu, že jsem včera neustále brečel. Nebo kvůli tomu křiku...

,, Na. " Jungwoo mi dal k ústům brčko.
,, Napij se. "

,, Děkuji. " pousmál jsem se a napil se. Vypil jsem celý obsah sklenice na ex.

Jungwoo položil sklenici na stolek.
,, Taeil ti udělal snídani, máš hlad ? "

Zakroutil jsem hlavou. Popravdě jsem neměl na jídlo vůbec chuť, ani do života...

,, Opravdu ? " pohladil mě po vlasech.
,, Naposledy jsi měl tu pizzu a to už je celkem dávno. "

,, To je dobrý. " řekl jsem tiše. Nechtěl jsem totiž, aby mě zbytečně bolelo v krku, stačí, že už chraptím, jak nějaký stařec.

,, Dobře. " vydechl.
,, Jak se cítíš ? " zeptal se opatrně a hned mi bylo jasné, kam tou otázkou míří.

,, Všechno mě bolí. " sklopil jsem pohled. Hlavně kvůli tomu, že se mi do očí nahrnuly slzy.

,, To je pochopitelné. "

Jenom jsem kývl a utřel si tváře. Vzpomínky na včerejšek se mi všechny vrátili a já se snažil nerozbrečet.

,, Nachystám ti vanu, co ty na to ? " otázal se.

,, Vanu bych bral. " uznal jsem a tedy souhlasil.

,, Hned budu zpátky. " Jungwoo se zvedl ze země a šel do koupelny, která byla naštěstí součástí jeho pokoje.

Po chvíli se Jungwoo vrátil.
,, Odkryju tě, ano ? " koukl na mě.

Přikývl jsem a Jungwoo mě odkryl, naštěstí jsem na sobě měl jeho oblečení, takže jsem se necítil tak trapně.

,, Asi nezvládneš chodit ? " zeptal se.

Pokrčil jsem rameny.
,, Zkusím to. " začal jsem se prosazovat. Jungwoo mi do sedu pomohl.
,, Au. " nakrčil jsem obočí a zavřel oči.

Můj zadek velice, a hlavně bolestně, protestoval až mi do opět nahrnulo do očí slzy.

,, Odnesu tě tam. " Jungwoo rozhodl a zval mě do náruče, což mi od bolesti také moc nepomohlo a já nespokojeně zamručel.
,, Promiň, ale myslím, že veškerý tvůj pohyb bude bolestný. "

Bezva. To jsem opravdu rád...

Jungwoo mě odnesl do koupelny a posadil mě na prkénko od záchodu. Teď bych se velice rád vrátil na tu postel, která byla měkká. Tohle dřevěné prkénko bylo příšerné.

,, Ruce nahoru. " rozkázal a já tak udělal. Jungwoo mi sundal tričko a někam za sebe ho hodil.
,, Teď budu potřebovat, aby sis stoupl. Klidně se o mě můžeš opřít, aby jsi měl oporu. "

,, Tak jo. " chytil jsem ho za ruce a s jeho pomocí se postavil na nohy. Jako naschvál se mi podlomily, naštěstí Jungwoo mě chytil a natiskl na sebe.

,, Dobrý ? " optal se mě.

,, J-jo. " kývl jsem a narovnal se.
,, Myslím, že už to zvládnu. "

,, Opravdu ? " nadzvedl obočí.

,, Uhm. " přikývl jsem. Jungwoo mě tedy pustil a klekl si, aby mi mohl sundat boxerky.

,, Tak jo, teď potřebuji, aby jsi zvedl jednu nohu. " oznámil mi a já tak udělal. Musel jsem se ale chytit jeho ramen, abych nespadl.
,, Výborně, můžeš dát dolů, a teď tu druhou. " Jungwoo poté boxerky hodil někam k tričku.

Kousl Jsem se do rtu, protože jsem se začínal stydět. Cítil jsem, jak se mi do tváře nahrnula červeň.

Jungwoo se konečně zvedl zpět na nohy a usmál se na mě. Já jen sklopil pohled.

Neměl bych si dělat naděje, přece patří k nim. Určitě mi to udělá jednou taky, teď se mě snaží jen uchlácholit, že je hodný.

,, Zvládneš to dojít k vaně ? " vyrušil mě z mého přemýšlení. Podíval jsem se na něj a kývl.
,, Dobře. Budu stát za tebou a přidržovat tě. "

Zase jsem jenom kývl a pomalu šel k vaně, která sice nebyla daleko, ale já se cítil, jak kdybych k ní šel několik kilometrů.

,, Šikovný. " pochválil mě, když jsem k ní došel.
,, Do ní už ti pomůžu. " a jak řekl, tak taky udělal.

Jakmile jsem v horké vodě seděl ponořený až po krk, značně jsem se uvolnil. Nikdy bych nevěřil, jak teplá vida může uvolnit svaly.

,, Je to lepší ? " Jungwoo si sedl k vaně.

,, Jo. " přikývl jsem a začal si pod vodou hrát s prsty.
,, Dostanu trest ? "

,, Co ? Proč by jsi měl dostat trest ? " podivil se.

,, Nepřišel jsem k tobě včas a tím jsem porušil pravidlo. " měl jsem sklopený pohled.

,, V tomhle případě jsi nic neporušil. " pověděl mi a zase mě pohladil po vlasech.
,, To Johnny ho porušil. " řekl naštvaně.

Nad jeho jménem jsem sebou cukl a dal nohy víc k sobě, i když to snad ani víc nešlo.

,, Promiň. " omluvil se mi.

Nic jsem mu na to neřekl, neměl jsem co. On se určitě omlouvat nemusí, to já bych se měl přestat bát pokaždé, když někdo řekne jeho jméno. Přeci s ním od teď žiju.

,, Co kdybych ti umyl hlavu ? " změnil kompletně téma Jungwoo.
,, Můžu ? "

Přikývl jsem.
,, Ano. "

Jungwoo se usmál a natáhl se pro šampón.

,, Tenhle voní jak jablko, nevadí ? " koukl na mě. Zakroutil jsem hlavou.
,, Dobře. " pousmál se a šampón někam odložil.
,, Zakloň prosím hlavu. "

Udělal jsem tak, Jungwoo vzal hlavici od sprchy, pustil vodu a hlavu mi namočil. Jakmile byli mé vlasy dostatečně mokré, nanesl si na ruku onen jablečný šampón a začal mi umýval hlavu.

Nebudu lhát, cítil jsem se opravdu dobře.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Taková soft kapitola 😊

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere