𝐏𝐚́𝐫 𝐜̌𝐞𝐫𝐧𝐲́𝐜𝐡 𝐫𝐮̊𝐳̌𝐢.. 🖤🥀

| 10 | Falešný doktor

Pov. Tom ( ve 3:00 ráno )

Udělalo se mi v noci neskutečně špatně a málem jsem nedokázal odejít na záchod. "Děje se něco?" zeptal se starostlivě můj doktor.

"Je mi špatně." zavolal jsem na něj. A on přiběhl. "Jo to je tím, že tvůj organismus teďka bojuje se vším co máš nepotřebné v těle." Uchechtl se.

Možná jo..

Ale špatná nálada a stav byl i po dalších dvou hodinách stejný. Až jsem nakonec v 7:00 slyšel jak doktor volal s Akanem. A prej jedou zpět.

Jenomže pak on samotný Doktor zmizel do obchodu pro léky. A pak jsem čekal jen na jeho příchod. Ale hodiny ubíhaly a nikde nikdo.

Jenomže já neměl ani sílu zavolat na to číslo co mi dal. Tekla mi krev z rán které jsem měl ošetřené a už skoro zahojené.

Jak je to možný.

Pak krev z nosu. Čtyřicet teplota. Tak to jsem v pytli umřu asi.

18:30 ( Pov. Natka )

Přiběhli jsme k bytu a dokonce před dveřmi stal James. Který se na nás díval jak na debily co se nám robi a rychle jsme mu vše vysvětlili. A pak otevřeli dveře.

A volali na Toma.

"Tome! Kde jsi!" začala jsem křičet a viděla. Kaluže krve. "Sakra!" začala jsem plašit.

"Tady je!" začal Akane brečet když ho našel.

Měl oblečení od krve. S nosu mu tekla krev. A byl úplně mimo. Vedle. Nevnímal, že jsme tady.

"Tome!" hýbal sním James. Ale nic. Tak jsme ho vzali a položili ho na postel. A tam si ho prohlédli. "Jamesi, byl tu Azuma vydával se za doktora. A asi něco Tomovi dal." řekl Akane.

"To mi došlo. Bože já.." chytl se za hlavu. "Neměl jsem jezdit pryč.." zase se James litoval.

Najednou zazvonil telefon.

James : Haló? Kdo je tam?
Azuma : Vidím, že jste doma. Zmizel jsem v pravou chvíli. Ještě žije?
James : Ty! Proč si to udělal? O tohle ti jde? Podmanit si svět? K čemu ti to bude?
Azuma : Jsem oddaný své rodině a svému týmu. To bys měl pochopit.
James : Promiň, ale nechápu to..
Azuma : A co přesně nechápeš? Mou nenávist k vám? Nebo?
James : Ne.. To jak jste dopadli. Co z vás vyrostlo. Po střední jste začali myslet jen na ovládnutí světa. Před tim? Jste byli nejlepší kluci které znám. Řekni mi, co má Tom a ty ne? Udělal si to jako rozkaz, ale normální člověk by to jen tak nezvládl. Takže řekni mi co má on a ty ne. A dělej..

James byl hodně smutný. Je mi to jasný, Akane a James se budou o něho přetahovat už to vidím.

Azuma : Já..
Natka : Nemůžu uvěřit, že si udělal takhle hroznou věc.
Akane : Příště přestaň, ničit život ostatním.

James to típl. Sedli si k Tomovi a koukali kde všude má rány. Co se dalo to jsem ošetřila.

Ale bez pomoci Lucky mi to trvalo déle.

"Chudák." řekla jsem si. "Teplota mu klesla. Ale nevím jestli se probere." řekla jsem nahlas.

"Doufám." řekl James. "Tak to rande bude muset počkat." uteklo Akanemu s pusy.

"Rande!?" okřikl ho James. "Ano." usmál se. James ho pak vzal ven. A nás ostatní nechali uvnitř.

Pov. James a Akane

James : Tak rande jo?
Akane : Ano, souhlasil. I když neví, že rande. Já řekl, že ho chci někde pozvat.
James : Dobře. Takže dej pracky pryč od něho. Nekaz mi to.
Akane : Nechápu co se děje.
James : Ne? Dobře víš, že se mi líbí on.
Akane : Vážně? Tak můžeme ho mít oba ne?
James : Ne. Teď ti to říkám naposledy. Dej od něho pracky pryč.
Akane : Fajn.

Pov. Lucka

Seděli jsme snad už asi den v té cele. Kde ani není postel nic. Je mi zima a mám hlad.

"Jsem doma." přišel Azuma a velitel přišel též. "Výborně, už?" usmál se velitel, ale Azuma přišel nešťastný. "Jo. Je mu špatně." řekl. "Já je pohlídám běž za ostatníma." řekl Azuma.

Byl úplný klid. Alex si povídal s Justinem a já seděla a koukala na Azumu který tam drží telefon a vydá vážně. Tak jsem přešla k němu blíž. A zároveň aby to kluci neslyšeli.

"Hele, je ti něco?" zeptala jsem se. "No." zamyslel se ale odpověď už neřekl. Tak jsem si zase sedla. A začalo se mi chtít spát, tak lehla jsem si.

Protože nebudu celou dobu vzhůru.

Bych nedala.

"Najednou se ale ozvaly klíče a já Justin a Alex jsme vyskočili. "Azumo!" křikli jsme. Když jsme viděli ho odemykat dveře cely. Vešel dovnitř a zase zamknul.

Aha.

"Chci jen říct, že se omlouvám, nechtěl jsem nic dělat s tohohle. Moc se omlouvám." klekl si. "Co? " koukla jsem se na něho.

Má krásné rubínové oči.

"Tomovi se nic nestane, neumře nic. Nebojte se. Myslím si, že jsem vám dost pomohl." řekl. Nechápu o čem se to jako baví.

"Chtěl bych se k vám přidat a možná i Demo. Máte naše slovo klidně před váma z naší párty někoho zabiju. Já nwm. Chci být sváma." co??

"Dostanu vás ven. Sejdeme se ve 2h ráno venku." Řekl. Ale to už si tam kráčel Velitel a Jarry a Lerry s Tsumugim a Demem.

"Slyšel jsme všechno. Takže ty nás opouštíš?" řekl naštvaně. "Ano. Nechci sváma mít nic společnýho." řekl.

Vystřelil a rychle jsme začali utíkat.

Tyvole. Můj srdeční tep..

Ale utekli jsme a dokonce i s Demem.

Takže máme 2 nové členy. Paráda.. 💕

Hello!

Achjo omlouvám, se že některé kapitoly teďka byli takové nic moc. Ale moc jsem neměl čas teďka přes školu. A protože už bude bezrotační výuka.

Tak si predepíšu o víkendu kapitoly a vydám a možná i něco přes víkend vyjde uvidíme ❤.

Tak naše parta se opět sejde. A nejen Shoyo se sešel s Natkou v minulém díle, ale teďka dva parťáci MooNs jdou na stranu Black Roses. Dobré ne?

Ale i tak není vyhráno teprve teď to začne být zajímavé..

Mějte se hezky a Papa 💕