Pov. Lucka
Bězeli jsme je hledat, když v tom se ozval křik. "Tome!" zavolala jsem zpátky. Ale já jen slyšela křik, a dost výrazný.
Najednou bylo ticho. "Dělejte musíme ho najít sakra!" řekl naštvaně James.
Nedivím se. Já jsem už taky unavená a to jsme nedokázali polovinu věcí.
"Tady je!" křikl Laky.
Ne to ne!
"Tome! Kde je Miky?" zeptal se Alex když ho viděl sebou škubat a byl na zemi. "Tome! Hej!" řvala na něho už i Natka.
"Ne to nemá smysl.. Snaží se vstřebat to co se stalo. Ale je pozdě.." řekl James. Ne!
"Není pozdě, dokud to neřeknu já!" křikla jsem. "Tome, halo. Prosím žij. Slyšíš mě, že jo?" mluvila jsem povzbudivě.
"Nati, pojď otočíme ho na záda." řekla jsem a udělali jsme. "Co se stalo?" zeptal se Justin zmateně tak asi nepochopil.
"Jed. Miky musel sníst nějakého mrtvého člověka a to se nemělo stát. Teďka polovinu jeho krve má i Tom." řekl Azuma.
Všeznalec ohledně jedů a látek a tak..
Když byl otočený začal nahlas dýchat. A měl rameno na čele a druhou rukou si držel tu první. "Bolí to?" zeptala jsem se.
"Ne, nebolí." promluvil.
Hlas má stejný.. Uff.
Když se postavil vypadal úplně normálně ale jinak. Modré vlasy a oči mu ze šedivěli. No vlasy má spíš do bíla a tam má i trochu černé.
"Tome? Hele víš kde jsi, kdo jsme a tak?" zeptala jsem se. Vím že se teď nejvíc starám. Ale jsme nejlepší přátelé. "Co to je za otázku? Jasně, že vím." zasmál se.
"Kámo! Co to je za smích?" začala se Natka smát. "Hele Tome, je ti dobře?" zeptal se James.
"Je mi výborně." hlas stejný, ale je to úplně jiný člověk. "Kde je Miky?" zeptal se.
"Miky? Je pryč.. Je ve mě." zasmál se. "Promiň, já ten smích miluju." Natka měla záchvat smíchu.
"Počkej ty ho ovládáš?" zeptal se James šokovaně. "Není zač." poplácal Jamese po rameni. "Jak?" přidal se k otázkám Justin.
ČTEŠ
𝐏𝐚́𝐫 𝐜̌𝐞𝐫𝐧𝐲́𝐜𝐡 𝐫𝐮̊𝐳̌𝐢.. 🖤🥀
Mystery / Thriller'Den temný jako noc, kapky deště stékaly po mém deštníku.. Na silnici ticho.. Nebyl slyšet smích lidí, žádné protijedoucí auta.. Bylo to jako na hřbitově.. Pak přišel on a změnil mi život..' ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~