S láskou Dominik 2 (Nik Tendo)

#2

Z pohledu Sáry

Dneska mají kluci dorazit do Almerii. Jsem nervózní. Nevím co od toho čekat. Mám se bát? Mám mít nějaká očekávání? Našel si Dominik někoho? Kluci totiž letí se svojí drahou polovičkou a já čekám že i Dominik si někoho našel. Já si nikoho nenašla. Ani jsem nehledala. Neměla jsem na to pomyšlení. 

Je okolo oběda a já si sedla na terasu a dala si oběd z restaurace na konci ulice. Vaří tam výborně a už mě tam znají. Chodím tam pravidelně. Když není čas vařit tak tam zajdu. A taky mě to nebaví vařit jen pro mě.  Přestala jsem kouřit. Takže jsem kolikrát nervózní a snažím se tu chuť na cigo zahnat. Z 90% se mi to daří. 

Odnesla jsem svůj talíř a dala ho do myčky. Chvilku strávila na telefonu. Poté jsem se šla nachystala a pomalu vyrazila za kluky. Dorazili v deset dopoledne. Sraz máme okolo druhé. Chtěla jsem jim dát chvilku ať si odpočnou a vybalí si. I když Yzo naléhal ať přijdu co nejdřív.

Stála jsem před apartmánem a nedokázala zazvonit. Měla jsem strach z toho co uvidím. Nebo spíš v jakém stavu uvidím Dominika. Bude tam s přítelkyní? ,,Je to za tebou. Prober se!" opakovala jsem si v hlavě a zazvonila. Ve dveřích se ukázal Jakub. 
,,Tak moc rád tě vidím." Vrhnul se na mě a pořádně mě obejmul. Objetí jsem mu vrátila.
,,Já tebe taky. Chyběl jsi mi." Odlepila jsem se od něj a pořádně si ho prohlédla. Měl nové tetování. Jak na obličeji tak i na hrudi. Byl bez trička. Taky proč ne je tu třicet stupňů. 
,,Pojď dál." Pozval mě a já ho následovala na terasu.

Tam už seděli všichni. Včetně Dominika. Všechny jsem pozdravila a postupně objala. Hasanovu a Tomášovu holku jsem ještě neviděla. Takže nás představili. Otočila jsem se na Dominika a pozdravila i jeho. Vypadal dobře. Ne jak předtím.  Dal se do kupy. Jsem za to ráda.
,,Nikoho nemá jestli tě to zajímá." drkl do mě Jakub a pošeptal mi tuhle pro něj důležitou informaci. Já se jen zasmála a Dominik taky. 

Sedli jsme si ke stolu a začali si povídat. Všichni si zapálili, ale já ne. 
,,Ty nekouříš?" Zeptal se mě Tomáš.
,,Ne ne. Už skoro rok." Zasmála jsem se.
,,Tak to seš dobrá." Odpověděl Hasan.
,,A jak žiješ? Nějaké novinky? Přítel?" Je mi jasný kam tím míří. Chce vědět jestli máme s Dominikem šanci.
,,Nemám a jsem takhle spokojená." Hrdě jsem odpověděla. Nebudu si sama sobě nalhávat že mi Dominik nechybí a po přečtení dopisu jsem se chtěla vrátit do Čech. Chtěla jsem mu to odpustit, ale když jsem viděla jak krásné město tu je. Nechtělo se mi pryč. A taky jsem pak už ani nemohla a nebyl čas.

,,Jinak si užíval života. Pracuji z domu. U bytu mám vše co potřebuji. Našla jsem si tu kamarády. A je mi fajn." Usmála jsem se.
,,A co vy? Jak žijete?"  Každý mi postupně řekl jak se mají a co je nového. Bavili jsme se takhle asi hodinu. Bavila jsem se pak i s Dominikem. Nic se u něj nezměnilo. Stále píše hudbu, dělá to co ho baví. Měli jsme si toho tolik co říct. Ale stále jsem měla pocit, že se přes ten rozchod nakonec nepřenesl? Co to plácám. Je to Nik Tendo. Jeho nic nerozhodí. 

Po chvilce jsem si všimla zmeškaného hovoru od Sofii.
,,Pardon musím si vyřídit hovor." Zvedla jsem se a šla do rohu zahrady telefonovat. Sofie to nezvedá. Sakra.
,,Hele omlouvám se budu muset jít. Sofie to nezvedá."
,,Třeba to nebude nic tak strašného. Pak ti zavolá." Uklidňoval mě Tomáš. Mezitím se Jakub někam vytratil.

,,Hele je tu nějaká mladá holka s dítětem a hledá tě." Ozval se Jakub.
,,Sofie" promluvila jsem běžel k ní. Mluvily jsme španělsky takže nám kluci nerozuměli ani slovo. 
,,Omlouvám se ale budu muset jít. Dcera Sofii má asi teplotu. Povezu je k doktorce." Rychle jsem sbalila sebe i holky a vystřelila od nich. S malou Adel a Sofii jsme jeli rovnou do nemocnice.

Z pohledu Jakuba

,,Co to bylo?" zeptal jsem se kluků.
,,Netuším ale dost spěchaly." Odpověděl mi Tomáš.
,,Nechci se v tom vrtat a ani něco tvrdit, když to nemám podložené. Ale všimli jste si jak se ta malá uklidnila když se jí Sára dotkla?" Promluvila Kristýna. Moje přítelkyně.
,,No.. Na tom není nic divného." Promluvil Dominik.
,,Sára přestala kouřit. Neviděli jste ji přes rok. Má větší prsa. A když přišla Sofie ten strach v očích Sáry. Chtěla si vzít malou do náruči ale neudělala to. Nechce aby jste to věděli. Ale podle mě je ta malá Sáry dcera. A pokud počítám dobře tak cca 4 měsíce jí budou. A navíc ta podoba." Uchechtla se Kris. 

Dominik zkameněl. Ani se nepohnul. Zůstal sedět jako přikovaný a nedokázal ze sebe vydat ani hlásku. ,,,Myslíš že otěhotněla a proto za námi nejezdila?" Opatrně jsem se zeptal.
,,Je to dost možný. Zkusím za ní pak zajít." 
,,A je možný že je moje?" Ozval se Dominik. Sakra. Koho by to jinak bylo. Pokud ho nepodvedla a už těhotná odletěla tak je to Dominikovo. 
,,Tak možné to je. Zkusím s ní promluvit. Třeba mi k tomu řekne víc. A pokud je to tvoje tak ji přemluvím ať  ti to řekne." Slíbila Dominikovi že zařídí aby se dozvěděl pravdu.

Z pohledu Sáry

Se Sofii jsme během hodinky zpět na bytě. Nic vážného to není. Jen zvýšená teplota. Rostou ji trošku i zoubky tak to má z toho. Sofii se mi ještě jednou omlouvala za tebou že narušila moje odpoledne s kluky. Nemůže za to. Nevěděla si rady. Adel je moje štěstí. Je to moje dcera kterou miluji. Proto jsem neměla na kluky čas. Jako těhotná jsem pak létat nemohla. A po porodu jsem byla vyřízená. Nedokázala jsem to nikomu říct kromě Sofii a taky jsem to musela říct Jakubovi. Sofie byla jediná která mě nesoudila a pomohla mi. Občas malou pohlídá a já se tak můžu věnovat své práci nebo v klidu telefonovat s Jakubem. Ten si snaží udělat volno aby za mnou a Adel mohl přijet.

Bytem se rozezněl zvonek. Šla jsem otevřít.,, Kris."
,,Ahoj"
,,Promiň že jsem tak utekla. Sofii chtěla s malou do nemocnice. "
,, Nejsem blbá Sáro. Vím že to miminko je tvoje. Že je to tvoje dcera." Zůstala jsem stát na místě a netušila co říct. Asi nemá cenu zapírat.
,, Jak jsi na to přišla? " Zeptala jsem se jí.
,, Jednoduše. Nekouříš, předpokládám že stále kojíš takže máš větší prsa. Rok jsi nebyla v ČR. A když tvoje kamarádka přišla s malou tak jsi měla strach v očích co se stalo a hned jak ses ji dotkla přestala plakat. Ucítila maminku a byla klidná. " Kris se celou dobu usmívala od ucha k uchu.

,,Adel je moje zlatíčko" Hrdě jsem odpověděla a zároveň jsem měla strach. Co se bude dít teď? Budu to muset říct Dominikovi  a dalším. Všichni budou chtít ať se vrátím do Čech. Budou chtít abych se vrátila k Dominikovi. Jsem v koncích.

,,Musíš jim to říct a Dominikovi taky. Svoji teorii o tvé tajné dceři jsem řekla na hlas. Takže teď momentálně všichni čekají jestli jim to potvrdím nebo vyvrátím. A já chci aby jsi tam s malou přišla a sama jim ju představila. Je ti podobná. A Dominikovi taky." Má pravdu. Musím jim to říct.