S láskou Dominik 2 (Nik Tendo)

#10

Všechno je tak jak má být. Je mi líto Toma, že to tak dopadlo. Ale zas na druhou stranu chápu Emu. Nevěru bych neodpustila. Ať už by tam hrálo roli cokoliv. Proto jsem se k Dominikovi nevrátila. Nevěra se prostě neodpouští. 

Jakub to vzal taky celkem dobře. Netušila jsem že má podezření už nějakou dobu. Aspoň si to teď potvrdil. Nahlas jsem prohlásila i před Dominikem že nevěra se neodpouští. Dominik se sbalil a odešel z mého bytu. Samozřejmě nezapomněl bouchnout s dveřmi. Tušila jsem že to tak dopadne když to řeknu. Ale aspoň si nebude dávat naději. Je sice pravda že jsem o tom dost přemýšlela. Ale nikdy jsem se na 100% nerozhodla že bych se k němu vrátila. I když máme spolu Adel. Je lepší když má dva rodiče co spolu vychází než rodiče co spolu žijí a hádají se. 

Druhý den jsem nikoho neviděla. Jakub se s Tokáčem a Dominikem opili. Všichni zapíjeli žal. Oficiálně je jejich trio single. Asi je to tak dobře. Ani jeden se netrápí. Můžou začít od začátku bez lží.

O týden později

Blíží se konec pobytu kluků. Moc rychle to uteklo. Myslela jsem si že budu mít dost času na to si tu celou situaci o stěhování promyslet a přijdu na řešení. Ale nepřišla jsem. Netuším co mám dělat. Kluky jsem celou dobu neviděla. Jen Jakuba. V obchodě. Mavl na mě a šel pryč. Je to Dominikův nejlepší kamarád a bude na jeho straně. A já to respektuji. Dominik nepřišel ani za Adel. Což me dost překvapilo. Celou dobu chodil přesně a snažil se být s Adel co nejvíce času.

Rozhodla jsem se kluky navštívit. Mají před sebou jen 3 dny a chci aby se Dominik rozloučil s Adel. Možná bych se měla přestěhovat do Pardubic. Za tu dobu jsem si uvědomila že mu na Adel hodně záleží a že jsem ho postavila do nepříjemné situace. Na druhou stranu je Španělsko můj domov a nechci to tu opustit.

Sbalila jsem věci a vyrazila k apartmánu. Zazvonila jsem a čekala na odpověď. Ta ale nepřicházela. Nikdo nepřišel otevřít. Z druhého domu vylezla starší paní a ta mi řekla že kluci ukončili svůj pobyt. Včera večer odletěli.

Skoro se mi zastavilo srdce. Jak mohl Dominik odletět bez rozloučení. Chápu že nechce vidět mě, ale Adel? Nerozloučil se sní. Vyrazila jsem domů a zavolala Kubovi. Potřebovala jsem radu. Ten mi řekl že je chápe a že si za tuhle situaci můžu sama.

Proto jsem se rozhodla na pár dní odletět do ČR a být u Kuby. Slíbila jsem mu to. Sice tam poletí kvůli někomu jinému, ale aspoň zabiju dvě mouchy jednou ranou. Třeba se díky tomuto výletu rozhodnu, kde zůstat.

Vše jsem pečlivě zabalila a koupila letenku. Adel jsem připravila a druhý den ráno jsme jely na letiště. Svoji práci si beru do ČR. Nemohla jsem si jen tak udělat volno takže ji táhnu sebou. Sedla jsem si k Adel která už spala. Měla bych taky. Zítra odlétáme brzo. Adel je moje dokonalé štěstí. Nesmím ji připravit o tátu jen kvůli svým problémům.

Ráno jsme odjely na letiště a potom jsme odletěly do ČR. Byla jsem nervózní. Měla jsem chuť se na to vykašlat a vrátit se. Ale nemůžu. Musím to vydržet. "Děláš to pro Adel." Říkala jsem si v hlavě. Celý let jsem se věnovala práci. Adel spala takže jsem měla na to čas.

Letuška oznámila přílet do Prahy a mě se ještě víc sevřel žaludek. Takhle nervózní jsem snad nebyla ani u autoškoly nebo u zkoušek ve škole. S Adel jsem vyzvedla kufry a vyšla ven. Tam už čekal Jakub. Hned mě obejmul a pak se vrhl na Adel. Vidí ji poprvé na živo. Byl rozkošnej.

,, Jsem rád že tu jsi i když já nejsem ten důvod návštěvy. " Koukl na mě ve zpětném zrcátku. Byl zklamaný a bolelo ho to. Jsem poslední dobou moc sobecká a vím to o sobě. Budu muset na sobě zapracovat. Jedno sobecké rozhodnutí po rozchodu s Dominikem a už jsem taková.

,, Já jsem taky ráda." Víc jsem ze sebe nebyla schopná dostat. Byla jsem stále mimo. Co vlastně od tohohle výletu čekám? Stejně mě čeká rozhodnutí o tom kde budu žít. A buď budu šťastná já nebo Adel. Tak jako tak budu muset něco obětovat.

Dojeli jsme k bytu Jakuba kde už nás čekala jeho přítelkyně. Oficiálně nás představil s Terkou a pomohl nám s kufry nahoru. Jakub se přestěhoval takže má větší byt. Dostala jsem pokoj pro hosty. Prý je tu často Terky ségra. Pár věcí jsem si vybalila a přebalila Adel. 

Adel jsem předala Jakubovi a sedla si vedle něj. Chtěla jsem nějak začít a říct mu jak moc mě to mrzí. Jak moc mě mrzí že jsem ho opustila a jak moc se mi stýskalo. 
,,Jakube. Mrzí mě že jsem tě opustila. Mrzí mě že jsem přiletěla kvůli Dominikovi a ne tobě. Ale jsem tu strašně ráda a chci aby sis Adel a mě užil a budu se ti věnovat. Jen si dnes něco zařídím a už se odsud nehnu. " Usmála jsem se na Jakuba. Ten mi skoro nevěnoval ani jeden pohled a věnoval se Adel.

,,Chápu. Zlobíš se." Odpověděla jsem si sama. 
,,Ani nevíš jak moc jsem nasranej a jak moc po tobě chci řvát. Ale moc dobře vím že tím nic nevyřeším." Ledově odpověděl. Svůj pohled měl stále na Adel. Mě ignoroval. 
,,Křič, nadávej. Řekni mi jak moc jsem sobecká a hloupá. Já to vím a nedokážu to ovlivnit." Měla jsem slzy v očích a nedokázala se pořádně nadechnout. Že by to tu bylo zas? Panický záchvat? Naposledy jsem ho měla snad dva roky zpět. 

Vzala jsem mu Adel a dala ji do svého pokoje a zavřela jsem. 
,,Tak povídej. Řekni mi to jako moc jsem ti ublížila." Vyvalila jsem na něj. 
,,Nesnáším tě. Nenávidím tuhle situaci. Nenávidím Dominika, nenávidím tenhle zkurvenej život. Opustila jsi mě. Mohl jsem ti pomoct. Mohl jsem jet s tebou."
,,A co by se změnilo? Hm? Jen bych tě brzdila v životě. Máš tu firmu a přítelkyni. Já to bez hlavě opustila a teď toho asi lituji. Já tu měla jen tebe. Jedna oběť za štěstí Adel. Ty tu máš celý svůj život. " 

Nedokázala jsem mu už nic říct. Jakub ke mě přišel a obejmul mě. 
,,Už mi neutíkej. Prosím."