S láskou Dominik 2 (Nik Tendo)

#13

Z pohledu Dominika

Po návštěvě tatéra jsem si šel pro další dávku a sex. Rovnou jsem si za prcal, dvakrát. Konečně se cítím dobře. Nic mě netrápí. Možná jen Adel. Výčitky svědomí mě zastihnou, ale jen krátce a pak můžu dál žít život bez závazků.

Rozhodl jsem se jít do studia dopsat svůj projekt. Myslím že název Jsem v pohodě, sem v prdeli, bude výstižný. Došel jsem do studia a uslyšel hlasy. Jakub a Sára? Slyšel jsem jak ji říká ať odejde z mého života i za cenu že nebude mít Adel otce. Musel jsem se do toho vložit.

,,Vypadni a už se nevracej." Ozval jsem se. Koukala na mě jako by mě neznala. Bolelo ji to.
,,Já jen..." Snažila se mi něco říct, ale já ji nenechal.
,,Co ty? Nechceš mě, ne? Tak teď tady nebreč." Zasmál jsem se a šel pozdravit Jakuba. Bylo vidět že mě Jakub nepoznává. Neřešil jsem to. Po chvilce jsem začal zpívat poslední grál. Ani jednou jsem se na ni nepodíval. Zapálil jsem si cigo a zpíval dal.

,,Vážně mě pošleš do prdele písničkou, Dominiku?" Zeptala se a za celou tu dobu se nepohnula z místa. Přišel jsem k ní blíž. Podíval jsem se jí do očí a pokračoval.
,,Ona mi říkala Dominiku
Když držela mě za ruku..."
Jí se nahrnuly slzy do očí a utekla pryč. Jen jsem se zasmál a dal se věnoval své práci. Pak mi to nedalo a na instagram jsem hodil story ve které jsem napsal kousek nové songy z nového projektu. Přesně to sedělo. Je to projekt na kterém jsem pracoval celou dobu od rozchodu se Sarou. Možná jsem byl až moc zlý. Ale tohle jsem já. Nebudu ten Dominik, kterého milovala. Budu to zas já.

Asi dvě hodiny jsem tvořil hudbu a pak si dal konečně pauzu. Vzal jsem do ruky telefon a mrkl na reakce svého instastory. Zároveň na mě skončilo story od Sáry. Byla na ni ona s Adel. Až teď mi došlo že je tu s ní a já to všechno zahodil. Jen kvůli sobě. Myslím na Adel každý den. Jen mě nepřepadne tak silný pocit vinny jako teď. Začal jsem si uvědomovat jak moc jsem to posral. Dal jsem si teda panáka a šel hrát za Kubou. Nevrátím se do toho utrpení znovu. Řešit se Sárou bydlení a to všechno okolo. Nemám na to. 

Jenže pocit vinny jsem stále nemohl přepít. Stále jsem měl pocit že jsem opustil Adel aniž bych bojoval. Chybělo mi to malé stvoření. Chyběla mi moje dcera. Jenže alkohol v krvi a nějaké ty drogy tuhle myšlenku nakonec poslaly do prdele. A já tak zapomněl na svoje problémy a zase se sundal jako vždy.

Druhý den odpoledne jsem se probudil s šílenou kocovinou. Byl jsem mimo a měl jsem okno. Normálně bych to neřešil, ale vedle mě ležela pro mě naprosto neznámá osoba. Vzbudil jsem ji a poslal do piče. Je mi jedno kdo to je. Další fanynka co mě chce. Zašel jsem k Jakubovi a snažil se zjistit co  se dělo když jsme šli ze studia. Jen tak mi v posteli neleží cizí holka. Vždy to byl někdo koho jsem znal. Možná nikdo neměl čas. 

,,No brácho. Celkem jsme to rozjely. Mám taky okno. "
,,Super takže mi neřekneš kde jsem sebral tu cizí holku?" Jakub se jen zasmál a já ho nechápal.
,,Není cizí. Je to Markéta. Ta Markéta co nám kdysi spravovala e-shop a pak si založila vlastní firmu. Potkal jsem ji v baru na rohu. Zrovna slavila s kolegy úspěšný rok a ty jsi ji tam nabaloval jak kdyby jsi ji neznal. Ona se tomu jen smála. No a pak je ti asi jasný jak to dopadlo." Koukl na mě a furt se usmíval. 

Takže jsem klasicky kokot. Žádná změna. Pořád stejný. Sex, hudba, drogy a alkohol. Normálně si svoji hudbu moc nepouštím, ale tahle situace si to žádá. Pustil jsem si teda písničku z alba Fatamorgana a nechal pak hrát i celé album. U toho jsem něco uklidil a zašel si do sprchy. Ani nevím co budu dneska dělat. Poslední detaily k projektu budu dělat až přijede Radek ze Slovenska. Do té doby mám volno. Jak vyjde projekt tak pojedu tour. 

Doma nic nebylo a já se rozhodl zajet do obchodu. Nakoupit nějaké to jídlo. Ještě předtím jsem se zkoušel dovolat Tomášovi. Neviděl jsem ho snad dva dny. Nevím kde je a ani co s ním je. Snad je ok. No jak jsem čekal. Nedostupný. Nasedl jsem do auta, nastavil si hudbu a vyjel. Dojel jsem na parkoviště, vystoupil a zapálil si cígo. Koukal jsem kolem sebe. Všiml jsem si Jakuba s kočárkem. Ani nevím jak dlouho jsem se s Kubou neviděl. Skoro rok. Od té doby co odjela Sára jsem se všichni odcizili. Předpokládám že v kočárku je Adel. A že odněkud vyjde Sára. 

Ani ne do minuty vycházela z obchodu a strkala nákup dolů pod kočár. Koukal jsem na ni a na Jakuba jak se baví a hrají si s Adel. Tak moc bych chtěl dojít k nim a pochovat si Adel. Jenže bych tak musel čelit nasranému Jakubovi. Předpokládám že mu Sára vše řekla a že ví jak jsem se choval. A Sára by se na mě pravděpodobně ani nepodívala. 

Zíral jsem asi moc dlouho protože se Jakub otočil. Na to jsem tipl cígo a vyrazil do ochodu. Ani jednou jsem se na ni nepodíval. Jen jsem si s Jakubem vyměnil vražedný pohled a vešel do obchodu. Zde jsem nakoupil co jsem potřeboval a šel ke kase vše zaplatit. Když jsem vycházel venku stál Jakub. Ale už bez Sáry. 

,,Ahoj. Dominiku." Pozdravil a já se na něj jen podíval.
,,Ani mě neozdravíš?" 
,,Nemám důvod. Odepsal jsi mě už dávno. Tak co po mě chceš? Měl jsi pravdu, jsem zmrd a ubližuji lidem. Já ublížil Sáře ona mě. Tím to končí. Opět se vše vrací do starých kolejí. Ona si bude žít svůj život a já ten svůj. "
,,Takhle to vidíš? Jakože si ublížíte navzájem a budete si kvit? Pokud ano tak máš náskok."
,, Hele neřeš mě jo? Buď té lásky věnuj se svému životu. Užij si Sáru i Adel než zas odletí a mě neřeš." Byl jsem na odchodu ale on mě dostal větou , kterou jsem nečekal.
,,Sára se stěhuje do Pardubic. " Promluvil a mě se zastavilo srdce. 
,,No a?" Otočil jsem se na něj a snažil se vypadat že mi je to fuk. Otočil jsem se a vypadl od sud.