Kapitola 7.

196 7 0
                                    

Když jsem šla po Vánocích do školy nic moc se nezměnilo. Pořád se mi smáli, máma mě bila a ve škole se mi moc tady nedařilo. Jednou mi ale Naďa řekla, jestli nechci k ní odpoledne přijít, že bude doma sama a chce mi něco říct. Řekla jsem, že jo, protože mamka je dneska celý den pryč, takže budu moct.

Odpoledne u Naďy

"tak o čem si chtěla mluvit, zeptala jsem se"

"no, víš...asi už vím proč se ti ve škole smějí"

"vážně?!"

"jo...občas jsem poslouchala konverzace nějakých holek ve škole a zjistila jsem pravdu"

"tak povídej, řekla jsem netrpělivě"

"no...asi to bude kvůli YouTube, řekla Naďa"

"co, YouTube? a co to má s tím společného? řekla jsem nechápavě"

"ty to ještě nevíš, zeptala se mě Naďa"

"co bych měla vědět, uniká mi tady něco nebo...co teda?"

"že Matyáš natáčí na YouTube"

"cože?!"

"jo, ty jsi na něj fakt ještě nenarazila?"

"ne? ale co to má společného s těmi pomluvami?"

"myslím, že to bude právě kvůli tomu, že Matyáš natáčí na YouTube...upřímě někdy tam ze sebe dělá šaška, chceš to vidět? zeptala se mě a zapla YouTube"

"Mattem?"

"jo, tak se tam jmenuje, řekla Naďa"

"on natáčí minecraft"

"jo, co bys od něj čekala...make - up tutoriály :D"

"ne, to by dopadlo hrozně :D začaly jsme se s Naďou smát"

Po shlédnutí pár videí...

"takže už to chápeš?"

"co, zeptala jsem se"

"proč se ti ve škole smějí"

"jo, ale jak to zastavíme, ignorace nepomohla"

"zkus si o tom promluvit s Matyášem, přece jen je to vaše věc"

"tak jo"


Pohled Mattema

Když jsem přišel ze školy domů byla tam Naďa s Biby. 

"ahoj Maty, řekla Biby"

"ahoj, pozdravil jsem"

"potřebuji si o něčem promluvit"

"určitě, pro tebe cokoliv, řekl jsem a šli jsme ke mně do pokoje"

"zjistily jsme s Naďou proč se mi ve škole smějí"

"fakt?!"

"ano"

"ale ještě se tě chci na něco zeptat...ty natáčíš na YouTube?"

"co? jak to víš"

"řekla mi to Naďa, ale proč si mi nic neřekl?"

"nebyl k tomu důvod"

"já ale nechci, abys mi něco tajil, vždyť jsme si řekli, že si budeme říkat všechno, řekla Biby zklamaně"

"tak dobře, omlouvám se, že jsem ti to neřekl a odedneška ti budu říkat vše...zlobíš se na mě ještě?"

"ne, jen jsem trochu zklamaná, že jsi nedodržel slib, ale pokud už budeš říkat pravdu - "

"dobře, už budu říkat pravdu, řekl jsem"

"dobře, odpouštím ti, a dala mi pusu"

"ale co teď uděláme s tou pomluvou a nadávkami, zeptala se mě"

"no, když to řeknu na Instagramu nebo na YouTube, jak to s námi opravdu je mohlo by to ustat"

"tak jo"

Pohled Biby

"s Matym jsme si řekli co a jak, pak ještě o tom natočil video na YouTube a story na Instagram, aby se ujasnilo co se děje a doufali jsme, že už to ustane"

Další den byla středa, ale my jsme měli ředitelské volno, tak jsem šla s Matym ven. Naďa nemohla, protože šla k doktorovi.

"a tvým rodičům to nevadí? zeptala jsem se"

"co"

"že spolu chodíme"

"ne, říkali mi, že už bylo načase, takže mě v tom podporují"

"tak to se máš, moje mamka to nese pořád stejně, chtěla bych aby jí to došlo, že s takovým přístupem to nikam nevede, je to můj život, takže by to mělo být podle mě, ale nedá si říct...asi jí to pořád vrací ty vzpomínky s tátou"

"a nějaký doktor by nepomohl?"

"je objednaná na příští týden na psychologii, ale bojím se, že to nepomůže"

"uvidíme, ale snad jo"

"taky doufám, že už se uklidnily ty vzpoury, kvůli tomu našemu vztahu, řekla jsem"

"jo, taky doufám, odpověděl"

Já a MATTEM/útěk ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat