Já a MATTEM/útěk ✔

Kapitola 13.

Pohled Mattema

Ráno, než jsme vyjeli jsem Biby řekl ať si raději ještě jednou vymění oblečení. Sice jsme si je měnili už, když jsme dojeli na první penzion, ale pro jistotu se musíme převléct ještě jednou, aby nás nenašli. Už jsme byli za hranicemi. Zbývala asi hodina a půl cesty. Najednou byl před námi les, nic jiného než les.

"není tam žádná cesta pro auta"

"v tom případě budeme muset jít po svých, řekl jsem"

"no snad to nebude trvat dlouho, nechci přespat v lese, řekla Biby"

Nechali jsme auto před lesem, vzali jsme si z něj potřebné věci (včetně mapy) a šli jsme. 

"aspoň je na té mapě i Slovensko, řekla Biby"

"jo, kdyby tam nebylo asi bychom byli už ztraceni, řekl jsem"

"jo, to určitě :) řekla a usmála se"

Když jsme vyšli z lesa byl už večer, ale my jsme neměli kde spát.

"tak to vypadá, že dneska budeme spát venku, řekl jsem"

"ach jo, zrovna, když jsou všude komáři, řekla Biby naštvaně"

"neboj, jednu noc snad přežiješ, řekl jsem"

"snad jo"

V batohu jsme měli aspoň jednu deku, takže jsme se jí přikryli a snažili jsme se usnout.

Pohled Biby

Ráno jsme se zase vydali na cestu. Šli jsme asi hodinu, než jsme uviděli nějakou vesnici.

"vypadá to jako ta, o které mi psal táta, řekla jsem"

"můžeme zkusit najít ten dům podle té adresy co máš, řekl Matyáš"

"jo, naštěstí jsem si ji vzala s sebou"

Asi půl hodiny jsme bloudili po vesnici, než jsme ten dům našli.

"to by měl být on, řekla jsem"

"vypadá docela staře, řekl Matyáš"

"jo, ale snad to bude on"

Zaklepala jsem a nervózně jsem čekala až někdo otevře. V tu chvíli někdo vyšel a řekl...

"přejete si?"

"emm...ahoj tati, to jsem já...Biby, řekla jsem nervózně"

"Biby?! to jsi ty?!"

"málem jsem tě nepoznal, řekl a objal mě"

"a kdo je ten mladík? zeptal se mě"

"to je Matyáš...můj kluk"

"dobrý den, pozdravil Matyáš"

"to je skvělé, že už máš kluka, ale proč jste tady? zeptal se mě"

"protože už nás nebavilo žít nudný život, chtěli jsme začít od znova...začít nový život, řekla jsem"

"aha, tak tady nestůjte a pojďte dál, řekl a pustil nás dovnitř"

Večer šel taťka do hospody...nebo tak nám to aspoň řekl. My jsme nevěděli co dělat, tak jsme se koukli na televizi. V televizi se o nás pořád mluvilo. Taťka měl aspoň v televizi i české programy, takže jsme měli přehled s tím, kde jsou policisti.