Já a MATTEM/útěk ✔

Kapitola 17.

Pohled Naďy

Od doby, co mě opustila Biby s Matyášem mě nic nebavilo. Dalo by se říct, že jsem byla "bez života". Uvědomila jsem si, co pro mě Biby znamená. Řekla jsem si, že raději zemřu, než se trápit. Vzala jsem si nůž a podřezala jsem si žíly, začala jsem ztrácet vědomí, upadla jsem. Po pár sekundách jsem začala slyšet hlasy, které jsem pak přestala vnímat. 

Probudila jsem se v nemocnici. Strašně mě bolela hlava a ruce jsem měla obvázané obvazem, bolely mě.

"už si vzhůru, řekla sestřička"   Najednou ke mně přišli rodiče a ptali se mě proč jsem to udělala, já je ale nevnímala.

Pohled Biby

U Dejzra jsme byli druhý den a přemýšleli jsme, co bude dále.

"moje teta prodává dům u lesa, je asi 3 km od Prahy, řekl Dejzr"

"to by nemuselo být špatné, přece jen nám ještě zbyly nějaké peníze, řekla jsem"

"to jo, ale nenajdou nás tam? řekl Matyáš"

"slíbila jsem Nadě, že se jednou vrátím, a sliby se mají plnit"

"tak dobře, zavoláme tam a zítra se na něj půjdeme podívat"

Večer jsme nevěděli co dělat, tak jsme se zase dívali na zprávy...musíme mít nějaký přehled.

Televize: "a máme tady další novinky, sestra jednoho z pohřešovaných skončila v nemocnici, kvůli ztrátě krve, zjistilo se, že chtěla spáchat sebevraždu podřezáním žil"

"cože?! řekli jsme s Matyášem oba najednou"

"proč?! řekla jsem se slzami v očích"

"bude v pohodě? zeptal se Matyáš sám pro sebe"

"nejdříve moje máma a teď i Naďa, řekla jsem s pláčem"

"hele, buďte rádi, že to přežila, řekl Dejzr"

"to ano, ale co kdyby to nepřežila, co bychom pak dělali, řekl Matyáš"

"berte to pozitivně, řekl Dejzr a chtěl nás utěšit"

"vyspíme se z toho a zítra už to bude lepší, ještě se musíme zajet podívat na ten dům, řekla jsem"

"tak jo, řekl Matyáš"