Já a MATTEM/útěk ✔

Kapitola 9.

Pohled Mattema

Zbýval týden do útěku. Už jsem měl všechno připravené. Zbývalo už jen říct to Biby, takže jsme se sešli někde, kde nejsou lidi...u lesa.

"ahoj Biby, pozdravil jsem"

"ahoj, řekla"   (byla celá od modřin, bylo mi jí líto)

"s mamkou se to nezlepšilo, že?"

"ne, odpověděla smutně"

"chci ti něco říct..."

"emm...dobře, řekla trochu nejistě"

"víš, jak jsme se jednou bavili o tom, jaké by to bylo utéct a začít nový život"

"ano"

"je pravda, že se nám poslední dobou nedaří a už nás to tolik nebaví...mám plán, že utečeme"

"utečeme? jako doopravdy? zeptala se"

"ano, doopravdy"

"ale kam?"

"to ještě nevím, ale někde daleko odtud, řekl jsem"

"mohli bychom utéct na Slovensko za mým tátou, řekla"

"to by bylo super"

"ale co bude s tvojí YouTube kariérou?"

"ta počká až se všechno dokoná...neboj, ty jsi přednější :)"

"tak jo, pokud ti to nevadí, klidně, ale jak začneme, zeptala se mě"

"nejprve bych si vzal jen ty nejpotřebnější věci...nejlépe jen do nějakého batohu a hlavně peníze, aby nám to vystačilo až na Slovensko"

"dobře, zkusím jich vzít co nejvíce :)"

"dále si vezmi, když tak nějaké náhradní oblečení, aby nás nepoznali a než si najdeme nějaký obchod s jídlem vezmi si aspoň vodu"

"ale co bude s Naďou, je to kamarádka musíme jí aspoň napsat dopis na rozloučenou"

"tak jo, napíšeš jí dopis, pak ho dáš mně a v den útěku jí ho nechám doma na stole?"

"tak jo, takže na kdy to teda uděláme?"

"příští týden v pátek odpoledne, budu čekat před vašim panelákem, jo?"

"jo, řekla"

Pohled Biby

Večer jsem se rozhodla Nadě napsat ten dopis...

"Milá Naďo, chtěla jsem ti říct, jak dobrá...ne, úžasná kamarádka jsi. Pomohla jsi mi vždycky, když jsem potřebovala pomoct a také sis na mě udělala vždycky čas. Kéž by byli všichni takoví skvělí přátelé, jako jsi ty. Ale každý ptáček jednou musí vyletět z hnízda, takže se s tebou musím rozloučit, ale doufám, že ne navždycky. Chci s Matyášem utéct někde daleko, někde, kde si můžu žít svůj nový a vlastní život...jen já a Matyáš. Proto doufám, že to pochopíš a odpustíš mi to, děkuji. Tvá Biby ❤"

Další den jsem dopis dala Matyášovi a pak už jsme jen čekali na "den D."