Já a MATTEM/útěk ✔

Kapitola 12

Pohled Biby

"podle mě už nás hledají policisti, řekla jsem"

"to asi jo, musíme si najít nějaké místo na přespání, přeci jen nechceme na tvé narozeniny spát v autě, řekl mi Maty"

"jo to jo, podívám se, jestli je tady nějaký penzion na přespání"

Když jsme našli nějaký poblíž, zaparkovali jsme a zaplatili jsme si pokoj.

"no, není to tady špatné, řekla jsem"

"jo, je to tady pěkné, ale policisti nás mohou najít i podle GPS v našich mobilech"

"a co chceš teda dělat? zeptala jsem se"

"musíme se jich zbavit"

"mobilů? :("

"jo, nechceš snad, aby nás našli, a když budeme mít ještě nějaké peníze koupíme si nové, řekl"

"tak jo, dala jsem mu můj mobil a on ho rozbil, potom vzal i svůj a rozbil ho taky"

"tak, a teď už nás nenajdou :) řekl a usmál se"

Protože byla na pokoji televize pustili jsme si ji. Byly tam zprávy.

"hele už tam jsme, řekla jsem"

"tvá mamka je v nemocnici, to jsem jí praštil tak silně? řekl Matyáš a trochu se ušklíbl"

Potom tam mamka ještě z nemocnice říkala, že prosí, aby jsem se jí vrátila.

"asi si to konečně uvědomila, řekla jsem šťastně"

"jo vypadá to tak, řekl Matyáš a obejmul mě"

Večer už jsme šli spát, abychom hned ráno mohli vyrazit.

Ráno...

Asi kolem 6 jsme vyjeli. Naštěstí byla v autě mapa, takže jsme věděli kudy jet.

"můj taťka bydlí kousek od Bratislavy, řekla jsem"

"dobře, tak zkus najít na mapě vhodnou cestu, nejlépe s benzínkou"

Když jsme dojeli k nejbližší benzínce, natankovali jsme a koupili jsme si nějaké jídlo a pití. Potom jsme se vystřídali v řízení, protože Matyáš už byl trochu unavený. Ještě ten den už jsme byli u hranic Česka se Slovenskem. Nechtělo se nám ale jet přes noc, protože už jsme byli unavení, tak jsme si zaplatili zase pokoj v nějakém penzionu.

"v televizi se o nás zase mluví, řekla jsem s úsměvem na tváři"

"jo, podle mapy bychom zítra už mohli dorazit za tvým tátou, řekl Matyáš"

"to je super, odpověděla jsem"

"moc se na něho těším, dlouho jsme se neviděli"