Can't turn back/Ashton Irwin/CZ

Part 1

Jako každý večer jsem usínala s myšlenkami na další den. Ráno vstát, vypít čaj a vyrazit do školy...strávit neuvěřitelně dlouhou dobu v budově, která je pro všechny snad tou nejhorší představou a potom jít zase domů. Doma se podívat na internet a jít spát...

Zazvonil ten otravný budík, který jsem odložila a spala dál. Dlaší noc bezesnu a tak si alespoň trochu zasním teď. Když budík zazvonil už po několikáté, došla jsem k závěru, že je na čase vstát. Vykopala jsem se z teplé postele a přejel mi mráz po zádech. Nesnáším zimu hned poránu. V koupelně nastala moje každodenní rutina...černé slabé linky s řasenkou a černou tužku, ještě pomádu na rty a hotovo. Podívala jsem se na své vlasy a jen si povzdychla. Kudrnaté čokoládově hnědé vlasy jsem si svázala do drdolu a šla se obléct. Hodila jsem na sebe černé volnější triko s pár vystřiženými dírami a černé skinny jeany. Ještě jsem na sebe hodila šedý svetr a čapla do ruky tašku do školy. Do kelímku na kafe si přelila zelený čaj a konečně se odhodlala jít. Vyšla jsem ještě za tmy. Odpila jsem si z čaje a nadechla se čerstvého vzduchu.

Procpala jsem se přes ostatní studenty a šla okamžitě ke své skříňce. Hodila jsem tam věci a vzala si dvě učebnice a šla hned do třídy, abych si zabrala nejlepší místo. Chytla jsem za kliku ale dveře nešly otevřít. Zamračila jsem se pro sebe a zusila to znovu, zas nic. Tentokrát jsem se už vážně naštvala a chytila za kliku pořádně. Bohužel se v tu chvíli dveře otevřely a já letěla dozadu. Chytila jsem se skříňky, díky které jsem to ustála a podívala se na viníka...

Můj zrak dopadl na kluka, který mi nebyl povědomí. Ostatní kluci ze školy byli šprti, borci co si mysleli jak jsou cool když nosí kalhoty jako kdyby měli nasráno nebo feťáci co kouřili marihuanu. On byl jiný, jiný v dobrém slova smyslu. Vysoký, že se pomalu do dveří ani nevešel...hnědé lehce zakroucené vlasy se zvláštními odlesky, ani ne dlouhé a ani příliš krátké. Lemovaly pěkné můžské, přeci jen ještě trochu chlapecké, rysy. Můj pohled přešel na jeho oči. Ani nedokážu tu barvu definovat. Trochu dozelena ale i do hněda. Přešla jsem si ho pohledem. Vypadal jako pohodář, no zdání třeba klame. Hned co jsem se narovnala a zavrtila hlavou, nahodila jsem svůj každodenní poker face a čekala až "Pan neznámý" uhne ze dveří. O něčem kecal ještě chvíli s učitelkou a potom teprve odešel na stranu a já konečně mohla projít. Prošla jsem kolem něho a ucítila jsem tu nádhernou vůni, kterou nikdy předtím...neohlídla jsem se a šla na své místo.

" Nezapomeňte sem za 15 minut přijít na hodinu, Irwine," řekla učitelka a on jen máchl rukou.

Takže "Pan neznámý" je Irwin? Že by nový student? Hmm...Irwin. Chvíli jsem přemýšlela jaký má asi původ. Napadl mě i třeba německý ale vážně nechápu proč. Matně jsem se podívala na své učebníce a spíše jsme na ně doslova zírala. Mám se učit? nebo se na látku alespoň podívat? Ne. Podívala jsem se na hodiny.

"Ještě 5 minut..," povzdychla jsem si pro sebe a ohlédla se po prázdné třídě.

Žádnou písemku sme nepsali a mě hlavou stále běhal zjev aka Irwin. Nadešel čas kdy studenti vešli do třídy a posadili se na svá místa a nepřetržitě mluvili o blbostech. Když se blížil začátek hodiny objevil se zjev Irwin a hledal volné místo. Vedle mě byla volná lavice.

"No nazdar," řekla jsem tiše a podívala se na chvíli na něj a potom z okna.

Dokázala jsem si představit každý bližší krok, kdy šel k prázdnému místu. Uslyšela jsem jak si dosedl na židli a dal učebnice na stůl. Koutkem oka jsem se na něj podívala a hned jsem pohled obrátila na lavici.

-Poznámka autora-

Ahojte :) Jsem velkej amatér na psaní :D ale tak měla jsem nutkání a nápad takže jsem se do toho pustila a proto prosím hoďte komentář či vote abych věděla jestli mám pokračovat. Thanx. Bye.