Can't turn back/Ashton Irwin/CZ

Part 10

Amber

Ráno jsem se probudila přesně minutu před budíkem. To miluju. Tu poslední minutu jsme se jenom válela v posteli a čekala, až zazvoní budík, kterej vypnu. Mně samotnou překvapilo, že jsem se do školy těšila. Nejde jen o to, že jsme končili dřív.

Irwin.

To bude asi hlavní důvod na co se těším. Co když neprohodíme ani slovo? a nebo to bude trapný? Ptala jsem se sama sebe. Vylezla jsem z postele a zamířila jsem do koupelny na wc. Podíval jsem se na sebe do zrcadla a přemýšlela nad vším možným.

Korektorem jsem zakryla malé nedokonalosti a ztvrdila to pudrem. Udělala jsem si malou linku a dala si řesenku. Vypadala jsem docela k světu a ještě si učesala vlasy, které jsem si vyjmečně i vyžehlila. Měla jsem dneska víc času tak proč to nevyužít. Došla jsem zpět do pokoje a otevřela skřín, která převážně byla plná černé a šedé barvy. Nakoukla jsem z okna abych okoukla počasí. Nakonec to vyhrálo černé basic triko s krátkým rukávem, který bylo mírně na tělo. Vypadalo to, že dneska bude teplo, proto jsme si oblíkla šedé kraťasi, které jsem snad ani ještě neměla na sobě. Hodila jsem na sebe vínovou mikinu s bílým zipem, chytla tašku, kterou jsem si dala přes rameno a dole jsem si obula tenisky.

Dneska i bylo fajn, že jsem se snad i usmívala. V kuchyni jsem sebrala tvarohovej koláč a napila se čaje. Podívala jsem se na hodiny a zdálo se, že mám  dost času na připravení svačiny. Udělala jsem si tedy svačinu a sebrala ze špajzu láhev s pitím. Všechno jsem to narvala do báglu a s voláním 'Ahoj' jsem vyšla z domu s klíčema a mobilem v kapse.

Šla jsem směrem ke Calovi abych ho přinejhorším došla vzbudit...

Překvapilo mě, že už byl vzhůru a v poklidu snídal v kuchyni s mobilem v ruce. Jeho máma mě zná a pustila mě domvnitř s úsmevem.

"Nechal jsi i mě?" řekla jsem se smíchem. Batoh jsem hodila na zem a vyhoupla se na linku.

"Ne," odpověděl Calum a jsem si jistá, že ani neví komu odpovídá.

Konečně zvedl pohled od mobilu a podíval se na mě. Trochu to s ním cuklo jako kdyby se mě lekl.

"Fuj, jsem myslel, že jsi moje máma," odpověděl a hned na to se zasmál.

Prohlédl si mě  já se jenom usmívala jako největší pako.

"Ale ale... on někdo něco slaví? nebo někdo umřel?"

"Ne..." zamumlala jsem se smíchem.

"Hm.Hm.Hm...ale sluší ti to. Sem tě máhem nepofnal," zbytek spíše zašišlal protože si narval poslední kousek pečiva co jedl do pusy.

"Díky. To že jsi mě nepoznal má bejt taky kompliment?"

Jenom se zasmál a kývl hlavou ke dveřím s tím, že už půjdem. Seskočila jsem z linky, vzala batoh a odešli jsem ven.

"Konečně venku, musím si zapálit," řekl jako kdyby to říkal spíše sobě.

Ušli jsme několik metrů od jeho domu a on hned vytahoval krabičku a zapalovač. Automaticky mi nabídl a já si bez váhání vzala. Oba jsem si zapálily a nastejno vdechli nikotin. Muselo to vypadat komicky. Rozhlížela jsem se jako kdybych doufala, že uvidím Irwina. Podívala jsem se na Caluma, co si nandal sluneční brýle a v klidu si vykračoval se slimkou mezi rty.

"Co se na mně tak díváš?" zeptal se s pobaveným podtonem.

"Nevím," zasmála jsem se, asi prostě potřebuju rozptýlení.

Došli jsem do školy, už bez cigaret. Oba jsme se rozdělili ke svím skříňkám.

Svou skříňku jsem otevřela a podívala se co mám za hodinu. Chemie. Vyndala jsem si chemii a ještě jsem se napila. Irwina jsem ještě nezahlídla a nevím, zda to je dobře nebo špatně. Klidným krokem jsem přešla chodbu a po schodech pokračovala dolů k učebně chemie. Musím uznat, že to tu vypadá poměrně děsivě, když tu nikde nikdo není. Chytla jsme bez ťukání za kliku abych otevřela dveře, no nešlo to. Třída byla zamčená. Asi jsem tu vážně nějak brzo. Přešla jsem ke stěně, kde jsme se nedávno bavili s Calumem a ON nás viděl. Zády jsem se opřela o zeď a v rukou svírala sešit s učebnicí a jednou propiskou. Hlavou jsem se taky opřela a zavřela jsem oči.

Ušlo pár minut a já měla dojem, že usínám. Proto nevím zda jsem kroky slyšela, nebo ne.

"Ahoj" ozval se sametový hlas, který připomínal šepot.

"Ahoj..." odpověděla jsem stále se zavřenýma očima v domnění, že se mi to zdá.

Že se mi to nezdá jsem zjistila až když mě někdo chytil za rameno.

-poznámka autora-

Omlouvám se, že dlouho nevyšel další díl. Nějak jsem neměla nit a i když jsem měla part napsaný, tak tomu furt něco chybělo a i tak je tento díl nezajímavý. Navíc jsem byla a ještě trochu jsem nemocná a to tomu nepomohlo. Nezapoměňte jižtak hodit VOTE a KOMENTÁŘ.