S Bakugem sama

1.3K 61 110
                                    

Minule jste četly:

,,když máš ráda ty mangy a kreslení tak nechceš na to tuhle skříň? Nahoru by sis dala mangy a dolů zase.

,,jo ta vypadá hodně dobře'' souhlasila jsem.

............................................................

Skříně jsme koupili nějaké levné, ale pěkné.

,,jsme tady!'' zavolal na nás mávající denki.

Otočila jsem se a uviděla jak se k nám blíží vysmátý denki s Kirishimou a za nimi Bakugou s rukami v kapsách tvářící se jako vždy.

,,No konečně'' řekla mina.

Kluci k vám došly, denki vzal jednu nesestavenou skříň v krabici a Kirishima druhou.

Šly jsme po chodbě k pokladně, denki vedle Jiro, Kirishima vedle miny a Bakugou vedle mě.

Všichni ve dvojici kromě mě a Bakuga si povídali, přišlo mi to takové.. divné.. trapné ticho, tak jsem se rozhodla začíst konverzaci.

,,Uhm děkuji že jsi mi pomohl.. ještě jednou" řekla jsem a podívala se na Bakuga, ale on nic.

Když už jsem si myslela že mě zase ignoruje odpověděl.

,,Není zač" řekl a podíval se na mě.

Obličej mu skončil na tašce kterou jsem měla na rameni, nebudu lhát musela vážit tak 80 kilo nebo alespoň mi to tak přišlo.

,,Já to vezmu" řekl a vzal mi tašku.

Položil si ji na rameno a šly jsme dál.

,,díky" špitla jsem a šly jsme dál.

Když jsme došly ke žluté dodávce tak jsme do ní naložily věci a chtěli jsme jet.

,,Nevlezeme se do auta někdo bude muset jít pěšky" řekla mamka od denkiho.

,,Já půjdu pěšky" nabídla jsem se.

,,Dobře tak si sedněte jedeme" řekla.

Všichni si sedli a odjeli.

,,A teď sama" řekla jsem si nahlas.

,,Pojď" řekl někdo za mnou, chytl mě za ruku a šel se mnou pryč.

,,B-Bakugou?" Zeptala jsem se.

,,Hm?" Podíval se rychle na mě a zrak odvrátil.

,,Já myslela že jedeš s nimi" řekla jsem.

,,Nepůjdeš pěšky, nebo snad chceš?" Zeptal se trochu hlubším hlasem, ale zároveň i tak dokonalým- y/n uklidni se!

,,Ne" zašeptala jsem.

Došly jsme k nějakému autu, tam mi ruku pustil a sedl si do auta.

,,Sedneš si nebo budeš stát a čekat?" Zeptal se a já jsem poslechla.

Sedla jsem si na sedadlo spolujezdce a Bakugou vyjel.

Jeli jsme asi pět minut, ALE POMALU.

,,Bakugou nechceš zrychlit?" Zeptala jsem se.

,,Konečně někdo" řekl si nahlas pro sebe a rychle se rozjel.

,,Miluju rychlé jízdy" řekla jsem a uslyšela jak se Bakugou uchechtl.

Začalo pršet.

Ještě že se mnou bakugou zůstal jinak bych zmokla, protože autobusy už nejeli

Bakugou x y/n- neopouštěj měKde žijí příběhy. Začni objevovat