Bakugou x y/n- neopouštěj mě

překvapení

(delší kapitola 1585 slov)

Minule jste četly:

,,dobře určitě máš hlad protože já jo takže si tu nech věci a zajdeme na pozdní snídani'' řekl.

Věci jsem si položila na židli u stolu a šla jsem za ním z pokoje.

..................................................................

Vyšli jsme z pokoje a došly rovnou k výtahu.

Do výtahu jsme si stouply a během chvilky jsme byly dole.

Z výtahu jsme vystoupili a potom opustili i samotný hotel.

Vyšly jsme na krásné sluníčko které hřálo tak moc že jsem se potila snad i na místech kde se nepotím vůbec.

,,Katsuki tobě není vedro?" Zeptals jsem se ho mezitím co jsem třepala se svým tričkem aby se ke mě dostal nějaký vítr.

,,Koupíme" řekl, dal mi malý polibek do vlasů a potom se mnou propletl prsty.

Hned jsem mu ale ruku pustila a on se na mě nechápavě podíval.

,,Mám zpocené ruce" přiznala jsem nervózním hlasem.

Jen se jemně zasmál a někde se rozešel.

Rozešla jsem se za ním ale trochu jsem ho musela i doběhnout.

Zašly jsme asi dvakrát za roh potom rovné a potom zase za roh a byly jsme před velkým obchodem.

,,Co to je?" Zeptala jsem se.

,,Něco jako naše centrum" řekl.

,,Aha" Přikývla jsem.

Rozešli jsme se dovnitř a když jsme tam došly tak už jsem se konečně nemusela chladit mým tričkem protože tam byl chládek.

Rozešly jsme se k prvnímu obchodu s oblečením do kterého jsme vešly.

Všude byly nádherné kousky a doplňky oblečeni a nebo i samotné oblečení.

Rozešla jsem se ke kraťasům a hned mě zaujali riflové modré.

K tomu jsem si vzala černé tílko jako top a šla jsem si to vyzkoušet.

Ještě před tím než jsem do kabinky odešla jsem si s sebou vzala takové do modra zbarvené šaty, a taky jsme si vzala ještě jedny kraťasy tentokrát černé a dva trička, jedno tmavě zelené a jedno vínové.

Ne že bych to tu chtěla vykoupit to ne ale i kdyby jsme si ze školy oblečení vzala tak určitě ne na léto. Protože u nás je září a není moc hezké počasí.

Když jsem si oblečení, teď tedy kraťasy s tričkem, vyzkoušela tak jsem Bakugovi řekla že může a on kabinou otevřel.

V oblečení jsem se celá otočila ale on se jen zamračil.

,,Co je?" Zeptala jsem se.

Jen se podíval na můj zadek a dodal ,,nikdo jiný než já se na něj dívat nebude".

Jen jsem protočila očima i když mi z nich šel celkem dost vidět.

Dveře jsem zpátky zavřela a kraťasy si svlékla.

A co teď?

Řekla jsem si.

Zaujala je ale fialova károvaná sukně kterou někdo v kabince nechal.

Že nebyla volná ale jemně uplejší mi vůbec nevadilo.

Vyzkoušela jsem si ji a otevřela dveře.