krev není vše III. | hp ✔

Návštěva Weasleyových

Bylo to pár měsíců co jsem byl pryč ze školy, chodila jsem stále s Fredem Weasleym a u nich doma jsem byla tak často, že to vypadalo, jak kdybych tam bydlela.

Dnešek nebyl výjimkou, proto jsem se přemístila přímo před jejich dům, zaklepala a čekala, až mi někdo otevře.

„Ale, ahoj Cass, tak ráda tě zase vidím” uvítala mě zase s velkou náručí, paní Weasleyová.

„Já vás samozřejmě také” usmála jsem se na ní a vstoupila dál. Zrovna obědvali, tak mě pozvali k nim. Doma byla jenom Molly, dvojčata, a Percy. Charlie byl v Rumunsku, Bill brzy chystal svatbu s jeho snoubenkou, Ron s Ginny byli škole a pan Weasley byl v práci, zřejmě s mou matkou.

„Ahoj Percy” pozdravila jsem ho, pouze kývl na pozdrav a dále četl denního věštce.

„Také by jsi někdy mohl ten zrak zvednout od těch novin, Percy” napomenula ho Molly, on ptokroutil očima a udělal tak.

„Ale ahoj” pozdravil mě Fred a vlepil mi pusu na tvář, Percy se zatvářil znechuceně.

„Nechte si to na jindy” Molly ho spražila pohledem a všichni jsme se raději dali do jídla.

„Mluví se o tom, že Brumbál už stárne” říkal Fred, když jsme byli už dvě hodiny v jeho pokoji a povídali si. Vyprávěl mi, že se jejich mamka pomátla, že je nechtěla pustit do Bradavic, protože je pán zla zpět a v Bradavicích už není takové bezpečí jako předtím.

„Je to možné, vždyť tam byl ještě když tam byla má mamka s tátou, a i když tam byl sám Volde-” jeho jméno jsem nestihls doříct, protože mi zakryl pusu.

„Neříkej to jméno” chápavě jsem přikývla a on ruku oddělal. „Ale máš pravdu, snad se to obejde bez komplikací a ministerstvo to zvládne, jak se vůbec daří tvé matce?”

„Dobře, ale je tam hodně rušno, přece jenom mají dost práce s ty-víš-kým” po téhle větě nastalo ticho a každý jsme přemýšleli nad něčím jiným, ale Merlin ví, třeba na tom stejném.

„Doufám, že je jasné, že z toho jenom rak nevyvázneme” promluvil po chvíli ticha. „Bude to válka”