krev není vše III. | hp ✔

Vánoční ples

Byl tu můj šestý ročník, což znamená Harryho čtvrtý. Byl tu turnaj tří kouzelníků a Harryho samozřejmě pohár, z nějakého důvodu vybral.

Byl tu čas Vánočního plesu a všechny holky jako šílené, hledali partnery. Já jsem čekala, jestli mne někdo pozve, pokud ne, tak nepůjdu.

Hodně jsem se bavila s Weasleyovými dvojčaty, byli jsme něco jako sourozenci a už týden se dohadovali, kdo tam se mnou půjde.

Byli jsme ve Velké síni, Harry s Ronem zrovna řešili, kdo s kým půjde na ples a jak se zdálo, nikdo ještě nikoho neměl.

Fred, který seděl vedle mě, jim napsal vzkaz kde stálo:

Pospěšte si, nebo vám všechny hezký seberou

Hodil to po nich, oba se na něj podívali a ústy naznačili 's kým jdeš ty'.

Fred se na mě podíval, tázavě jsem zvedla obočí, jako bych vůbec nevěděla, o čem mluví.

„Cass, nechtěla bys na ples? Se mnou?" začal rukama dělat, jakože tancuje, tiše jsem se zasmála a kývla , že ano.

Byl den plesu a já jsem byla strašně nervózní, furt jsem nevěděla jaké si vzít šaty.

Má matka mi sobě nechala krásné zelené šaty, byli krásné a moc ráda jsem si je chtěla vzít.

Ale nakonec jsem se rozhodla pro červené, dlouhé šaty. Byla to barva mé koleje, proto jsem si je chtěla vzít.

Oblékla jsem se, nasadila jenom klasický make-up, bílé vlasy si trochu navlnila a mohla jsem se vydat na ples.

Fred se s někým bavil, ale hned jak mě uviděl, tak mu brada spadla až někam do podzemí Bradavic.

„Sluší ti to" usmála jsem se na něj a oba jsme se poté vydali do velké síně, která byla vánočně vyzdobená.

Všichni jsme si stoupli do řady a udělali místo pro čtyři šampiony.

Bylo něco kolem půlnoci a s Fredem jsme tancovali na parketu, už to nebyli žádné ploužáky, tohle bylo jiné.

Chvíli jsme si dali pauzu, vykročila jsme z davu a viděla, že u stolu sedí Ron s Harrym a očividně se nudí.

„Ahoj kluci, co tady tak samy?" zeptala jsem se, oba se znuděně podívali.

„Každej nemá tak skvělýho partnera" odvětil naštvaně Ron.

„Jo" dal mu za pravdu Harry.

„Je mi líto, že Cho šla se Cedricem, ale jak říkal Fred, máte být rychlejší. A ty Rone, pokud si chtěl pozvat Hermionu..." nedořekla jsem to, protože mě přerušil.

„Co s tím furt všichni máte!" vykřikl.

„Vím, že si jí chtěl pozvat" seriózně jsem se na něj podívala.

„Myslím, že teď už si ten ples stejně neužije" řekl do vzduchu Harry, ale já jsem ho slyšela.

„Cože?! Jak to myslíš?"

„Ron na ní asi před pár minutama mluvil a-" nedořekl to protože ho Ron praštil do ramene.

„Sakra Rone, měl by sis brát příklad z tvého bratra" potom jsem se rozeběhla jí najít.

„Měl by sis brát příklad z tvého bratra" slyšela jsem ho ještě z dálky parodovat můj hlas, ale v tuhle chvíli mě to vůbec nezajímalo.

Našla jsem ji, seděla na schodech a brečela. Byla krásně oblečená, měla krásné, dlouhé, modré šaty a vlasy sepnuté do drdolu.

„Hermiono" vydechla jsem, sedla si vedle ní a objala jí. Ihned se ke mě přitulila a brečela dál.

Ten večer už jsem se na ples nevrátila a Fredovi to vysvětlila druhý den.