krev není vše III. | hp ✔

Nesnáším loučení

A bylo to tady

Konec školního roku a konec v Bradavicích, tak moc se mi nechtělo to tady opouštět, ale nic jiného mi nezbylo.

Za tento rok se toho odehrálo dost, zemřel i Sirius, což mi bylo líto i když jsem ho moc nepoznala, ale byla to má rodina.

I přesto, že se pán zla vrátil, tak Brumbál uspořádal loučení se sedmáky.

Bylo to ve Velké síni, kde byli úplně všichni studenti i profesoři. Každému říkal něco, co by ho mělo povzbudit a připravit na nový život.

„Všem do jednoho přeji to nejlepší do života, zvlášť v této době, kdy nikdy nevíte co se může stát. Temné síly vás mohou čekat kdekoliv, proto se mějte na pozoru a nikde se dlouho nezdržujte.” dokončil monolog a poté každému říkal něco do života.

„A vy slečno Blacková” oslovil mě. „Nesmírně se podobáte své matce, byla také tak odvážná a nebojácná, ale ze svého otce jste si také mnoho odnesla. Merlin vám žehnej, ať se vám zadaří” usmála jsem se na něj a pak už jenom poslouchala, jak mluví k ostatním.

Poté co vše skončilo, jsme se šly rozloučit na nádraží s ostatními.

Šla jsem obejmout snad všechny, se kterými jsem se tu bavila.

„Harry” smutně jsem se na něj usmála, ihned ke mě přešel a obejmul mě.

„Pozdravuj ode mě Beatrice” zašeptal mi do ucha poté co jsme se odtáhli jsem kývla. Měla jsem slzy v očích a všimla jsem si, že on také.

„Ale notak, neloučíme se přeci napořád” oba jsme se usmáli a poté se rozloučili.

„A co my, Blacková” ozvali se za mnou Weasleyovi dvojčata, zasmála jsem se a rozběhla se je oba pevně obejmout.

„Budete mi chybět” se slzami v očích jsem se na ně podívala.

„Ty nám taky” ozvali se zase oba dva.

Po chvíli George odešel a zůstala jsem tam jenom já s Fredem. Oba jsme se na sebe chvíli koukali a ani jeden nevěděl, co říct.

„Víš, už dlouho ti chci něco říct” promluvil první.

„Tak říkej” pokynula jsem mu, chvíli mlčel a přemýšlel co má říct, ale udělal věc, kterou jsem od něj vůbec nečekala.

Políbil mě, nebudu kecat, když řeknu, že jsem na to čekala celou dobu.