krev není vše III. | hp ✔

Nová generace

Uběhlo dvacet let od války, já s mým manželem už jsme byli dávno svoji a z jednoho dítěte se vyklubali dvojčata.

Nyní jsme byli pan a paní Kingovi, naše děti byli Natasha a Nathaniel.

Už od mala jsem jim dávala jako příklad svojí matku, tedy jejich babičku.

Když jim padlo jedenáct let, tak se samozřejmě celý natěšení chystali do Bradavic, samozřejmě tam s námi byl i Harry Potter a jeho známý kamarádi.

Natasha a Nathaniel měli oba dva zrzavé vlasy, měli je po tátovi, ale po mě zase zdědili modré oči, ostré rysy a chladnou pleť.

S obouma jsme se rozloučili a obě naše děti nasedli do vlaku, nyní jsme tam byli samy. Ale přece jenom se od nás nacházel Harry Potter s jeho rodinou.

„Ahoj, Harry" pozdravila jsem ho, Alexan se mezitím o něčem začal bavit s Ronem.

„Zdravím" pousmál se, zrak mi zůstal na jednom chlapci, který měl černé vlasy a zářivé modré oči.

„A ty jsi kdo?" sklonila jsem se k němu, abych na něj lépe viděla.

„Albus Severus Potter" odpověděl nejistě, všimla jsem si nervozitě v jeho hlase i očích, něčeho se bál.

„Trápí tě něco?" zeptala jsem se opatrně, jenom zakroutil hlavou jako důraz ne, já to ale nenechala jenom tak. „Poznám když někoho něco trápí, tak povídej, nebudeš to v sobě muset dusit a třeba ti pomůžu"

„Já... no... vlastně... bojím se, že se dostanu do Zmijozelu" vykoktal ze sebe nakonec.

„Albusi Severusi Pottere" oslovila jsem ho rázně. „Jsi pojmenováný po dvou ředitelých Bradavic, jeden z nich chodil do Zmijozelu, a podle vyprávění od mé matky, to byl ten nejstatečnější muž, kterého znala" usmála jsem se na něj a viděla jsem, že se trochu uklidnil.

„Navíc má matka také chodila do Zmijozelu a byla to ta nejlepší žena, kterou jsem kdy poznala. A jak kdysi říkala, kolej neurčuje charakter, každý ze Zmijozelu není zlý a patří tam hlavně čistokrevní kouzelníci" poté mi poděkoval a pevně obejmul, chtěla jsem se vždy zachovat jako má matka.

„Jsi stejná jako Beatrice" pousmál se Harry, když vlak odjížděl.

„To je účel"

𝓣𝓱𝓮 𝓮𝓷𝓭

slavnostně přísahám, že jsem připravena, ke každé špatnosti

tak, kamarádi, a je tu konec! úplný konec celé trilogie krev není vše :(( asi se všichni shodneme na tom, že první díl byl nejlepší a ostatní dva byli takové oddychovky. ale věřte mi, že jsem si psaní všechny tří dílu moc užila a všechny byli psané s velkou láskou <3 doufám, že i vás tak moc bavilo jejich čtení a snad se i tahle trilogie dostane k ostatním čtenářům <3

ještě než se s vámi rozloučím, hodím vám sem nějaké zajímavosti

• bea se nejprve neměla provdat za reguluse, ale zůstat svobodná, nakonec jsem se ale rozhodla, že si ty dva miláčky musím dát dohromady <3

• cassiopera se nejprve měla jmenovat cassandra, ale nechtěla jsem další cassandru blackovou, protože taková kniha už na wattpadu existuje, tak jsem zvolila podobné jméno a tohle se mi líbí daleko víc

• druhý díl jsem sepisovala během psaní i prvního, protože jsem se na něj prostě extrémně těšila

A TO JE VŠE

prozatím se s vámi loučím a uvidíme se snad u nějaké mojí další knížky, třeba taky na poberty, nebo na téma hp ;)

do té doby

neplecha ukončena