Dishonored - Poznamenaný

VIII.

"Moc je síla, díky níž můžeš dělat věci, které obvykle nemůžeš dělat, jako například usmrtit člověka aniž by ses jej dotkl, teleportovat se během půl vteřiny na místo ve vzdálenosti patnácti metrů nebo odvrátit vystřelené náboje či šípy a jakékoliv předměty, které ti mají ublížit. Seznámím tě se čtyřmi úrovněmi: první úroveň je úroveň tvoje, je to úroveň nováčků. Další, druhá, úroveň lze získat po roce Poznamenaného, čili po roce v našich službách, neboli službách Cizince, se budeš moct naučit schopnosti nové a odpovídající té úrovně. Pak je zde další, předposlední, úroveň, jíž lze dosáhnout až po pěti letech od začátku, a stojí to za to, věř mi. Obvykle se zmiňujeme pouze a jen o třech úrovních, ale je zde čtvrtá a dá se říct i nebeská. Je to úroveň, které říkáme Poloviční Cizinec. Tuto úroveň složí málo lidí, vím pouze o pěti, kteří vlastní schopnosti této úrovně, jedním z nich jsem já."

Cristio se odmlčel a pak pokračoval. "Čtvrtá úroveň probíhá pod dozorem Cizince, není to nějaká překážková dráha, ale velice těžká zkouška, otázka života a smrti. My, kteří ji složili, nemluvíme o tom, co jsme zažili, Poznamenaný musí k té úrovni dojít a zjistit, co obnáší, až u ní bude. Hlásí se k ní ročně víc než padesát lidí, zhruba dva nebo jeden to zvládnou..."

"Cristio? Smím se zeptat?"

"Určitě."

"Co je tím slovním spojením Poloviční Cizinec  myšleno?"

Cristio se pousmál, zadíval se na Znamení, párkrát jej přejel prstem ale ne tak, aby přivolal Cizince, jen jej jakoby  pohladil.

"Cizinec má tu nejvyšší moc, dokáže zastavit čas, dokáže se přemístit z tohoto místa na místo vzdálené tisíce kilometrů. Umí vše, tak by se to dalo říct, nemluvě o schopnosti předat Moc jiným. Úroveň přezdívaná Poloviční Cizinec  obnáší tři schopnosti: ovládnutí člověka, ublížení člověku a mučení. Cizinec tyto schopnosti má, ale nevyužívá je, spíš je předá nám. Jenže o této úrovni budeme mluvit později, teď ti ukážu, co obnáší tvá úroveň. Pojď za mnou," vyzval mě a já okamžitě poslechnul.

Vydali jsme se ven, kde bylo poněkud chladno. Šli jsme kousek od toho domečku, kde mi Cristio ukázal obrazy a artefakty, podle mě by se to mohlo i nazvat jako Svatyně. Po zhruba deseti minutách jsme dorazili na palouk, kde byly hadrové postavičky, snad kolem padesáti, a různé obtížné  stroje, jako například, jak mi později vysvětlil Cristio, Kušovník. Byla to tyč vysoká dva metry a široká přesně na šípy do kuší. Zezadu vedly nějaké trubky a hadičky. Když se to zapnulo, střílelo to šípy a člověk, který proti tomu stál, měl nejspíš odvrátit  ty šípy.

"Vítej na našem výcvikovém bojišti. Řeknu ti schopnosti, jež se budeš učit, a následně ti je předvedu. První schopností je mžik, pokud chceš teleportace, můžeš tomu tak říkat. Mžik  můžeš použít v okruhu patnácti metrů. Doba, po kterou se teleportuješ na určité místo, se jmenuje Přechod, je to opravdu krátká doba, cca půl sekundy. Ovšem až se naučíš ovládat mžik  a zvládat Přechod, můžeš během Přechodu tasit zbraň a rovnou zaťat do nepřítele, předvedu."

Cristio popošel na začátek vymezené plochy pro hadrové panáky. Z pochvy pověšené na opasku u boku vytáhnul malý předmět, vypadal jak holá ručka dýky, ovšem větší. Zmáčknul tlačítko a najednou držel jakousi čepel, vypadalo to jak poloviční meč. Kývnul na mě hlavou, abych dával pozor. Přikrčil se, natáhnul před sebe rozevřenou dlaň a pak rychle zaťal v pěst. Najednou byl u hadrového panáka, který měl čepel v břiše. Opakoval to ještě třikrát, ale pokaždé na jiného panáka. Následně se za mnou vrátil.

"Tak toto byl mžik."

"Je to úžasné."

"Ano, to je. Další je zpomalení,  které musím vyzkoušet na tobě. Jde o zpomalení člověka, zvířete či nějaké věci. Zpomalíš jejich pohyby, takže budeš mít popřípadě čas na útěk či schování se. Doba, po kterou je cíl zpomalen, je deset sekund. Teď ti to přijde málo, velice málo, ale věz, že v boji to znamená hodně, obvzlášť, když ti jde o život. Při útěku nebo schování lze použít mžik, který ti to urychlí. Pokud dovolíš..." Cristio ode mě odešel pár metrů.

"Rozběhni se proti mně!" zavolal.

Poslechl jsem. Utíkal jsem a najednou cítil, jak se pohybuji jako šnek. Ještě předtím, než na mě Cristio použil zpomalení, udělal Cristio dvěma prsty, prostředníčkem a ukazováčkem, krátkou čáru, jakoby dělal prsty pistoli a zamířil na několik lidí. Nedokážu to přesně popsat, ale vypadalo to jako kreslení krátké čáry. Pak jsem ucítil uvolnění, mohl jsem opět běžet, ale zakopnul jsem a spadnul. Cristio mi ze země pomohl, poděkoval jsem mu.

"Je to hodně užitečné, ovšem použití mžiku  bude častější."

"Asi ano," odpověděl jsem nejistě. Stále jsem něčemu nerozuměl a neměl jsem žádné, vůbec žádné zkušenosti s bojem, při němž jsem mohl použít Moc. Nemohl jsem tudíž některé věci posoudit, jako bych je už zažil či měl s nimi nějakou zkušenost.

"Třetí schopnost je odvrácení ran; šípy, náboje, kameny a všechno možné. Lze odvrátit cokoliv, co by tě mělo poranit, odpálíš to zpět na protivníka. Pro tuto schopnost jde zde Kušovník.  Jak vidíš, jsou v ní šípy a já ti to teď předvedu, jak odvrácení  funguje."

Stoupnul jsem si k páčce, která byla na velké kovové krabici, která nejspíš byla hlavním zdrojem energie pro Kušovník. Jak Cristio nakázal, stopnul jsem si k ní a když na mě kývnul, zmáčkl jsem ji. Chvíli se nic nedělo, pak vyletěl z dřevěné tyčky, v níž byly šípy umístěny, jeden šíp a pak další a další. Cristio udělal nějaké gesto a šípy zpomalily, zastavily se na okamžik a pak se vrátily. S úžasem jsem na to hleděl, nevěřil jsem vlastním očím. Cristio se posadil na zem, zřejmě byl vyčerpán. Pousmál se, pak se zahleděl na své rameno a já jsem zjistil, že v něm má šíp. rychle jsem k němu doběhl.

"Bolí to? Je to v pořádku? Chceš pomoct?" vyhrkl jsem na něj.

"Aurosi, to je v pořádku, je to součást ukázky."

"Jak to myslíš?"

"Poslední schopností je uzdravení," odpověděl, vytrhl si šíp z ramene a odhodil ho pryč. Potom se rány dotknul dvěma prsty, rána se zahojila a krev zmizela.

To byly mé schopnosti.