3 : Podezření

687 38 8
                                    

,,Myslím, že už by ses mohl naučit chodit opačným směrem, kdykoli je uvidíš," uvažoval Sasuke z ložnice.

„Šel jsem opačným směrem," naléhala Sakura z koupelny a její hlas se střídal mezi huhňáním a normálním tónem, když si svírala nos, aby zastavila krvácení.

Od uvěznění ve Zvuku se pokusila uprchnout celkem třikrát. Podruhé slyšela někoho přicházet a (poučila se ze svého předchozího pokusu o útěk) jednoduše se co nejrychleji vrátila zpátky do Sasukeho pokoje a sotva prošla dveřmi na chodbě se objevili hlídači.

Stejně jako předtím Sasuke nic neřekl. Sakura stále nemohla přijít na to proč.

Potřetí byla úplně mimo Oto; vlastně otevírala dveře skrytého vchodu, kterým sem tehdy přišla a už byla připravená vrátit se domů do Konohy ... když se ze skladiště kousek od ní vynořil Arashi a další hlídač. Sakura měla podezření, že pili saké nebo pašovali čokoládu (byla si jistá, že dělali něco, co by neměli!) a viděli ji.

Sakura byla docela vyděšená představou, že by její pokus o útěk mohli ohlásit Orochimarovi. Otroci se, ale snažili utíkat tak často, že bylo na hlídačích, kteří je chytili, aby vykonali trest.

Takže Arashi a jeho přítel jednoduše dali Sakuře to, o čem si myslela, že by mohlo skutečně vést k nejhoršímu výprasku jejího života.

Bylo těžký to přijmout, a to nejen proto, že se snažila nekřičet, rozhodně nechtěla uspokojit ty sadisty, ale taky proto, že se snažila nebránit. S obojkem kolem krku bylo dost diskutabilní, jestli by ve skutečnosti boj vyhrála, nebo ne... ale kdyby udělala nějaké ninja pohyby, bylo by jasné, že Arashi by měl podezření.

Takže i když to vyžadovalo víc vůle, než si Sakura kdy myslela, ležela nečinně na podlaze, zatímco do ní kopali jako do plážového míče. Matně si vzpomněla, že jí někdo praštil hlavou o zeď, než celý svět zčernal.

Probudila se sama na chodbě, ležela na podlaze s malou lepkavou kaluží krve kolem hlavy. Pomalu a opatrně prohlédla svá zranění, přičemž si všimla, že jí z pusy kapala krev, pravděpodobně měla zlomenou levou lícní kost, krvácela z nosu a její zvědavý jazyk našel kromě dvou rozviklaných zubů taky rozštěp rtu.

Pravou rukou si chránila hlavu, ale když přišel prudký kop, kost se zlomila. Každý nádech, který jí udeřil do žeber, ji bodal jako nůž do boku, takže mohla předpokládat, že i několik z nich bylo zlomených.

Její tělo se cítilo podivně otupěle, jako by měla tolik bolesti, že si s tím mozek prostě nedokázal poradit. Její mysl byla zamlžená a zmatená a vágně připustila, že byl zázrak, že její přeměna zůstala.

Sakura si nějak nedokázala úplně vzpomenout, jak - nashromáždila dostatek energie, aby přiměla prsty k léčení, aby napravila zranění, která měla na hlavě. Postarala se o vnitřní krvácení. A pak znovu omdlela.

Když se znovu probudila cítila se o něco lépe, ale pořád to bolelo a pořád byla divně otupělá. Ignorovala závratě kvůli obojku a znovu provedla léčivé jutsu, tentokrát uzdravila zlomenou ruku a žebra a trochu zuby. Zlomené kosti dokázala úplně vyléčit, i když s pohmožděnými svaly a tkání kolem nedokázala udělat nic. Na chvíli měla pocit, že zase omdlí, ale po chvilce šedé nicoty, našla sílu, aby se postavila, než se pomalu a bolestivě vrátila k Sasukeho pokoj.

Vlnky |SasuSaku| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat