11 : Omezení

678 39 14
                                    

„Co to tu máme?“ zamumlala Sakura. „Další podzemní skrýš?“

„Nelíbí se ti tu?“ zeptal se Jugo laskavě.

Sakura se ne zrovna poprvé divila skutečnosti, že tak milý muž měl tak divoké a násilné záchvaty vzteku.

„Prostě se mi nelíbí nic bez oken,“ přiznala Sakura. „Kdekoli nevidím sluneční světlo ani necítím vítr... je mi tam prostě nepříjemně.“

Jugo se zamračil. „Byla jsi někdy uvězněná v podzemí? Proto se cítíš neklidně? Cítíš se v pasti?“

Sakura pokrčila rameny. „Neumím to vysvětlit - vždy jsem byla taková. Asi je to nějaký můj nedostatek.“

Ačkoli by se cítila lépe, kdyby měla zase svou super sílu a mohla vyrazit okno, kdykoli by chtěla. Ale kvůli obojku, to nebylo možné.

„To je mi líto,“ řekl soucitně.

Sakura se na něj usmála. „Není to tvoje chyba.“

Trochu stydlivě se usmál, jako by si moc nepamatoval, jak fungovalo přátelství.

Aktuálně procházeli klikatými chodbami toho, co jim Sasuke řekl, že byla zásobovací skrýš, kterou jeho rodina postavila a vlastnila. Bylo to ukryté uprostřed zničeného města.

„Všechny tyhle chodby vypadají stejně,“ stěžoval si Suigetsu.

„Ano, protože tunely v Orochimarových brlozích byly vždy jedinečné a výrazné,“ zabručela Sakura.

„Orochimarových?“ ozval se za nimi nový cizí hlas.

Všichni se otočili.

Sakura si nejdřív myslela, že se jí to zdálo - chodba za nimi byla prázdná. Ale pak se podívala dolů... a uvědomila si, že tam seděly dvě kočky, jejichž čela byla označena kanji, oblečená v šatech, které je označovali jako přivolávací zvířata. Jedna vypadala spíše jako siamská, zatímco druhá připomínala mourovatou.

„Už je to dlouho,“ poznamenal Sasuke nedbale. „Denko, Hino.“

„No, jestlipak to není Sasuke,“ zavrněla ta siamská.

"Co tu děláš?" zeptala se druhá.

„Zbraně, léky,“ vysvětlil Sasuke. „Několik zásob... a potřebujeme místo na noc.“

Suigetsu se sklonil, nejspíš byl fascinovaný mluvícími zvířaty.

„Páni, mluvící kočka, na čiči,“ hlesl Suigetsu a natáhl ruku, jako by se pokoušel přemluvit domácího mazlíčka.

Sakura obrátila oči v sloup. Pokud ji něco setkání se slimáky a Kakashiho psy naučilo, bylo to to, že většina zvířat z přivolání byla inteligentní jako kterýkoli člověk... a neocenili, že se s nimi zacházelo takhle.

Když obě kočky zasyčely, ukázalo se, že měla pravdu.

„To jsou ninja kočky,“ řekl Sasuke suše. „Ne domácí mazlíčci. Když se jim nelíbíš, koušou.“

Vlnky |SasuSaku| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat