My classmate - hs

2. Kapitola - Kluk jménem Harry

Annabeth

Ráno jsem vstala nevyspaná. Jedinné, co jsem ráno zvládla, byla snídaně a cesta do školy.

Vůbec jsem se nedívala na čas, proto jsem byla překvapená, když do začátku vyučování zbývalo hodně času. To se už dlouho nestalo.

Od té doby, co jsem vstala, pořád vidím tu krásně smaragdovou zelenou barvu. Zase myslím na toho záhadného kluka. Co si pamatuju, tak se jmenuje buďto Zayn a nebo Harry.

Z mých myšlenek mě vyrušil hlas Sáry. ,,Ahoj Annie, chci ti představit mého bratra Zayna." Najednou se mi naskytl pohled na docela pohledného kluka. ,,Ahoj, já jsem Zayn." Řekl trošku víc sebevědomě. ,,Já jsem Annabeth." Odvětila jsem a začali jsme spolu konverzovat. Takže ten kluk, co na mě koukal je nejspíš Harry. Za ne dlouho se ozvalo zvonění a začala tak dnešní první hodina.

*

Právě skončila hodina. Dnes mě historie moc nebavila. Spíš bych řekla, že jsem většinu času nevnímala.

,,Ty už sis našla jiný kamarády, jo?" Zasmál se za mnou Patrick a já se uculila. Za ním stála Mia. ,,Tohle bych vám neudělala. Jen chci, aby si tady našli nějaké kamarády." Odpověděla jsem. ,,Patrick a já ti potřebujeme něco říct." Mia na mě kouká, jako by měla omdlít. Koukala jsem na ně a čekala, co příjde za zprávu. ,,Já a Mia spolu chodíme." Řekl Patrick. ,,Vadí ti to?" Zeptala se Mia.

,,Děláte si srandu? Vy jste si mysleli, že kvůli tomu na vás budu naštvaná? Vždyť to je super, že jste spolu. Je to sice neobvyklé, ale jsem ráda." Usmála jsem se na ně. ,,Ty jsi prostě ta nejlepší kamarádka." Řekl Patrick a spolu s Miou mě objal.

Nevím, jak mohla uběhnout přestávka tak rychle. Zase začalo zvonit na hodinu, a tak jsme se všichni tři přesunuli do jiné třídy.

*

Jakmile mi skončily všechny hodiny, šla jsem si sednout do školního altánu. Měla jsem štěstí, že byl úplně prázdný. Začala jsem jíst svůj toast.

Když jsem měla skoro dojezeno, viděla jsem, jak ke mně kráčí Zayn. ,,Můžu?" Ukázal na židli proti mně. Kývla jsem. ,,Co děláš dnes večer, Annie?" Zeptal se a já cítila, jak mi zrudly tváře. Kdybych měla plnou pusu, tak si myslím, že bych se zadusila.

,,Ještě nevím." Vychrlila jsem ze sebe a doufala, že mě vůbec slyšel. ,,Oukej, takže přijmeš moje pozvání na dnešní party u nás doma?" Zeptal se. Mám šok. Co mám říct?

,,No, já nejsem typ člověka, co chodí na party." Podívala jsem se na něj. ,,To nevadí. Hele, nebudu tě nutit, ale kdyby sis to rozmyslela, tak mi zavolej nebo napiš na tohle číslo." Položil vedle mého oběda lísteček s číslem a odešel.

Musela jsem se pousmát. Lísteček jsem si schovala, kdybych si to náhodou rozmyslela. Mamka stejně není doma, takže bych tam mohla jít.

*

Při cestě domů jsem se odhodlala, že tu nabídku příjmu a půjdu na svoji první party v životě. Vytáhla jsem lísteček a vytočila číslo. Z telefonu se ozval milý hlas. ,,Ahoj, tady Annabeth." Představila jsem se. ,,Věděl jsem, že zavoláš." Řekl Zayn a já se nechtěně začala červenat. ,,Takže tě vyzvednu v osm na náměstí. Souhlas?" Zeptal se. ,,Jo, budu tam." Řekla jsem a potom zavěsila.

*

Asi hodinu už stojím před svojí skříní a nevím, co si obléct.

Za další půl hodinu jsem se rozhodla, že si vezmu šedé tílko a černé legíny. Vlasy jsem si natočila kůlmou a na krk pověsila dva řetízky. Outfit jsem ještě doplnila malou černou taškou, do které jsem si dala jenom mobil a klíče.

Konečně jsem byla hotová a mohla jít na náměstí, kde mám sraz se Zaynem.

Chvíli jsem čekala, než mě vyzvedl. Nasedla jsem do černé toyoty a začala konverzovat se Zaynem. ,,Moc ti to sluší." Řekl. ,,Děkuji, tobě taky." Usmála jsem se a on to po mě zopakoval.

Když jsme dojeli na místo, kde se konala party, vystoupili jsme z auta. Jakmile jsme došli ke dveřím, byla slyšet dunivá hudba. Hned ve dveřích nás přivítala Sára ve velmi dobré náladě. Asi už něco pila.

Vevnitř bylo hodně lidí. Myslela jsem si, že tu Zayn a Sára ještě nemají moc přátel, proto mě to hodně překvapilo.

Zayn mě dovedl do místnosti, která se podobala obývacímu pokoji. Podal mi nějaký červený kolímek s colou. Poděkovala jsem mu a napila se.

,,Hej, Zayne. Pojď sem." Zakřičel nějaký opilý kluk na celý dům. ,,Promiň, za chvíli jsem tady." Omluvně se na mě podíval a odešel z mé blízkosti.

Najednou jsem se začala nudit. Bylo kolem mě sice nespočet lidí, ale nikdo, s kým bych se chtěla bavit. Všichni tancovali a zpívali na mně neznámé remixy. Taky se všichni smáli. Ale nikdo nevěnoval pozornost mně.

*

Uběhla asi hodina a stále se tu Zayn neukázal. Asi před necelou hodinou jsem se usadila na jedné z pohovek a přemýšlela o tom, co asi dělá ten kluk jménem Harry. Je on snad taky takový typ, který chodí jen na večírky? Pořád vidím ty jeho pronikavé oči, kterými se na mě tak upřeně díval.

Moje neviditelnost mě začínala tak strašně štvát, že jsem se rozhodla odejít. Prošla jsem obývákem až do kuchyně. Pak jsem došla na chodbu a zahla doprava, kde byly hlavní dveře.

Při zahýbání jsem se srazila s nějakým vysokým člověkem. Podle pevného těla asi s mužem. Hned jsem nasála vůni kolínské a podívala se nahoru, abych mohla spatřit obličej člověka, na kterého jsem právě teď nalepená.

,,To ne!" Sikla jsem v duchu, když jsem uviděla obličej Harryho. Ihned jsem se od něj odtrhla, aby to nebyl ještě větší trapas, než je to teď. ,,Promiň." Omluvila jsem se a snažila se mít na obličeji neutrální výraz.

,,Ne, ty promiň. Moje chyba, nedíval jsem se na cestu." Řekl omluvně a já ho obešla ke dveřím.

,,Jak se jmenuješ?" Ozval se znovu jeho hlas. ,,Jsem Annabeth." Odpověděla jsem nervózně. ,,Já jsem Harry." Usmál se na mě. ,,Já vím." Sakra! Vážně jsem to řekla nahlas?

,,Jak jsi to věděla, že jsem Harry?" Zeptal se podezřívavě. ,,Od té doby, co jste s ředitelkou přišli do třídy, to vím." Usmála jsem se. ,,Tak to jsem nevěděl, že jsi tak bystrá." Usměv mi oplatil. ,,No, neřekla bych, že jsem bystrá. Jen dávám pozor na hodinách." Malinko jsem se ušklíbla.

,,Co se stalo, že jsi chtěla odejít?" Změnil téma. ,,No, jeden kluk mě sem pozval a jaksi se mi nevěnuje. Tohle je moje první a poslední party." Řekla jsem. On se usmál. ,,Můžu tě pozvat na jeden drink, abys na tenhle večer neměla zas tak strašné vzpomínky?" Zeptal se. Co mám dělat?