My chase [Larry Stylinson] (CZ) ✔︎

III.

Užijte si čtení

Ono bude nějaký příště? To jsem asi v prdeli, po druhý už tohle nedám.

Louis

Tak jo Louisi, už jsi v pořádku, nic ti nehrozí, teď ne, zatím ne, prostě teď pár dní nebudeš vycházet z domu, vlastně už asi nikdy, ale nevadí, ty to zvládneš.

Kurva, museli zrovna dneska mamka jet za tou babičkou? Nechtěli radši zůstat doma? Docela bych to ocenil. Předtím sice ne, ale teď určitě jo!

A pak se to stalo.

Elektřina blik a byla fuč. Kolem mě se rozprostřela tma. Co to? Rychle jsem rozsvítil mobil a dal svítilnu. Můj pokoj se zalil trochou světla a já konečně viděl, co je kolem mě.

Co se to dneska kurva doprdele děje? Nestačilo, že mi napsal vrah, který po mě určitě půjde, musel jsem jak debil běžet, někdo po mě šel, někdo ho zastřelil a následně ta osoba šla po mě. Co to je dneska za blbej den? Není náhodou pátek 13. tého?

Počkat! Koukl jsem se do kalendáře. Kurva. On je vážně pátek třináctého. No to si že mě, ale už dneska někdo dělá prdel. Tohle určitě na mě někdo naplánoval! Určitě!

Tohle není jinak možný. Prostě.

Vzal jsem mobil a napsal Niallovi.

Já : Niall, proč mi píšeš z cizího čísla a pak mě pronásleduješ cestou z kytary domů?

Napsal jsem a stiskl tlačítko odeslat.

Skoro okamžitě mi přišla odpověď.

Niall : Co to meleš, bro? Celou dobu jsem doma, nechci vycházet, ty víš kvůli komu, takže já nic.

Niall: Počkej!!!!! On ti někdo cizí psal? Co ti psal? Kdo tě pronásledoval?

Takže počkat! Když ne Niall, tak kdo? Nechcete mi říct, že to nebylo jen něco nahraného? Takže mi vážně jde o život?

Já : Nikdo cizí mi nepsal a ani mě nepronásledoval, jen je pátek třináctého. Chtěl jsem tě malinko postrašit. Jinak taky u tebe nejde elektrika?

Niall: Ty debile. Víš jakej jsem měl strach? Jinak jo nejde elektrika, měla by jít zítra ráno.

Tak aspoň, že tak.

Tak, co teď budu dělat? Mám vůbec nabitý noťas? Rychle jsem po něm hrábl a zjistil, že mám už jen 89%, ale to vydrží.

Pustil jsem si film a zahrabal se do peřiny. Spokojeně jsem vydechl, nůž položil na noční stolek i s mobilem a věnoval se pouze filmu.

Unknown person's view

Odemkl jsem pinzetou dveře a vešel potichu dovnitř. Vyšel jsem schody do patra a odbočil do leva a otevřel hned první dveře.

Naskytl se mi pohled na bruneta, který spokojeně spal a na druhé straně stále hrál notebook. Opatrně jsem přešel k posteli.

Notebook jsem opatrně a hlavně potichu zaklapl, abych ho nevzbudil. Položil jsem ho na noční stolek, kde jsem se ušklíbl nad spatřením nože.

Tak roztomilý, když si myslí, že by se mohl ubránit. Ale zase aspoň by se o to pokusil. Můj malý šikovný chlapec.

Usmál jsem se a pohladil ho po tváři. Něco zamumlal, ale jinak absolutně nereagoval. Věnoval jsem mu polibek na spánek a stejně jak jsem přišel, tak se zase vypařil.

Bude můj o to už se postarám!

Louis

Ráno jsem se probudil docela brzy, bylo něco kolem půj jedenacté, říkám brzy. Hihi. Vstal jsem, oblékl se a poté mi teprve došlo, že není vše tak, jak by mělo být.

Třeba notebook vím, že byl na posteli a že na noční stolek jsem ho určitě nedával. Nebo dával? Už asi blbnu.

Přešel jsem k nočnímu stolku a vzal si mobil, kde mi svítilo upozornění, jedna nepřečtená zpráva. Ta bude určitě od mamky.

Unknown number: Jsi sladký, když spíš, babe.

Upustil jsem mobil. Byl tu, byl v tomhle domě, byl tu, když jsem spal, koukal na mě , když jsem spal, mohl mě zabít, jak se sem dostal? Všude jsem zamkl, doprdele. Kurva.

V panice jsem došel dolů spolu s nožem v ruce a vydal se do kuchyně, kde jsem nůž odložil tam kam patří a začal kuchtit oběd.

~~

"Louisi, jsme doma a ráda bych si s tebou promluvila, ve tvém pokoji" ozvala se hned mamka ode dveří. Kruci. Na tohle jsem úplně zapomněl.

Co jí mám jako říct? Jo sorry mami, ale včera hlásili, že se Styles vrátil do města a pak mi čirou náhodou napsal vrah no a pak mě i pronásledoval domů, ale na hodině kytary jsem byl velice vystrašený.  No tohle asi těžko.

Rychle jsem vyběhl schody do patra a vletěl do mého pokoje. Rychle jsem se zahrabal do postele a dělal, že jsem mrtvej.

" Louisi, výlet, nejsi malé dítě už ti to neprojde" zavrčela moje matka. Tak nic no. Snaha tam byla. To nemůže nikdo říct.

" O čem chceš mluvit, mami?" zeptal jsem se.

" Nedělej blbce, moc dobře víš o čem. Volala mi tvoje učitelka na kytaru, nebyla nadšená, spíše na mě řvala. Nedokázal jsi zabrnkat ani jednu notu správně. Louisi, co se to s tebou včera dělo? Nedával jsi absolutní pozor. Pořád jsi byl nepřítomný. Děje se něco? "Zeptala se mamka starostlivě.

Jo děje. Jde po mě kurva VRAH!

" Ne mami, nic se neděje. Vážně. Jen včera bylo v televizi, že se Styles vrátil do města, tak jsem byl jen trochu vystrašený, nic víc" usmál jsem se na ní.

" Cože? Styles je ve městě? Proč? Vždyť já myslela, že už bude pokoj" mamčinou tváři projelo zděšení.

" Jo to já taky, mami, já taky, ale zřejmě klid dlouho nebude." povzdechl jsem si.

" Jinak vy už s Niallem nejste spolu? Že už jsem ho tu dlouho neviděla" usmála se mamka. V tu chvíli mi přišlo upozornění o nové zprávě.

"Niall mi píše. Chtěli jsme se domluvit na prespávačce. Mohl by tu spát, že jo? Mami, prosím" zaprosil jsem.

"Jistě, že může broučku." usmála se a odešla. Uff.

Otevřel jsem mobil, který blikal jako šílený a přečetl si všechny ty zprávy.

Unknown number : Ty máš kluka?

Unknown number : Toho bloňďatýho Irskýho skřeta?

Unknown number: Máš na lepšího, Lou.

Unknown number: Nebude u tebe spát!

"Co mu je? Může mu být někde jestli s ním chodím nebo ne, jestli tu bude spát nebo ne. Tohle všechno jde mimo něj, tak ať se laskavě nestará." zahudroval jsem si pro sebe.

Unknown number : Všechno slyším, Louisi, jinak je mi do toho hodně, jsi můj, rozhodl jsem se. Odteď patříš mě.

Já : Jo jasně. A jinak jsem prezident Obama s jednorožce co sere čokoládu, těší mě.

Odepsal jsem a odhodil mobil. Přišla nová zpráva.

Unknown number : Harry Styles, taky mě těší, Babe.

No kurva. Zbledl jsem jako stěna a poroučel se k zemi. Jde po mě Harry Styles. Jsem mrtvej. Je to jasný.

Teď si dám menšího šlofíčka, jestli nevadí. Dobrou.