My chase [Larry Stylinson] (CZ) ✔︎

XV.

Myslím, že to asi nikdy nezmizí.

Louis

" Je mi to líto" zašeptal mi do ucha. Přesně to co jsem nechtěl.

" Nepotřebuji tvoji lítost" zavrčel jsem na něho.

" Promiň" vydechl.

"Radši mi ukaž, že tobě můžu důvěřovat a že ty nic, takového nikdy neuděláš." zašeptal jsem a zvedl k němu pohled.

Jeho ruka se objevila pod mou bradou. Chytil mě za ní pevně, čímž mi zamezil, abych uhnul pohledem. Kruci.

" To ti slibuji, Loui" zašeptal. Byly jsme u sebe tak blízko a zároveň tak proklatě moc daleko. Seděl jsem na něm obkročmo, přesně jako v tom autě. Jeho dlaň pod mou bradou.

Jeho druhá ruka obtočená kolem mého boku, abych mu neutekl, což bych vážně neudělal, a byl k němu tak blíž.

" Nemůžu" zašeptal.

" Co nemůžeš?" zeptal jsem se nechápavě

"Už prostě nemůžu" zašeptal znovu.

"Co prostě už nemůžeš, Hazz?" zeptal jsem se znovu nechápavě.

" Už se od tebe kurva nemůžu držet dál. Snažil jsem se, baby, tak moc jsem se snažil, abych po tobě netoužil, abych tě nelíbal pokaždé, když tě vidím, abych se pokaždé neusmíval jako idiot, abych byl chladný, ale čím víc jsem si to všechno zakazoval, tím víc jsem to chtěl dělat. Chci tě líbat, chci se usmívat, chci po tobě toužit, kurva, ale nemůžu "zašeptal zlomeně.

" Co nemůžeš, zlato? " zeptal jsem se." Ty musíš. Taky tě chci líbat "zašeptal jsem.

" Nemůžu, baby, uvedlo by tě to do nebezpečí. Nechci, aby ti někdo kvůli mě ublížil, víš? "zašeptal.

" Nikdo mi neublíží, proč by mi někdo měl ubližovat? "zeptal jsem se nechápavě.

" Budou mě tebou vydírat, Babe, budou tě mučit. Všichni se mě chcou zbavit, všude mám nepřátele, ale i spojence. "Zašeptal.

" Ty mě ochráníš" zamumlal jsem.

" To si piš, že si tě ochráním, ale bojím se že selžu, že najdou ten jeden moment, kdy od tebe budu daleko a ublíží ti, můžou tě zabít, kurva, nemůžu o tebe kvůli mojí vině přijít, lásko "zašeptal.

" Pššš, nepřijdeš o mě, notak, neříkej to, my to zvládneme, ale jen spolu, sami ne, Hazz" Vzal jsem jeho obličej do dlaní.

A pak jsem to udělal. Naklonil jsem se k němu víc a lehce přitiskl svoje rty na ty jeho. Ahh, konečně. Už mi to chybělo.

Z lehkého nevinného polibku se stala vášnivá líbačka. Jeho rtů se asi nikdy v životě nenabažím.

" Loui" zašeptal.

"Nic neříkej, Hazz" utišil jsem ho.

~~

"Loui, jak ti je?" zeptal se mě Harry.

"Dobře" usmál jsem se.

" To je dobře, budu doma co nejdříve, musím si jít něco zařídit, hm?" zašeptal.

" Nikam nechoď" "zasténal jsem a chytil ho za ruku, abych ho udržel na místě.

" Nechci, ale musím " zasmál se.

" Nemusíš "Zaprosil jsem.

" Musím" zamumlal.

" Nemusíš" odvětil jsem a stáhl ho zpět do postele. Následně jsem ho zalehl, aby nemohl odejít. Lehl jsem si přes něho celý a spokojeně zavřel oči.