7

373 17 5
                                    

Žil jsem jako v extázi. Bylo to perfektní. 

Byl to den jako každý jiný. Ráno trénink, oběd, pak škola, nějaké další kraviny, večeře. Vůbec nic nenasvědčovalo tomu co se mělo stát. Přeci jen si vzpomínám na jeden malinký detail. Před tim než jsem šel "spát", mi máma dala pusu na čelo a řekla "Mám tě ráda synku a jsem na tebe moc pyšná." Nic jsem si u toho nemyslel, ale teď si říkám, že jsem měl.

Večer jsem se vyplížil ven. Běžel na mítinu. Adél tam už jako obvykle čekala. A pokaždý se mi zdála hezčí a hezčí. "Jak se dneska máme?" "Jako obvykle. Šťeně." Na posledním slově si dala obzvlášť záležet. Skočil jsem po ní. Ani ne 10 minut uvnitř, jsme oba zachytili něco v zornym poli. "Viděls to?" "Jo." Víc jsme si vyměnit nestačili. Vtrhli na nás.

Nepotřebovali jsme slova. Byl z nás dokonalý tým. Já chránil její záda, ona ty moje. Byli jich desítky, příliš na nás 2, přestože jsme byli hodně schopní. Většina běžela dál ale někteří se u nás přeci jen zastavili.

Jednoho jsem čelistma kousl do hlavy, druhého zaujala Adél na tolik, že si mě nevšiml, pár dalších jsme dali spolu. Netrvalo dlouho a uslyšel jsem za sebou vytí. Vytí naší hlídky. Značilo útok. Já to nestihl, protože se na nás hned vrhli. Ale teď. Teď všichni spali, byla 1 hodina ráno. Ani jsem neměl čas na přemýšlení co Mason. Soustředil jsem se na onen moment, na přežití nás obou, na boj který jsme sváděli. Přesto jsem se nad tím zastavil. Chvilička nepozornosti, nezdá se to, ale udělá to rozdíl jak hrom. Skočil na mě vlk a já se už nemohl vyhnout. Jediné co šlo ještě udělat bylo také roztáhnout tesáky, nezachrání mě to ale zmenší ránu a při troše štěstí zraní soupeře. Snad. Doufal jsem. Stejně mě ale trefil do hrdla. Adél ho ze mě strhla ale jeho tesáky už byli obarvené do červena. Krvácel jsem hodně. Zbýval jen poslední vlkodlak, kterého se mi povedlo aspoň zranit, dokud nebyla Adél hotová. A pak jsem se pomalu ale jistě řítil k zemi. Adél přežije uklidňoval jsem se. Adél přežije. Na ničem jiném nezáleží.

---
Mám dneska vydat ještě jednu kapitolu?

Fight MeKde žijí příběhy. Začni objevovat