Stan(d) by me [SEBASTIAN STAN CZ/ENG FF]

►part 13◄

*O PŮL ROKU POZDĚJI*

Musela jsem si nasadit sluneční brýle, abych neoslepla; přímo před očima mi někdo bleskl foťákem a zase utekl. Ani mě to nepřekvapilo. V klidu jsem dojedla zmrzlinu a pak vešla do vnitřních prostor letiště.

Sebastian se dnes měl vrátit po dlouhých dvou měsících strávených doma ve Státech. Nechtěl, abych ho přišla čekat, ale já na tom trvala. Opravdu jsem se nebála bulvárních článků, které nikdo nečte; i jemu jsem poradila, aby si s tím nelámal hlavu.
Sedla jsem si do haly na lavičku, protože dál jsem stejně nemohla, a čekala. Nebylo hlášeno žádné zpoždění, ale dorazila jsem o půl hodiny dříve, takže času nazbyt bylo dost. Bavila jsem se tím, že jsem na internetu hledala různé drby o nás dvou. Naštěstí pro mě jsem byla terčem fotografů pouze tehdy, viděli-li mě přímo se Sebastianem, takže se nikde neobjevilo, že se kromě něj vídám taky s někým jiným. Adam zase takové věci vůbec nevyhledával, takže vše fungovalo perfektně.

Přehodila jsem si nohu přes nohu a začala nervózně pohupovat chodidlem. Už by tady měl být, tak kde to vázne? Určitě by mi dal vědět, kdyby se měl zpozdit, ale žádná zpráva mi nepřišla. Už mi docházela trpělivost; nesnášela jsem dlouhá čekání. Pak jsem se ale pořádně rozhlédla a uviděla ho, jak se prodírá davem. Obličej mi rozzářil úsměv. Konečně!

"Laura! Oh my god, I- come on, not in public," sykl na mě uprostřed svého přivítání, když jsem se mu bezostyšně vrhla kolem krku. Bylo mi fuk, kdo nás spolu uvidí. Sebastian mě k sobě krátce přitiskl a poté mě odstrčil.

"Hi," zazubila jsem se. Také se neubránil úsměvu a nic nenamítal, když jsem se po cestě zaklesla do jeho paže. Cítila jsem ale, jak sebou nepatrně trhl. "Oh, come on, Sebastian. Smile and wave!" pobídla jsem ho a sama skoro až nadšeně zamávala hloučku fotografů stojícímu opodál. Uslyšela jsem vzdálené cvak, cvak, cvak.

"See, this is what I love about you. So carefree," divil se, když jsme nastoupili do taxíku. Jen jsem pokrčila rameny; nebyla jsem zrovna v náladě mu vysvětlovat, proč jsem taková. Ne, mé myšlenky se ubíraly zcela jiným směrem.

Seděli jsme těsně u sebe, takže jsem neměla potíže k němu natáhnout dlaň a laškovně jej prsty hladit po stehně. Sebastian byl spíše romantik, ale věděla jsem, že zrovna teď mě chce stejně jako já jeho, jen to nedával tak najevo. Bylo mi to ale jedno, takže jsem se k němu svůdně lísala a schválně mu dýchala na krk, zatímco jsem mu do ucha šeptala, co všechno s ním na hotelu provedu.

*

"Any plans for today?" ptal se mě a v dobře známé posteli se přetočil na bok, aby mi viděl do tváře. Zavrtěla jsem hlavou.

"I just want to be with you. Right here," zadívala jsem se do jeho světle modrých očí a cítila, jak se v nich ztrácím. Musela jsem se vzpamatovat; do tohohle jsem už zpátky spadnout nechtěla.