Sebastian se do Lauřina života připlete v té nej(ne)vhodnější chvíli, a to v okamžiku rozchodu se svým dlouholetým partnerem. Pokusí se jí pomoci se od něj nadobro odpoutat, přičemž se do ní sám zamiluje.
Ona nemá tušení, kdo je, on zase neví, že se...
Vzbudila jsem se uprostřed noci. Už několik týdnů mě pronásledovala stále stejná noční můra; mé dítě se narodilo už dospělé, přede všemi mi vyčetlo vše, co jsem provedla, a potom odešlo i se Sebastianem navždy z mého života. Několik bolestivých kopanců v břiše mě však ujistilo, že se opravdu jednalo jen o sen. S vynaložením značné námahy jsem se v posteli posadila. Na nočním stolku na mě už čekala sklenice vody a zelené jablko. Smutně jsem se pousmála a napila se.
***
"I'm just sick of you thinking that I'm stupid! Why do you always have to lie?" rozkřikl se. Na krku mu nebezpečně tepalo ve vystouplé žíle. Nezmohla jsem se ani na to, abych začala brečet.
"I don't think you're stupid," opáčila jsem klidně na svou obranu. Seděla jsem na gauči, zatímco Sebastian naštvaně rázoval bytem tam a zpátky. "I just didn't want you to leave me," vymáčkla jsem ze sebe přidušeně.
"No. No, no, no. You see - this - THIS is what's gonna make me leave you," výhružně zvedl ukazovák. "I've never cared about what you did when I wasn't there. I know I've been away a lot and we weren't even a couple back then! I just don't understand why - why couldn't you talk to me like a normal person?" stále nesnižoval hlas. Ještě nikdy jsem ho takhle nezažila, což mě jen utvrdilo v tom, že tentokrát jsem to opravdu už přehnala. "All those lies are what's driving me crazy, nothing else!"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"I'm sorry. I really am," lhostejnost v mém hlase jej nepřesvědčila, ale nemohla jsem si pomoct. Jako by všechny mé emoce vypověděly službu vždy, když někdo začal řvát.
"It just shows me that you don't trust me. And that hurts, you know. Do you even realise that you're hurting everyone around you?" obvinil mě.
"I didn't mean for that to happen," odvětila jsem monotónně.
"What else didn't you mean to happen? For me to fall in love with you? To get pregnant? Well, guess what? Everything happened! And what now? What do you expect me to do now?" vychrlil téměř jedním dechem. Mně na druhou stranu došla slova.
***
Z vedlejšího pokoje šla slyšet televize. Pořád jsem si nebyla jistá, jak na tom jsme (a jestli je ještě vůbec co zachraňovat), proto jsem zůstala raději ve své ložnici. Pomalu jsem ukusovala z jablka, až nezbylo nic než ohryzek, který jsem zabalila do kapesníku a odložila zpět na stolek. Pokud se mi vůbec podaří vstát, zajdu jej vyhodit do koše.
Obě ruce jsem si položila na zakulacené bříško a přemýšlela nad tím, zda mě Sebastian stále miluje. Bylo čím dál těžší určit, jestli ke mně něco cítí, nebo cítí povinnost vůči dítěti. Nevěřila jsem tomu, že by se mnou zůstal jen kvůli němu; tvrdil, že do mě byl zamilovaný, a to přece člověka jen tak nepřejde. Nebo ano? Věděla jsem, že jsem mu ublížila, ale že by mi nikdy nebyl schopen odpustit? Ze všeho nejvíc jsem si přála, abych ho znala tak, jak jsem si myslela, že ho znám.
![Stan(d) by me [SEBASTIAN STAN CZ/ENG FF]](https://img.wattpad.com/cover/278320236-64-k985679.jpg)