Dohoda,kterou musí dodržet

5-Oprava

Po měsíci (Duben)
Táta mi už vše povolil.Bylo to to nejlepší co mi kdy řekl.Hned jak mi to řekl jsem se jela projet.Teď jsem v tělocvičně a boxuju do pytle.Vybíjím si zlost na tom pytli.Představuju,aby tam byla jeho hlava a nic z toho se nemusí stát.,,El"Slyším jak na mě někdo mluví,ale já dělám,že neslyším a dál boxuju do pytle.Doufám,že ten člověk odejde a dá mi pokoj.,,El"Uslyším za chvíli znova.,,El já vím,že mě slyšíš."Otočím se a stojí tam táta.Bez nijakého slova se otočím zpátky a začnu do pytle zase mlátit.,,Jak malý dítě."Slyším a ještě k tomu zabouchnutí dveří.Konečně dal pokoj přestanu bouchat do pytle a sednu si na zem.Zhluboka dýchám a koukám do zdi.Pro dnešek asi stačilo.Řeknu si pro sebe.Pořád jsem v sedu a sundavám si boxovací rukavice.Ty položím na zem vedle sebe.Zvednu se a odcházím pryč z tělocvičny.Rukavice nechám na zemi uklízečka uklidí.Vejdu do dlouhé chodby je tu dost dveří.Na konci chodby projdu obývákem a další chodba.Ta už je,ale malá a na konci jsou schody na horu.Vyjdu pracně schody na horu a vydám se do pokoje.

Otevřu dveře a jdu ihned do koupelny.Sundám ze sebe všechno oblečení a napustím si horkou vanu.Vlezu do ní a užívám si ten krásný uvolňující pocit.Po hodině se už rozhodnu vylézt.Voda je studená a já chci jít spát.Obléknu si oblečení na spaní a jdu si lehnout.Ležím a nejednou si vzpomenu,že jsem si nechala telefon v tělocvičně.Jdu ze schodů dolů opět jsem v malé chodbě.Chci jít přes obývák do tělocvičny,ale zastavím,protože slyším hlasy.Poznám,že je to táta s mamkou.Zvědavost mi nedá,takže zastavím u zdi a poslouchám.,,Já si nemyslím,že bude mít radost."Řekne mamka.,,Ale nějak se musí poznat."Řekne ji na to táta.,,No to ho,ale nemůžeš pozvat na její oslavu."Řekne.Víc vědět nepotřebuji.Nečekám a vejdu do obýváku.Rodiče se na mě dívají a čekají jak vysvětlím co tady dělám.,,Nechala jsem si telefon v tělocvičně."Řeknu a usměju se,aby to nevypadalo nápadně.,,Aha"Řekne potichu táta.Otočím se a jdu do až moc známé chodby.Dojdu do tělocvičny a rozsvítím světla.Celá místní se ozáří.Vidím ho hned leží na zemi u boxovacího pytle.Zvednu ho a kouknu se kolik mám procent.25% No to je ještě nějakou chvíli vydrží.Všimnu si,že mám novou zprávu.Rozkliknu to a je to.

Strejda Thomas:
Ahoj za chvilku máš narozeniny,tak co budeš chtít ?

Narozeniny mám až za měsíc,tak proč mi píše tak brzo.

Já:
Ahoj
Narozeniny mám až za měsíc.

Napíšu a odešlu.Chci vypnout telefon,ale najednou si vzpomenu,že jsem tomu klukovi zničila auto.A slíbila jsem,že mu to opravím.Hledám v kontaktech a najdu tam číslo bez jména.Proč jsem takovej debil a nepíšu si tam ty jména.Kliknu na něj a začnu ho prozvánět.Nezvedne to,tak na něj seru.Vyjedu z toho a telefon si dám do kapsy od kraťasů.Rodiče v obýváku nebyli to se docela divím.V tělocvičně jsem byla jenom chvilinku.Asi nechtěli,aby je někdo poslouchal jako třeba já.Sednu si na postel a dám si telefon ne nabíječku a položím ho na noční stoleček.Je teprve dvanáct,ale nemám co dělat,tak jdu spát.Chvilku mi trvá než najdu správnou polohu kde se mi krásně bude spát,ale nakonec ji najdu.Ležím a skoro spím,když v tom mi někdo začne volat.Ani se nekouknu kdo volá a zvednu to.Zvednu to a čekám.,,Kdo to je ?"Řeknu a čekám.,,No ty jsi mi volala."Řekne docela známý hlas.,,No to měla jsem ti opravit to auto."Dostanu ze sebe.,,No tak to si se ozvala brzo...N...Noro."Řekne.,,Neměla jsem čas.A jak se jmenuješ ty ?",,Niall jo a kam mám přijet ?",,Spíš to uděláme,tak že si někde dáme sraz a já nakoupím všechny potřebný věci a opravím ti to u tebe."Řeknu.Doufám,že to dává smysl.Takhle dlouhou větu jsem nikdy neřekla.,,Jo jasný.",,Tak kde ?",,Třeba u toho baru ?"Řekne.,,Jo zítra v jedenáct."Řeknu a čekám na jeho odpověď.,,Jasný,tak ahoj Noro.",,Ahoj Nialle."Řeknu a típnu to.Telefon vrátím zpátky na noční stolek.A jdu opět spát.