Just karlnap (cz FF)

#5

                  ⛔SELF-HARM⛔
POV. Karl
Po streamu se George a Dream odpojili a v hovoru jsem zůstal jen já a Nick. ''dneska to bylo dobrý'' řekl jsem a usmál se (mněli jsme zaplý kamery) ''jojo bylo, už se těším na zítra až tě konečně uvidím'' řekl Nick. ''jojo, já taky'' řekl jsem a falešně se usmál. ''Karle, co se děje?''... ''nic, proč by se mnělo něco dít''... ''už delší dobu se chováš divně, já ti nevěřím že jsi v pohodě''... ''možná sem měl teď horší obdobý, ale neboj se, zejtřkem se všechno změní''... ''to doufám, budu si na tebe dávat pozor''... ''dobře, no nic Nicku já už půjdu, musím jít ještě balit''... ''dobře, ale kdyby cokoliv piš, jsem tu pro tebe''... ''dobře, děkuju a papaa''...''ahoj''. Odpojil jsem se z hovoru a začal přemýšlet co to bylo za rozhovor. To mi jako chcete říct že je to na mě poznat a nebo to poznal jen Nick. No to je teď jedno, musím jít balit. Popravdě se mi moc nechce za něma letět, kvůli Nickovi. Zvedl jsem se že židle a šel do pokoje balit. Že skříně jsem vytáhl kufr a položil ho na postel. Začal jsem že skříně vytahovat mikyny, musel jsem si brát převážně dlouhé věci. Nechci aby si všiml mích rukou a už vůbec aby to něják řešili. Sice jsem si vzal i pár triček z krátkým rukávem, ale neplánuje je nosit. Ani nevím proč, ale vzal jsem si i plavky, nechci se snimi jít koupat, ale jistota je jistota. Dobalil jsem další věci a zavřel kufr. Sice sem měl pocit jako kdybych něco důležitý o nechal doma, ale ten pocit jsem musel ignorovat, protože mě nenapadlo co jsem zapomněl. Sedl jsem si do postele a projížděl ig, nic moc tam nebylo což mě ani nepřekvapilo. Podíval jsem se kolik je hodin bylo 1:39. I když jsem nechtěl zvedl jsem se a šel do koupelny. ⛔Když jsem za sebou zavřel dveře, začaly na mě zase dopadat myšlenky na to že mě nikdo nemá rád, jsem tu úplně k ničemu a všichni by se měli líp kdybych tu nebyl. Snažil jsem se to ignorovat, napustil jsem si vanu a lehl si do ní. Vydržel jsem to asi 5minut. Jezdil jsem očima po koupelně a zastavil se až u zrcadla, pod kterým ležela moje žiletka. Byla celá od kvrve, ale to mě nezajímalo. Šahl jsem pro ní a po díval se na mojí ruku, byla plná jizev a už tam nebylo moc místa. Jenže když něco hodně chcete tak si na to místo najdete. Uděl jsem si pár dalších čárek na ruce. Některé vedli přes jizvi což bolelo dvakrát tolik a některé byly na doposut čistém místě. Pozoroval jsem kapky krve jak stékají do vany. Krev vanu obarvovala do červené barvy. Ponořil jsem ruku do vody, byla to hrozná bolest, ale to mi bylo jedno. Když voda byla až moc červená, začal jsem vypouštět vodu. Umyl jsem si vlasy a vylezl ven. Mojí ruky z které už moc krve neteklo jsem zavázal obvazem, oblékl jsem si mikynu a šel do postele. ⛔ Ležel jsem asi půl hodiny v posteli a koukal do stropu. Už mě to nebavilo, vzal jsem si telefon a nejel na chat z Nickem. Pořád se mi přehrávalo v hlavě jak mi Nick řekl že kdyby cokoliv mám mu napsat. Už to potřebuju někomu říct, takže mu to napíšu.

K: možná máš pravdu...
Napsal jsem mu a on překvapivě hned odepsal.
N: no pravdu mám často, ale teď nevím co přesně myslíš.
K: no že nejsem úlně v pohodě
N: dobře, takže mi řekni co se děje
K: no od tý doby co bydlím sám, mám pocit že nikoho nezajmáš a že by bylo lepší kdybych umřel a popravdě jsem se o to i pokusil
N: Karle ty seš chtěl zabít?
K:nechtěl, pořád chci :)
N:Karle neublíží si, nejsi tu zbytečný a někdo tě má rád, já tě mám rád <3
K: aww já tebe, až dojedu tak si s tebou o tom chci promluvit.
N: dobře, teď mi slib že půjdeš spát a až přijedeš taky mi všechno řekneš.
K:dobře, dobrou noc <3
N: dobrou <3
Vypnul jsem telefon, možná byla chyba mu to psát. No to je teď jednou, cítím se líp než před tím. Nevím proč, ale teď už se těším až budu u Nicka, jo bude to těžký sním mluvit. Ale na to si zvyknu. Lehnul jsem si do pohodlné polohy a v klidu usnul.

740 words