Just karlnap (cz FF)

#19

POV. Sapnap
Byl jsem hrozně moc unavený, ale nemohl jsem spát. Když jsem zavřel oči viděl jsem buď Alexe jak se po mě plazí a nebo Karla jak se snaží podřezat. Jediný na co jsem se zmohl byly slzi. Brečel jsem, bylo toho na mě prostě moc. Chtěl jsem se podívat jesli mi neodepsal třeba Karl, tak jsem vzal mobil a zapl ho. Oznámení o zprávě tam bylo, ale nebylo od Karla. Bylo od Alexe, mám z něho strach.

Alex: čauky, pokud si myslíž že to bylo všechno tak jsi na omylu. Řekněme že to byl jen začátek...

Když jsem to dočetl, začal jsem brečet ještě víc, nemohl jsem dýchat, hrozně jsem se klepal. Měl jsem chuť ječet, ale nešlo to,tak jsem jen vydával ti jě vzliky. Mím vzlikáním jsem asi vyrušil Goerge a Dreama, kteří přišli ke mě do pokoje. Nic neříkali a jen mě obejmuli. Takhle jsem tam seděli asi deset minut a já se aspoň trochu uklidnil. Ani nevím jak,ale v jejich obětí se mi asi podařilo usnout, protože m^lě vzbudili paprsky slunce,co mi svítil do očí. Moc kvalitní spánek to nebyl. Mám pocit že jsem víc unavený než večer. Vylezl jsem z mé vyhřáté postele, kterou kazil jen mokrý polštář. Šel jsem do koupelny a udělal si higienu. Obvázal jsem si ruku a obvaz schoval pod mikinu. Sešel jsem po schodech do kuchyně, kde překvapivě nikdo nebyl. Udělal jsem si kafe a vzal si něco k jídlu. Vrátil sem se zpátky do postele, přece jen jsem nechtěl nikoho potkat. Lehl jsem si z jídlem do postele a k sobě si vzal ještě notebook. Pustil jsem si seriál a koukal na něj čelí den.

POV. Karl
Vzbudil jsem se a první věc co jsem udělal bylo že jsem si vzal telefon a podíval se kolik je. Bylo 10:30 překvapilo mě že jsem spal tak dlouho. Mojí náladu zkazila zpráva který jsem si všimnul. Byla od Nicka.

Nick: Karle, nech mě to přímo vysvětlit, já za to nemůžu

Nic jsem mu na to neodepsal a hodil si ho do bloku. Vypl jsem telefon a zůstal ležet v posteli. Přemýšlel jsem nad tím, co když je pravda to co mi psal George, co když jsem teď bez důvodu zničil naše přátelství. Z mích myšlenek mě vyrušilo oznámení na telefonu. Vzal jsem si telefon a podíval se co se děje. Psala mi Emili.

Emili: Ahojky, zajdeme dneska na to kafe?
Karl:Ahoj, jasně že ano. Můžeš třeba za půl hodiny?
Emili: Můžu, tak za půl hodiny v kavárně, zatím ahoj.

Vylezl jsem z postele a šel se převlíknout. Oblékl jsem si černé uplé džíny, bílé tričko z dlouhým rukávem a na to si dal mikinu z měho merche. Vzal jsem si peněženku mobil a šel si nasadit boty. Vzal jsem si černý vansky a pomalu se vydal na cestu. Ke kavárně jsem došel přesně na čas, Emili už tam čekala. Objali jsme se a šli dovnitř. Objednali jsme si a sedli si, počkali jsme až nám donesu kafe a povídali jsme si. V kavárně jsme byly asi dvě hodiny. "nechceš si zajít někam na jídlo, mám docela hlad" zeptala jse Emili "jo, ale zvu tě. Kam půjdeme?" řekl jsem "dobře, tak třeba na pizzu"... "ok jdeme". Šli jsme do pizzerie kde jsme si nečekaně dali pizzu. Potom jsme si zašli na horor do kina. Když film skončil venku už byla tma. "Emili?"... "ano"... "nechceš u mě dneska přespat?"... "ano, ráda". Měl jsem radost že souhlasila a tak jsme se rozešli ke mě domů. Když jsme došli tak jsme otevřel a pustil Emili dovnitř. "páni, máš to tu hezký a dost velký" řekla Emili po tom co jsem jí ukázal celý dům "děkuju"... "to tady bydlíš sám?"..."boužel jo"... "a ty by jsi chtěl spolubdlícoho?"... "no chtěl, nechci tu bydlet sám"..."Karle mohl by ti s tebou chvíli bydlet můj bratr? Rodiče ho vyhodili z domu a on teď nemá kam jít, u mě zůstat nemůže protože nebydlím sama a mám malí byt"..."může tady bydlet, ale teď už to nebudeme řešit, vyřešíme to zítra"..."dobře, moc děkuju". Potom jsme si šli lehnout do postele a pustili si film. Emili při filmu usla, takže jsem jen vypnul televizi a šel spát taky.

-----------------------------------------------------------
Další kapitola jej. Zase se omlouvám že moc nepíšu, nemám kvůli škole čas a taky chci chodit ven. Přez víkend se pokusím něco si předepsat. Strašně moc vám chci poděkovat za vote a přečtení, moc si toho vážím <3 ily all.

755 words
Adri <3