Just karlnap (cz FF)

#23

Pořád nevím jak je dám dohromady :D takže to bude zajímaví no. Každopádně chci něco vydat, takže toto bude pravděpodobně, zbytečná kapitola, ale nevadí.

Pov. Karl
Když mi Bill řekl jeho plán byl jsem zmatený, chtěl jsem vědět kam pojedeme, ale on mi to nechtěl říct. Prostě se zavřel v pokoji a šel asi balit. Chvíli jsem stál ještě na místě a potom šel taky balit. Vytáhl jsem si kufr a pomalu tam začal skládat věci zhruba na dva týdny. Nakonec jsem toho měl trochu víc než co bych potřeboval na dva týdny, ale to kvůli tomu že nevím kam letíme. Takže jsem si bal jak věci do tepla tak věci do zimi. Potom co jsem kompletně dobalil, bylo 10hodin, což znamená že bych měl už pomalu jít spát. Šel jsem si udělat higienu a potom si lehl do postele. Ještě jsem byl chvíli na mobilu potom jsem ho zapojil do nabíječky a pokusil se usnout. Moc mi to nešlo, protože jsem se na jednu stranu hrozně těšil kam pojedeme a na druhou stranu jsem se bál že poletíme za Nickem. Ano sice ho chci vidět, ale jsem si jistý že on mě ne. Potom co jsem ho vymazal ze života více méně bez důvodu se mu ani nedivím. 

time skip morning

Ráno jsem se vzbudil o půl páte, podle mého nastaveného budíku. Vstal jsem z postele a oblékl si oblečení které jsem si včera večer připravil, šel jsem si udělat higienu a vrátil se spět do pokoje. Kde jsem si naposledy zkontroloval jestli mám všechno a mohl jsem vyrazit ke dveřím, kde čekal poměrně vystresovaný Bill. ''no konečně, bál jsem se že jsi zaspal'' řekl Bill a v jeho hlase bylo slyšet že se mu trochu ulevilo ''klid, přišel jsem jen o minutu pozdě'' řekl jsem a zasmál se ''no nic, máš všechno? před domem už stojí taxi, takže by jsme asi měli jít''...''jojo můžeme jít''. Když jsem to dořekl Bill mě vystrčil z dveří ven, on vyšel ven taky a zamknul. Rozešli jsme se k taxíku a nastoupili dovnitř. Bill řekl tomu pánovi že chceme na letiště, jako odpověď se mu dostalo celkem podrážděné zabručení, což on neřešil. Taxikář se rozjel a já si dal do uší sluchátka, svoji pozornost jsem věnoval výhledu z okna. Sice přes tu tmu toho moc vidět nebylo, ale to mi moc nevadilo. Cesta z našeho domu na letiště trvá cca 1hodinu. Ještě chvíli jsem vnímal výhled a potom jsem usnul. Vzbudil mě Bill s tím že už jsme na letišti a že můžu potom spát v letadle. Vystoupili jsme z auta, vzali si naše zavazadla a zaplatili jsme. Pomalu jsme se vydali dovnitř letištní hali. "už mi řekneš kam letíme?"..."neřeknu, stejně to za chvíli zjistíš" řekl Bill a trochu přidal do tempa. Došli jsme na letiště a Bill vytáhl z batohu dvě letenky, potom věnoval pozornost velké tabuli, kde byly napsaný informace o letech. "musíme jít tudy" řekl po chvíli Bill a rozešel se dopředu. Na nic jsem nečekal a rozešel se za ním. Po chvíli jsme došli k přepážce na odbaveni kufrů, nad kterou svítil nápis Florida. Trochu mě to znervoznilo. Ale přece jen Florida je celkem velká, takže nemusíme nutně jet za Nickem. Odbavili jsme si kufry a pokračovali do fronty která stála před červenou páskou. Po chvíli se za červenou páskou otevřeli dveře kterými vyšla letuška, která odělala červenou pásku a začala kontrolovat lidem co byli před námi letenky. Když jsme se dostali na řadu mi Bill ji podal letenky a pokračoval dál v chůzi, teď už do letadla. Došli jsme k našim místům, naštěstí tam byly jen dvě sedadla, takže si nikdo nemohl sednou vedle nás. Sedli jsme si a zapli jsme si pási. "proč letíme na Floridu?"...."to ti zatím řict nemůžu a popravdě to taky úplně nevím"...."ale víš víc než já"...."to je pravda, ale neboj, bude se ti to líbit, teda doufám" řekl Bill, já mu na to už nic neřekl, protože začal mluvit pilot. potom co domluvil a letadlo už bylo ve vzduchu, jsem si zase do sluchátek pustil písničky a kochal se pohledem na oblohu.

pov. Sapnap

Když jsme se z Dreamem vrátili domů, ve dvřích nervózně přešlapoval Goerge. Dreama chytil za ruku a táhl ho do pokoje "doufám že nejdete dělat něco, co nechci slyšet"..."Nicku mlč" řekl dost naštvaně Goerge, tohle Dreamovi moc nezávidím, abych byl upřímný. Šel jsem do kuchyně vzal si nějáké jídlo a pítí, které jsem si vzal do pokoje. K jedení jídla jsem si pustil seriál a užíval si klidu. Jenže můj klid narušilo klepání na dveře "dále" řekl jsem a dveře se otevřeli. Ve dverřích nečekaně stál Dream a Goerge "co chcete?" zeptal jsem se jich "no chtěli jsme se tě zeptat jestli to stěhování nechceš o tak týden odložit?" vyhrkl na mě Goerge "asi by to šlo, ale proč?"..." máme pro tebe překvapení který se ti bude líbit"..." no dobře že jste to vy tak to udělám"...."nebudeš litovat" řekl Dream a oba dva zase odešli a zavřeli za sebou dveře. Vzhledem k tomu že mám koupenou letenku, tak ji budu muset přesunout což by neměl být problém a udělám to hned, než na to zapomenu. Letenku jsem uspěšně o týden a jeden den přesunul. Pom jsem si ji vytiskl a tu starou vyhodil. Šel jsem si udělat higienu, protože už bylo celkem pozdě, sice jsem neměl v plánu jít spát, ale půjdu si lehonout a koukat na seriál. Jak jsem si řekl tak jsem udělal. Na seriál jsem koukal do půl jedné ráno a potom už šel spát. 

Hehe, nová kapitola jej. Moc se omlouvám ze neaktivitu :D. Nemám čas a ani moc nápad, jak pokračovat v týhle ff. Pořád nevím jak je dát do hromady a proto je tady tahle kapitola, která je prakticky zbytečná. Každopádně se na to pokusím přijít :D, aby byla další kapitola co nejdřív. Moc děkuju za všechny hvězdičky, přečtení a komentáře <33. Přeji hezký zbytek dne  ilyyyy all <3

985 words

Adri <3