Prince and Vampire l.s. ᴍᴘʀᴇɢ ✔ Short FF

𝖙𝖍𝖗𝖊𝖊 ✔

„Louisi, já vím, že jsi vzhůru." zasmál se Harry, když jsme byli asi pět minut na cestě. Okamžitě jsem si z něj sesedl a pohled sklopil na moje ruce v klíně.

„Ale takhle jsem to nemyslel." zakroutil hlavou Harry a znovu si mě posadil na jeho klín.

„jsi v pořádku?" pohladil mě po tváři. Jen jsem mu na to přikývnul, načež nespokojeně mlaskl.

„Slova Louisi." bože co mu je? Strašně panovačný a to ho znám pár hodin.

„Ano jenom, se bojím jezdit kočárem." sklopil jsem pohled, jelikož jsem se za sebe styděl.

„Ale to není nic, za co by ses měl stydět." usál se na mě a svým obličejem se přiblížil k tomu mému. Myslím, že mě chtěl políbit, ale já odvrátil hlavu a slezl z něj, načež jsem si sednul na sedadlo naproti němu. Chvilku na mě jenom zaraženě koukal, ale pak se postavil a sednul si vedle mě. Copak nechápe, že na tohle nejsem připravený. Nebo to možná chci, jen se bojím.

„Louisi, já vím, že mě nebudeš mít rád hned, ale já se vážně snažím. Líbíš se mi a nádherně voníš. Vím, že na to asi nejsi připravený, to já taky ne, ale já se o tebe dokážu a chci postarat, jak nejlíp umím." vydechl Harry a já na něj zvedl překvapený pohled. Vážně se mu líbím?

Oněměle jsem na něj koukal a nevěděl co říct.

„Uh...ty se mi taky líbíš a moc, i nádherně voníš, ale já v tomhle neumím chodit. Já se bojím, že až budeme sami na zámku a budeme se intimněji poznávat, tak se ti nebudu líbit. Však i teď se divím, že se ti líbím."

„Co to povídáš? Ty jsi ta nejkrásnější Omega, kterou jsem za svých dvacet let viděl, a že jsem jich viděl hodně. Věř mi, jsi nádherný a v mých očích budeš vždy jen ty." chytl mě za ruku a políbil mě na klouby prstů, načež jsem zrudl a sklopil jsem hlavu, jelikož na mě při tom upíral svůj zelený pronikavý pohled.

„A když se červenáte vaše výsosti, tak jste ještě krásnější." zasmál se a dvěmi prsty mi nadzvedl bradu, aby mi pohled do očí.

„Věř mi, jsi nádherný." naklonil se a jemně se otřel svými rty o ty mé a v tu chvíli, jakoby mnou proletělo několik tisíc Wattů.

Když se ode mne odtahl, tak jsem sklopil pohled, jelikož jsem musel být červený až na zadku. On se tomu někomu uchcetl a stáhl si mě do náruče, kde jsme strávili zbytek cesty.

---

"Vaše výsosti." pokynul mi lokaj, když mi otevřel dveře. Jen jsem na poděkování kývl hlavou a vystoupil. Rozhlédl jsem se kolem. Pane jo. Dlouho jsem tu nebyl. Je to tu stále ale tak nádherné.

"Woe, je to nádherné." ozval se za mnou Harry a objemul mě kolem pádu, načež jsem jaksi vyjekl. Načež se Harry zasmál.

"Jo dlouho jsem tady už nebyl. Naposledy před třemi lety, když ještě žila matka a sestry." zesmutněl jsem.

"Chceš se o tom bavit?" zeptal se Harry a pohladil mě po břiše, až jsem z toho zavrněl. Bylo to velice příjemné.

"Možná někdy, až se víc poznáme. Promiň." usmál jsem se na něj omluvně.

"V pohodě, úplně tomu rozumím. Pojď, půjdeme si vybalit a pak můžeme třeba na projížďku, měli by tu být už naší koně."

"Dobře."

Vybalování nám trvalo něco okolo hodiny. Pak jsme se byli podívat do knihovny, která byla opravdu velká, dlouho jsem tu nebyl.

V knihovně jsme strávili dvě hodiny, protože jsem si chtěl přečíst nějakou tu knížku a vybrat si další.

Nakonec jsme se s Harrym rozhodli vyrazit na ty koně. Ve stájí mě už čekal Bělouš a na Harryho jeho Siréna. Oba jsme si na ne nasedli a vyjeli do zdejšího lesa.

Ahojky,

Další kapitolka je venku. Doufám, že se Vám líbila.

All the love xx.
T.