Co když...
Každá ráno, každý den mám miliony myšlenek ve své hlavě ale v ten jeden okamžik bylo prázdno, naprostá nicota. Snažila jsem se ponořit hlouběji do své mysli, najít tam cokoliv ale jako bych byla uvězněná v naprosté temnotě, něco jako když jste zavření v pokoji a zhasnete veškerá světla, tak jsem se cítila, ovšem uprostřed své hlavy. V životě mě nic víc neděsilo než ta chvíle naprosté prázdnoty. Člověk je zvyklý na neustálé hlasy ve své hlavě ale když najednou přestanou, odejdou na nějaký čas pryč a vy jenom jste, je to až neobvykle nepříjemné.
A tak to začalo, nebo spíše skončilo?
Jak člověk pozná začátek a konec života, možná že nepozná...
ČTEŠ
Nezlomná
Genç KurguZatím nevím co napsat, vlastně ani netuším co dělám ale není i o tom ten život? V jisté fázi každý z nás nevím co dělat, co dál. Už nestačí jenom nádech a výdech, jeden krok, hlava vzhůru ale co tedy víc je potřeba? Ach ta nevědomost, kolikrát umí z...
