Nebožtíci přejí lásce

4. Spojenec

Tak začala velká reorganizace Baker Street, pokoj ve druhém patře bylo třeba znovu vytapetovat, položit nový koberec a vybavit vším potřebným pro batole.
Sherlock také sebekriticky usoudil, že nemůže nechávat laboratorní aparaturu válet po kuchyňské lince ani se nehodí, aby v jedné lednici byly příkrmy pro Rosie současně s chemikáliemi a částmi lidských i zvířecích těl, proto požádal paní Hudsonovou o možnost pronajmout si i přízemní byt, který plánoval vybavit jako opravdovou laboratoř.
Mary s Mycroftem je v té chaotické, budovatelské atmosféře nechávali ohledupolně napokoji a zjevovali se jen málo. Mary doprovázela Johna do obchodů s bytovým zařízením, aby trochu dohlédla na jeho vkus a Mycroft se občas připomněl, když Sherlock potřeboval pohnout s nějakou dedukcí.
Ovšem když přišlo na přetřes spaní pro Johna, zpanikařili.
Sherlock nadhodil, že by jim paní Hudsonová mohla podstouput ten druhý pokoj v patře, kde přece jen skladuje své staré krámy a John se už, už chystal jeho žádost podpořit.
Pokud se ti dva troubové mají někdy dát dohromady, je třeba zvýšit šanci, že skončí v jedné posteli, takže žádná pohodlná ložnice pro Johna.
Mary s Mycroftem začali jeden přes druhého: „Ale to ne!"
„Nic definitvního!"
„Rozmluv mu to, honem!"
„Ale jak?"
„Ne, ne, ne, Johne, přece můžeš zatím spát s Rosie, je ještě maličká!"
„Sherlocku! Přece bys takhle nevystrnadil svou věrnou bytnou!"
Oba přátelé se po sobě najednou zmateně dívali, neschopní pobrat, co jim najednou jejich podvědomí sugerují. Zato paní Hudsonová rezolutně zavrtěla hlavou: „Kdepak chlapci. Vím, že se to časem bude muset vyřešit lépe, ale nemůžu všechy ty věci jen tak vyhodit!
Rosie je ještě maličká a zatím můžeš spát s ní, pokoj je velký a další postel a skříň na tvoje věci se tam vejde Johne!"
Když se její nájemníci nadechovali k protestům, dodala:"Prozatím, pochopitelně! Vím, že do budoucna se režim téhle domácnosti ještě změní, ale budu mít čas se na to připravit. Ano?"
Na tohle museli John se Sherlockem kývnout.
Mary a Mycroft si úlevně vydechli a svalili se na pohovku: „Zlatá Hudsie!"
„Mně se nelíbilo, jak se na moment podívala těm dvěma za záda!" zabručel Mycroft.
„Taky už mě párkrát napadlo, jestli mě náhodou nemůže vidět, ale nikdy nic neřekla. Ale co, hlavně když je na naší straně. Ne?"