Zapovězené království

Kapitola 8

Turme

Najednou jsem se necítila tak oněměle,že je tady.Naplnil mě vztek a zařvala jsem"A co si myslíž.Že jen tak přiklušeš,řekneš že je ti to líto a myslíš si ,že ti to bude hned tak odpuštěno!"Vyvlékla jsem se z jeho sevření a pomalu se od něho vzdalovala.Ani jsem se neotočila,neměla jsem proč.Podvědomí mi zatleskalo,jak sem to hrdinsky zahrála.Melaroccko tam asi seděl,ale to bylo jedno.Klidně ať si tak sedí.Já se neotočím.

Udělalo se mi špatně.Ale než jsem se zase skácela k zemi ,tak mě Melaroccko zachytil.Šáhl mi na čelo a z jeho výrazu šlo vyčíst,že se zděsil"Proboha,máš horečku.Pila jsi vůbec něco."Neodpověděla jsem bylo mi jedno co říkal."Když nechceš pomoct,tak tě aspoň zanesu do stínu."Chtěla jsem se vzepřít,ale nešlo to.Byla jsem až moc slabá a ospadá.Víčka mi ztěžkli a já jsem usnula.

Probudilo mně jasné světlo,které prozrazovalo,že je den.Ležela jsem pod stromem v nějakém lesíku.Nikoho jsem neviděla.Byla jsem zase sama.Všimla jsem si ,že přes sebe mám břehozenou deku a naproti mě bylo ohniště.Plápolal v něm malý,ale doztačující plamínek.

Zaslechla jsem nějaké šustění.Křoví předemnou se rozdělilo na dvě půlky a z nich vystoupil Melarocco.Nesl dříví a nějaký malý pytlík."Dobré ráno.Jak jsi se vyspala."řekl ustaraně.Pomalu jsem se zvedla do sedu.Neskutečně mě bolela hlava."V celku to ušlo,ale nemysli si,že ti bude hned odpuštěno."řekla jsem.Z úsměvu,který měl,když sem došel mu zůstal jen kousek.Přiložil dříví do ohně,který hned vzplanul.Vstal a klekl si ke mě."Vím,že omluva ti nebude stačit,ale nic jiného ti nemohu dát."řekl poněkud posmutněle.Stiděla jsem se ,že jsem na něho byla tak zlá,ale zasloužil si to.Z kleku přešel do sedu a dal mi ruku na hlavu."Naštěstí už nemáš horečku.Na,napij se."Podal mi čutoru,kterou měl položenou vedle sebe.Napila jsem se.Voda byla velmi osvěžující.Pomohla mi částečně zapomenout na minulý den.

Abych odvedla pozornost,tak jsem řekla"Jak dlouho jsem spala?"Chvíli se zamyslel a potom řekl"Okolo dvanácti hodin.""A to jsi celou tu dobu byl tady."špitla jsem potichu,ale uslišel to.Mírně potřásl hlavou na odpověd.Náhle zafoukal vítr a přihlal k nám nějaký papír.Melarocco se postavil a chytl ho.Obličej se mu změnil.Vypadal mírně zděšěně.Po chvíli řelk"Píše se tu,že se hledá dívka.Okolo osumnácti let.Žluté vlasy a slyšící na jméno Turme."Málem ve mě hrklo,jakmile to přečetl.

Vzhlédla jsem k němu a řekla"Oni hledají mě."

Snad se líbí.Budu se snažit přidávat každý den.Pokud to půjde.