Strávily jsme na střelnici snad 3 hodiny a musím říct, že jsem se zlepšila. V mém prvním terči jsem se ani jednou netrefila, když to v mém posledním mám všechny střely a některé dokonce i smrtelné. ,, Holka, jsi talent. Nevím, po kom to máš, ale po Tonym určitě ne." řekla a zasmála se. ,, Taky si myslím. Sakra, už je 5 hodin. Musím se jít přichystat. Nevadí, když už půjdu?" zeptala jsem se. ,, Dnes už je toho stejně moc. Sejdeme se v tělocvičně zase zítra v 9 hodin." řekla mi Nat a já přikývla a spěchala do svého pokoje. Bohužel jsem ale na chodbě do někoho vrazila a spadla na zem. ,, Ty máš na tohle štěstí. Pokaždé do mě vrazíš a upadneš." řekl mi Steve s tím jeho úžasným úsměvem. ,, Je nám to souzené." odpověděla jsem mu. ,, Kam ten spěch?" zeptal se ,, Zase nestíhám. Promiň, ale už musím jít. Měj se." řekla jsem mu a teď už radši v klidu odešla do svého pokoje. Hned jsem zalezla do koupelny, kde jsem si dala pořádnou sprchu a umyla si vlasy. Přešla jsem do šatníku, kde jsem si vybrala něco na sebe. Vysušila si vlasy, lehce se namalovala a byla připravená odejít.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Za dvě minuty šest, jdu včas. Vešla jsem do baru a dívala se, zda někde neuvidím Simona. Seděl u stolu a už na mě mával. ,, Ahoj, jsem rád, že jsi přišla." řekl mi s úsměvem a ukázal, ať se posadím. Ani mi nepomohl. Nezdvořák. ,, Dobrý večer, co vám mohu nabídnout?" zeptal se nás barman. ,, Mojito." poprosila jsem ho. Se Simonem jsme tam takhle seděli 2 hodiny a já umírala. On celou dobu mluví jen o sobě, s kolika holkama spal a zase jen o sobě. Vymýšlela jsem plán, jak se odsud dostat. Naštěstí přišla záchrana.
Z POHLEDU BUCKYHO
Se Stevem jsme se domluvili, že si k večeru zajdem na pár piv a pokecáme jako dřív. Seděli jsme na baru a Steve si odešel na záchod. Dopíjel jsem své pivo a všiml si Naty, jak sedí s nějakým klukem u stolu a vypadá tak jako divně. Ten kluk jenom mluví a ona tam sedí a poslouchá ho. Je vidět, že ji to s ním nebaví. Musím zakročit. Přišel jsem k nim. ,, Ahoj Naty, jsem rád že jsi přišla. Kdo to je?" zeptal jsem se. ,, Ahoj Bucky... proč že jsme se to měli sejít? Jinak tohle je Simon. Simone, tohle je Bucky." představila nás a on mi kývl na pozdrav. ,, Čau. Přece jsme se domluvili, že se sejdeme a domluvíme se." vymyslel jsem rychle něco. ,, Jo tohle... Promiň Simone, úplně jsem zapomněla. Děkuju za pěkný večer a měj se." řekla mu a šla se mnou na naše místo, kde už byl i Steve. ,, Děkuju, byl to hrozný debil. Furt mluvil jenom o sobě." svěřila se mi Naty. ,, Bylo to na tobě vidět. Co si dáš? zeptal jsem se jí. ,, Panáka vodky a vy se mnou." řekla mi.
Z POHLEDU NATY
S klukama jsme v baru byli ještě další 3 hodiny a dalo by se říct, že jsme byli v náladě. Rozhodli jsme se, že už půjdeme zpět do toweru. Steve mi pomohl se obléct a Bucky mi vzal kabelku. Vyšli jsme ven a byli překvapení. Pršelo jako s konve.
,, No paráda. Co teď?" řekl Bucky.
,, Zavolám taxíka." řekla jsem a začala vytáčet číslo. Taxi přijelo a my nasedli dovnitř. Museli jsme dostat snad ten nejmenší taxík, co šel. Nebylo tam pro nás tři místo, takže jsem seděla na Stevovo klíně. Ze začátku se červenal, ale pak už byl v pohodě. Jeli jsme přes křižovatku a do cesty nám vjelo auto. Řidič rychle zastavil a kdyby mě Steve nechytl okolo pasu, letěla bych. Přitáhl si mě k sobě a pevně držel. Byl to hezký pocit.
