From strangers to lovers

10. kapitola

Koukám do zdi. To snad není možné, proč se vždycky probudil před budikem? Podívám se má hodiny a zjistím, ze je 5 hodin. No paráda, co teď jako budu dělat? Vstala jsem z postele, do ruky si vzala mobil a ve svém větším triku na spaní a takových tangach šla do kuchyně. Uvařim si čaj, když nemůžu spát. Došla jsem ke kuchyňské lince, kde jsem si položila mobil na bar a vyndala si hrnicek. Čaj, kde mám najít čaj? Hledala jsem ho všude a až když jsem otevřela skříňku, našla jsem ho úplně nahoře.
,, No paráda, copak jsem vysoká jak Steve? Geny jsou na nic. " zanadávala jsem si. Stoupla si ma špičky a natahovala se pro balíček s čajem. Jak jsem ruku natahovala, triko se mi vyhrnulo nahoru. Otočím se za sebe a koho nevidím, Steva. A samozřejmě se mi nedívali do oči ale na zadek.
,, Mas pěkný výhled?" vyvedla jsem jo z transu.
,, Coze?" nevnímal me.
,, Bože, kdybys mi radši pomohl." povzdychla jsem si ale se Stevem to nic neudelo. To nemá cenu. Zkoušela jsem pořad dosáhnout na čaj.
,, Koukám, ze nejsem jediný vzhůru. Co tady dělá..." nedorekl to prave příchozí Bucky a zastavil se vedle Steva a oba se mi dívali na můj zadek.
,, tebe sleduyet nosit' eto chashche." řekl mi.
,, chto ty ne durak" řekla jsem trochu nastvane.
,, net, no vid byl khorosh." řekl mi a mrkl na me.
,, Můžete sakra mluvit srozumitelně?" byl Steve naštvaný.
,,Kdybyste mi radši pomohli." řekl jsem jim.
,, no jo furt." řekl Bucky a ochotně se zvedl, aby mi čaj podal.
,, Děkuju." řekla jsem mu.
,, Co jste si to rikaly?" zeptal se Steve.
,, Ale, pomlouvali jsme te, kamaráde." řekl mu Bucky se smíchem.
,, Moc vtipné." odpověděl.
,, Nadavala jsem, ze mi ani nepomůžete." řekla jsem mu
,, Když on byl takový pekny výhled." řekl s s Buckym si placli.
,, Jak malí, opravdu." protocila jsem nad nima očima.
Zalila jsem si svůj čaj a šla si presednout ke stolu, kde jsem něco málo snědla. Kluci tu seděli se mnou.
,, Proč jsi vůbec ty vzhůru?" zeptala jsem se Buckyho.
,, Nemuzu spát." řekl jednoduše.
,, A nebo ti Wanda nedá spát?" stouchl do něho Steve. Počkat, coze?!
,, Ty a Wanda!" vytřeštila jsem oči.
,, No... Stalo se to jednou." řekl potichu Bucky. Tak tomu nemůžu uvěřit.
,, Tady se najednou všichni dávají dohromady." řekla jsem nevěřícně.
,, Neboj, taky na nás dojde." mrkl na me Steve. A sakra.
,, Už je plno hodin, jdu se prevlect." řekla jsem a byla na odchodu.
,, Je Škoda, ze si na misi nenecháš to, co mas na sobě!" krikl na me ještě Steve. Pousmala jsem se a šla do pokoje. Hodila jsem si rychlou sprchu, oblékla si na sebe můj nový oblek a zapletla si vlasy.

Ještě jsem dala nakrmit rybičkám, aby mi tady potom neplavali ploutvi dolů. Pripravema jsem šla na střechu, kde na nás už čekal quinjet. Steve už byl vevnitř. Nastoupila jsem a mohli jsme vyrazit. Steve mi řekl plán a já pečlivě poslouchala. Nás pilot nám našel naši loď a mi pomocí padáku na ni skočili. Snažili jsme se to udělat co nejtišeji. Musela jsem najít místnost s technikou, abych se nabourala do jejich systému a stáhla data. Uznali jsme, ze bude nejlepší, když se rozdělíme. Potichu jsem se pohybovala po lodi, aby o mne nikdo nevěděl. Párkrát jsem ale musela použit sílu a potichu je zezadu zneškodnit. Podívala jsem se za roh a dva chlapi stali přesně tam, kam se potřebuji dostat. Místnost s technikou.
,, Steve, mám to. Jen tady jsou dva chlapi a asi jen tak neodejdou." řekla jsem mu skrz sluchátko.
.. Už jdu." řekl mi. Musím něco vymyslet. Jsme na moři a všude je voda. Proč ji nevyužít? Pomoci magie jsem na ne oba poslala prudký proud vody, který je odhodil na zeď a poslal do bezvědomí. Přistoupila jsem k počítači a dala do nej flash disk. Začala jsem stahovat všechny různý dokumenty a po místnosti rozmístili štěnice. Už zbývalo jen 10% a já ucítila na spánku hlaveň pistole.
,, Ani se nehni. Pomalu odstup od počítače." řekl mi chlap s pistoli namířenou na me. Dělala jsem jak říká. Chtěl přejít k počítači, to ho ale Stevův štít srazil a on si dává šlofíka.
,, Dekuju." řekla jsem mu.
,, Asi už o nás ví. Rychle, musíme se Pospíšila." řekl mi a stahování bylo dokončeno. Flash disk jsem si dala do tajné kapsy a vyběhli jsme ven. Tam už ale stali nastoupení chlapi se zbraněmi na nás. Bylo jich asi dvacet. Steve na me mrkl, ze tohle bude pěkný boj. Steve po jednom z nich hodil štít a tím to začalo. já občas střílela, někdy využívala vodu a jindy zase sílu.
Radovala jsem se, ze už je konec a tak nedávali pozor. Najednou se ozval výstřel a kulka letěla mým směrem. Videla jsem to jako ve zpomaleném záběru a myslela, ze je po mne. Ale díky bohu me Steve shodil na zem. Smetla jsem toho chlapa vodou.
,, Dekuju, zachránil jsi mi život. Jsi v pohode?" zeptala jsem se ho.
,, Nic mi není." řekl a zvedl se. Pomohl i mne.
,, Co kdybychom odtud vypadli?" řekl Steve a já přikývla. Quinjet nás vyzvedl a okolo 10 hodiny jsme doleteli do AT. Ihned jsem šla do pokoje, kde jsem na stůl položila flashku a šla si dat sprchu. Vlastně až teď poradně jsem si uvědomila, ze mi Steve zachránil život. Riskoval ten svůj pro ten můj.
Vylezli jsem ze sprchy a oblékla se.

Rozhodla jsem se, že zajdu Stevovi poděkovat za to, že mě zachránil před kulkou. Stála jsem před jeho dveřmi a vymýšlela, co mu říct a hlavně s klidnou hlavou. Po rozvaze jsem zaklepala a Steve přišel otevřít jen v tílku.
,, Ahoj Naty, potřebuješ něco?" zeptal se s úsměvem. Jak já ten jeho úsměv miluju.
,, Chtěla jsem ti poděkovat za záchranu. Nebýt tebe, schytala bych to." řekla jsem mu pravdu.
,, To je přece samozřejmost, nerad bych o tebe přišel. Nechceš jít dál?" zeptal se a já s radostí přikývla. Jeho pokoj byl úplně nádherně zařízený. Byl do takového toho staršího stylu, ale stále moc pěkný.
,, Máš to tady moc pěkné." řekla jsem a pořád se rozhlížela okolo.
,, Teď ta největší krása přišla." řekl mi a já se na něho překvapivě otočila.
,, Vážně?" zeptala jsem se ho.
,, Jsi nádherná. Nelze uvěřit, že jsi Starkova dcera." uchechtl se.
,, Jo, taky si to někdy říkám." uchechtla jsem se taky. Pak nastala chvíle ticha a my jsme si hleděli do očí. Steve ke mně pomalu přešel blíž a stal u mě tak blízko, že jsem cítila jeho dech. Svou rukou jsem ho pohladila po jeho hebké tváři a projela mu vlasy. Stále jsem se divali z očí do očí až se to stalo. Políbili jsme se. Jeho rty byly tak jemné a dechberoucí zároveň. Líbal mě tak opatrně, jako kdybych byla z porcelánu. Pomalu jsem začala jezdit rukama po jeho břišních svalech a hledala lem trika. Co nevidět bylo dole. Steve ale přestal.
,, Děje se něco?" zeptala jsem se s obavy.
,, Jsi si tímhle vším jistá? Mám tě rád a dost, ale jak to cítíš ty? Nechci, aby to dopadlo jako minule." zeptal se mě s roztomilýma očima.
,, Úplně stejně. Nikoho lepšího jsem snad ještě nepotkala." řekla jsem mu a dala mu pusu. To mě Steve přitáhl k sobě blíž a stáli jsme u jeho postele. Začal mi sundavat triko a prohlížel si mé tělo.
,, Bože, ty jsi tak nádherná." řekl a začal mě líbat na krku. Já ho převrátila a schodila na postel. Sedla jsem si na něho a začala ho zuřivě líbat. On mě držel za boky a jezdil mi i po zádech. Začal mi sundavat kalhoty a prohodili jsme si pozice. Teď jsem já byla pod nim a on byl nakloněný nade mne. Sundal si i ty své a já cítila, jak je celý nadržený. Sundal mi mou podprsenku a začal mi líbat bradavky. Já si to tak užívala a přitom vzdychala. Sundal mi i mé kalhotky a já zase jemu ty jeho. Konečně se to po tak dlouhé době stalo a měla jsem Steva celého v sobě.
Oba úplně celí udýchaní a orošení si lehli vedle sebe.
,, Tak tohle... to bylo něco." řekla jsem s úžasem.
,, To teda bylo. Měli bychom to někdy zopakovat." řekl a já se nadklonila nad jeho hrudník a položila mu svojí ruku na jeho brišák, když v tom jsem něco ucítila.
,, Co to tady máš?" zeptala jsem se a podívala se na to, co jsem našla.
,, To nic není, jen škrábanec." řekl a mávl nad tím rukou.
,, To se ti stalo kvůli mě." začala jsem si vyčítat a stále jsem měla položenou ruku na jeho raně
,, Zlato, nevycitej si to. Víš kolik takových... Au Au, co to je?" řekl a začal sebou cukat. Já se podívala na svoji ruku na jeho břiše a začalo z ní vyzařovat malé světýlko na jeho ránu. Rychle jsem dala ruku pryč a to, co jsem viděla, mě překvapilo.
,, Jak jsi to dokázala?" zeptal se mě v překvapení Steve, protože jeho rána byla úplně zahojena.
,, Já.. Já nevím. Tohle se mi nikdy nestalo." řekla jsem se strachem.
,, Vypadá to, ze máš další schopnost. To už je druhá, která se projevila díky mne." řekl a dal mi dlouhý polibek do vlasů. Já ho objala okolo jeho pevné hrudi a užívala si tu chvíli.