From strangers to lovers

18. kapitola

Oba promoklí až na kost jsme se vrátili dovnitř, kde všichni seděli u stolu a popíjeli. Ruku v ruce jsme k nim přišli a jejich pohledy se zahleděly na nás.
„Myslím, že máte co vysvětlovat." řekl Tony.
„ No, se Stevem už nějaké 2 měsíce spolu chodíme." řekla jsem.
„Se Staroušem?! No ty jsi se snad úplně zbláznila. Vždyť je o 90 let starší jak ty. Ještě k tomu jsi lhala celému týmu." začal vyšilovat.
„Já to věděla a Bucky taky." řekla Natasha. Děkuju, to určitě pomohlo.
„Takže já zase až naposled, jak jinak. Na tohle jsem moc opilý." řekl a odešel.
„Tati, počkej..." chtěla jsem za ním jít, ale zastavila mě Buckyho ruka.
„Nech ho se na to vyspat." řekl a dělal, jako kdyby se nic nestalo.
„Nech mě být, Jamesi." strhla jsem jeho ruku z té své.
„Promiň." řekl a odešel. Výborně, Naty, dnes perlíš. Ze zoufalství jsem si sedla a sebrala Wandě pivo.
„Přejeme vám to." řekl Clint a usmál se na nás.
„Děkujeme, alespoň někdo je rád." řekla jsem.
„Musíš mu dát čas, je to pro něj něco nového. Jsi jeho jediná dcera a chce pro tebe jen to nejlepší, musíš ho pochopit. Zítra už to bude lepší, slibuju." řekla Pepper a dala mi pusu na čelo.
„ Tohle jsem potřebovala. Co se vůbec mezi vámi stalo? Vůbec se k sobě nemáte jako dřív." zeptala jsem se.
„Jde pouze o práci, řekněme, že jsme se na něčem neshodli, ale není to nic, s čím by ses měla trápit. Taky už půjdu spát, tak se mějte." rozloučila se Pepper  a odešla. Až teď jsem si všimla, že tady není Nila.
„Nat? Neviděla jsi Nilu?" zeptala jsem se.
„Už musela jít domů, prý má zítra pracovní pohovor, ale ještě se mi ozve." řela a napila se piva.
„Takže jste si padly do noty, to jsem ráda." řekla jsem a všimla si, jak se najednou Bruce zvedl a odešel. Dost divné.
„Teda nevím jak na vás, ale na mě toho dneska bylo hodně. Mějte se lidi a spite v leže." řekl Clint a odešel. Postupně se přidávali i ostatní, až jsem tam zůstala sama se Stevem.
„Půjdeme taky spát, nebo tady chceš ještě být?" zeptal se.
„Ještě tady chvilku zůstanu, ale ty už jdi. Já zachvilku přijdu." řekla jsem mu. Přikývl a ještě než odešl mi dal polibek do vlasů.
Seděla jsem a přemýšlela nad tím, co všechno se stalo a až teď jsem si uvědomila, že jsem konečně řekla Stevovi, že ho miluju. Sice jsem si to představovala jinak, ale to nevadí. Přemýšlela jsem tak moc, až jsem skončila u piána a hrála. To mě vždycky dokáže uklidnit. Tak moc jsem se soustředila, že jsem si ani nevšimla, že si vedle mě někdo sedl.
„Jsi velice nadaná." řekl z ničeho nic táta.
„ Bože tati, tohle už mi nedělej, málem jsem z tebe dostala infarkt." řekla jsem a chytla se na hrudi.
„Promiň, chtěl jsem se ti omluvit. Celé jsem to nějak přehnal, ale takový jsme my otci, chceme pro vás jen to nejlepší, i když se nám to někdy nemusí líbit. Je vidět, že tě Steve miluje a ty jeho, takže jsem za vás jedině šťastný, ale pokud ti něco holčičko udělá, tak mi věř, že se neznám." řekl a začal už s vyhrožováním.
„Děkuju tati, mám tě ráda." řekla jsem a pořádně ho objala.
„Já tebe taky, zlatíčko." řekl a objal mě co nejpevněji to šlo.
„Jdi se vyspat, všichni toho máme dnes už dost za sebou." řekla jsem mu.
„ Tak dobrou." řekl a odešel. Tak tedy tohle jsem nečekala. Ale jsem ráda, že Steva přijal a my se už nemusíme skrývat. něco málo jsem tady ještě poklidila a šla do pokoje, kde na mě čeká můj kluk.
Steve už ležel na posteli a vypadalo to, že už spí. Potichu jsem si zalezla do koupelny, kde jsem udělala rychlou očistu, vyčistila zuby, převlékla do pyžama a vešla do ložnice. Pomalu se k Stevovi přiblížila a lehla si na jeho hruď. Jeho dech mě vždycky dokáže uklidnit.
„Miluju tě, Steve Rogersi." řekla jsem a už se propadla do říše snů.

.

.

.

.

První sluneční paprsky začaly dopadat do mého pokoje a tím pádem i na mě. Jak krásné to probuzení, vedle někoho milovaného. Pozorovala jsem Steva, jak ještě krásně spí a přemýšlela, co dnes budu dělat.
,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě rozespale Steve.
,,Co dnes budu dělat. Nenapadá tě něco? Mám hrozně volného času a myslím si, že žádné mise nejsou... chtělo by to nějakou akci." řekla jsem zasnile.
,,Buď ráda, ty snílku, dnes pořádáme s Buckym a Samem závody v běhu. Tak trochu jsme se vsadili." řekl mi a už mě to začala zajímat.
,,Povídej." řekla jsem a posadila se k tomu.
,,No ten, kdo prohraje, tak si musí obarvit svůj kostým na růžovo a jít v něm na příští misi." řekl a já vybouchla v záchvat smíchu.
,,Tak to vás chci vidět, jdu do toho s váma." řekla jsem mu. Steve se na mě s úsměvem díval.
,,Na co koukáš? Jako kdybys viděl ducha." začala jsem vtipkovat.
,,Jsi nádherná." řekl a natáhl se pro polibek.
,,A taky hladová." řekla jsme a Stevie se musel zasmát. Tak jsme tedy vstali, oblékli se a šli dolů za ostatními.
,,Dobré ráno." řekla jsem a dostalo se mi i odpovědi nazpátek.
,,To je dobře, že jsi vzhůru, chtěl jsem si s tebou promluvit." řekl táta rázně a vstal ke mně.
,,Děje se něco?" začala jsem se bát.
,,To si piš že děje. Ty a Starouš, to musí skončit. Nepřeji si, abys chodila s nějakým 100 letým páprdou." řekl dost hrubě.
,,O čem to mluvíš? Vždyť jsi mi včera večer řekl, že nám to přeješ." vůbec nic jsem nechápala.
,,To jsem byl opilý, to se nepočítá. A ty, Steve, koukej se držet dál od mojí dcery, rozumíš!?" řekl a začal do něho bodat prstem.
,,Nech toho, já Steva miluju a nevzdám se ho." řekla jsem a stoupla si mezi ně.
,,Nech ho být, Naty, očividně je furt napitý. Úplně ztratil rozum." řekl Steve a moc nepomáhal.
,,Cos to řekl!?" vykřikl táta a pustil se do Steva.
,,A dost!!" zakřičela jsem a pomocí vody odhodila Tonyho na protější stranu místnosti. Všichni se na mě koukali, co se to se mnou stalo.
,,Naty, tvoje oči..." řekla Nat a nepřestávala se na mě koukat.
,,Co je s nima?" nechápala jsem.
,,Jsou celé modré." řekla Wanda a začala jsem šílet. Došla jsem k nejbližšímu zrcadlu a podívala se na sebe. Vážně, úplně mi zářily oči.
Najednou jsem cítila, jak se mi sevírá hrdlo a já začínám šílet.
,,Naty, uklidní se. Zhluboka se nadechni." zkoušel se mě uklidnit Bruce. Nešlo to.
,,Dívej se na mě." řekl Steve a stoupl si přede mě. Pomalu jsem se začínala uklidňovat, ale jakmile jsem viděla tátu, jak vstává ze země a z hlavy mu teče krev, zase jsem začínala šílet. Tentokrát ale nic nepomohla. Musela jsem utéct.
Vyběhla jsem z AT a utíkala tak dlouho, co mi jen nohy a dech stačily. Až v parku jsem se zastavila. Posadila se na lavičku a přemýšlela.
Bože můj, co jsem to jenom za člověka. Ublížila jsem mu.
,,Naty? Co ty tady?"zeptala se mě osoba, co si ke mně přisedla.
,,Potřebovala jsem čerstvý vzduch, co ty?" zeptala jsem se Nily.
,,Jdu akorát z pohovoru." řekla mi.
,, A jak to dopadlo?" zeptala jsem se.
,,Doufám, že dobře. Prý se mi do týdne ozvou." řekla a já na ni byla pyšná.
,,Co se včera stalo mezi tebou a Nat?" zeptala jsem se a je vidět, že jsem ji zaskočila.
,,No hodně jsme se sblížily... pak jsme si vyměnily svá čísla a večer si ještě psaly. Někdy zajdeme na kafe." řekla mi a bylo na ni vidět, že je šťastná.
,,To jsem ráda. Už od začátku vás shipuju." řekla jsem a usmívala se.
,,A co ty a Steve? Jsem včera musela odejít, tak povídej, co se stalo." chtěla vše vědět.
,,Tak nezajdeme na kafe? Tam ti vše povím." navrhla jsem a Nila souhlasila. Zašly jsme do nejbližší kavárny, objednaly si a já začala vyprávět, co se vše stalo a proč jsem tady...