Vánoce naruby/ adventní kalendář

2. prosince

Sledovala jak se oba hádají. Minulý měsíc se hádali pořád. Nechtěla nikdy být u jejich hádek. Deprimovalo jí to. Dělali scény uprostřed centra města. Lidé se po nich otáčeli. Maya znervózňovala z těch pohledů. Hádali se přesně před Vánočním stromečkem.

Mohl to být hezký den s Peterem, kdyby se nestřetli s Jane a jejím bratrem Jáchymem. Peter jí celý den nechtěl říct, co se děje, i když se Maya neustále ptala. Trápilo ji, že není veselý.

Janin bratr stál vedle Mayi. Sledoval dění s pobavením. Vytáhl ze zadní kapsy krabičku cigaret. Jednu vytáhl a opět schoval. Zapalovač zmáčkl. Plamínek se objevil před jeho očima, který zapaloval cigaretu. Popotáhl si a vydechl kouř. Maya po něm vrhla zlostný pohled. Nenáviděla kouření a ani alkohol. Byla proti tomu, ale nikdy to nikomu necpala. Každý dokázal na ní poznat, že je proti tomu.

Peter a Jane pokračovali v hádce. Pokřikovali po sobě, i když stáli kousek od sebe. Jane stekla slza po tváři. Byla na dně a ublížená. Nikdy nikdo nechápal jejich hádky. Hlavně příčinu. Pokaždé to byla naprostá blbost.

Čekali další půl hodinu. Mezitím se začalo stmívat a světýlka na stromečku rozvicovat. Kolem postupně začala svítit všechna světla. Byla by krásná atmosféra, pokud by po sobě ti dva neštěkali.

Maya už to dál nevydržela. Sundala si rukavici. Vytáhla z kapsy telefon. Napsala Rickymu zprávu, aby pro ni přijel. Opět ho schovala, rozeběhla se mezi ně a odstrčila je od sebe. Oba se na ní udiveně podívali.

Udělala to, protože ji ta celá situace mrzela. Chtěla už domů, ale musela nejdřív vyřešit tohle. Věděla, že tohle bude na dlouho. Oni jen tak nepřestanou.

"A dost vy dva. Neustále se hádáte a máte pořád problém. Blíží se Vánoce. Nemůžete sakra jednou alespoň letos na Vánoce být ticho?" Propálila je pohledem. Sklopili na ráz pohledy. Najednou nastalo naprosté ticho.

Jáchym stále kouřil. Přemýšlel, jestli by Peterovo kamarádce pomohl, ale pro něho to bylo moc práce. Pro jistotu dodržoval vzdálenost. Čekal, co se bude dít dál.

"Alespoň jednou prosím," řekla jemně. Jane trhla hlavou a podívala se nesouhlasně do strany. Peter si založil ruce na prsou.

"Není to tvoje starost Mayo. Ani nevíš, co se stalo, tak se dotoho nepleť jasný?!" zvýšil na svou kamarádku hlas. Cukla sebou. Tohle opravdu od nich nečekala. Tolik zlosti zbytečně.

Jáchym hodil nedopalek na zem. Nohou ho zašlapával do země. Povzdechl si a vkročil mezi ně. Hodil po obou vražedný pohled. Tentokrát musel zasáhnout. Když Peter začal být takový, nikdy to nedopadlo dobře. Znal ho jako přítele své sestry a ne jako kamaráda, jak ho znala Maya, ale přepískl to.

"Tak a to stačí Petere. Přeháníš to. Ona se vám jen snažila pomoc. Nic víc. Fakt všechny unavují vaše hádky. Dokonce i mě a to je, co říct." Projel je znovu pohledem a povzdechl si. Trvalo nějakou chvíli než se v jejich pohledech něco zlomilo. Jane se podívala na svého bratra. Věděla, že zasahuje pouze, když je něco hodně špatně nebo nezbytně nutné.

"Má pravdu měli bychom vše vyřešit v klidu." Podívala se na svého přítele tím nejemnějším úsměvem. Peter si jen odfrkl.

"Děláte, jako kdyby jste věděli, co se děje. Přestaňte se snažit sakra. Nic vám do toho není!" křikl a rozhodil rukama kolem sebe. Mayu to přestalo bavit. Dupla a zuřila.

"Běž se vycpat Tompsone!" křikla po něm. Naštvaně začala odcházet. Ani se neohlédla po nich. Ať si to vyžerou, řekla si v hlavě. Po cestě ukázala prostředníček za sebe, tak aby ho viděli. Měla dost jeho keců. Takhle to bylo pořád mezi nimi, ale tentokrát zaútočil i na Mayu.

Rychlím krokem odcházela. Cítila jejich pohled na svých bedrech. Ignorovala pocit pohledů. Ohlédla se tehdy, když zašla za roh budovy a byla jistá, že ji nevidí. Poté zamířila rovnou k autu, které bylo zaparkované na parkovišti. O kapotu auta se opíral její nejlepší kamarád Ricky.

Malé vločky se začaly snášet z nebe. Maye jedna přistála na nose. Trhla sebou a zahleděla se na ně. Musela nad nimi pousmát. Sníh měla ráda. Hlavně všechny zvyky, co dělala s přáteli na Vánoce.

"Jsi v pohodě?" optal se starostlivě Ricky, když spatřil její pohled. Pokaždé na ni poznal, co se stalo, ale i tak se zeptal ze slušnosti. Někdy nemusel nic říkat, jen do ní strčil se slovy vše bude dobré.

Ricky se zamračil. Muselo se opravdu stát něco strašného, když viděl ten její pohled. Věděl s kým dneska byla. Měli společnou skupinovku na messengeru, kde si celá parta psala. Vytáhl telefon a projel si zprávy. Nic z nich nevyčetl. Podíval se směrem odkud přišla Maya. Nikdo koho znal nešel. Peter musel něco provést. To bylo jediné, co ho napadlo.

Nic neřekla. Došla k autu. Otevřela dveře u spolu jezdce a nasedla. Skoleným pohledem hleděla do země. Nechtěla se o tom bavit. Letos vše začínalo opravdu skvěle.

"Prostě jeď," odvětila. Očima se ještě podívala směrem odkud přišla. Auto se rozjelo, ani nezaregistrovala, že Ricky nasedl a nastartoval.

Hello!!
Dneska jsem zase tady! Tentokrát tahle část není tak veselá. Postupně chci představit každého z party, ve zlém nebo v dobrém  😂 Doufám, že se vám příběh líbí! Dneska je už druhého a já nestíhám už teď 😂
Mějte se hezky ❤

_Lucia