Vánoce naruby/ adventní kalendář

5. prosince

Venku padal sníh. Maya přilepená na sklo okna, sledovala chumelenici. Dneska byl Mikuláš. Máma o tom s celou rodinou nechtěla mluvit, protože jim vyhrožovala, že zlobili a přijde čert, aby si je vzal do pekla.

Na tohle byla už dost velká, ale její osmiletá setra všemu věřila. Tohle byl důvod proč celý týden poslouchala jako hodinky. Uklízela po sobě, dokonce každému z rodiny pomáhala. Když každému, tak i Maya. Nenáviděla, když ji měla za zadkem a chtěla stále pomáhat.

Měli určenou hodinu, kdy přijde Mikuláš s dobrotami. Máma vždycky někoho sehnala že svého okolí, kdo představoval Mikuláše s Andělem. Ovšem, že čert nesměl chybět. Její sestra Ella vždycky brečela. Tohle Maye vždy zvedlo náladu. Utrpení druhých ji dělalo radost do určité míry.

„Přestaň se lepit na to okno! Včera jsem je myla!" okřikla maminka Mayu, která se odtrhla a protočila očima. Posadila se pořádně na parapetu. Byl to její zvyk. Pokaždé, když začalo sněžit, usedávala na parapetu, kam si dávala deku. Mamka jí ze začátku nadávala, ale pak to vzdala.

Někdo do ní šťouchnul. Trhla sebou a podívala se na svou sestru, která před ní stála s hrnečkem plného horké čokolády. S úsměvem ho přijala a přičichla si. Milovala hořkou čokoládu, kterou si dělala jen na Vánoce, protože by to jinak ztratilo to kouzlo.

Kývla na poděkování a dál se věnovala svému výhledu ven. Dokázala takhle trávit celé dny. Milovala Vánoce jako ostatní z party. Prosinec byl vždy kouzelný.

Po pár minutách se podívala na hodiny, které byli položené na krbu. Vykulila oči, když zjistila, že je tu víc jak dvě hodiny. Ani si nevšimla své maminky, jak vyzdobovala obývák. Letos byl zbarven do červeno zelena. Pokaždé si dávala záležet, aby každý rok byla jiná barva.

Maya odložila hrníček a seskočila na zem. Pomalými kroky přistoupila ke krabici s ozdobami a začala se v ní hrabat. Mračila se při tom, ale to byl její běžný pohled. Prohrabovala se. Po chvíli vytáhla nějaké ozdoby, které se jí líbili. Pohledem sjela ke své mamince, která vyzdobovala krb.

„Můžu si je vzít do pokoje?" optala se. Mamka se jen otočila a se zamyšleným pohledem přikývla. Maya popadla své úlovky. Rozeběhla se do svého pokoje, než by změnila názor a chtěl je zpátky.

Ve svém království rozvěsila ozdoby na větve, které obstarala s tátou minulý večer. Její pokoj vypadal přesně jako z filmu. Kam se člověk podíval, všude byli ozdoby a světýlka. Polepená okna vločkami. Stromeček přidělaný do okna jako svícen, který každý večer rozvicovala. Vlastní adventní věnec, který měla položený na svém pracovní stole. Jedna ze svíček byla už vyhořelá.

Dneska byla neděle. Vůbec se jí nechtělo jít zítra do školy, kde mají mít nějakou předvánoční besedu. Pozitivní na tom bylo, že zde bude se svým kamarádem Gabem. Všichni mu v partě říkali Maylo.

Když měli společné předměty, pokaždé si sedal k ní a spal. Musela mu vždy přetlumočit, co se na hodině dělo. Nikdy nechápala, že na něho nikdo nepřišel. Byl v tom opravdu dobrý.

Zabrněl jí telefon v kapse tepláků. Vytáhla ho a podívala se, co se dělo. Zrovna ji napsal Mark, který pořádá příští sobotu vánoční oslavu, že je celá parta zvaná. Alespoň měla plány na příští sobotu, ale do té bylo mnoho času.

Musela myslet neustále na minulý večer. Yuki. Nemohla hon dostat z hlavy. Tohle se jí ještě nestalo, aby na někoho takhle myslela ani na bývalého takhle nemyslela, když byla s ním.

Za kroutila hlavou. Musela něco dělat nebo by se z toho zcvokla. Nemohla být do něho zakoukaná. Znala ho opravdu jen krátce a k tomu ho viděla podruhé v životě.

Po zbytek dne pomáhala mámě vyzdobit byt. Odbyla pátá odpolední hodina a někdo zazvonil na dveře.

Ano v Americe se Mikuláš neslaví, ale že je Mayna mamka češka, tak si tento svátek nemohla odpustit. Naočkovala tím i své americké přátelé, dokonce i Ricky dostával balíček, který tu měl pokaždé schované. On měl vždy radost. Divil se, co za úžasné svátky mají.

Jako každý rok v domluvený čas  dorazil Mikuláš, Anděl a čert. Ovšem, že to byli převlečení kamarádi její maminky.

Ella se hned rozbrečela, když spatřila čerta, který ji děsil. Maye cukal koutek. Chtěla se začít smát, ale musela se krotit. Jinak by nedostala nic. Ve svých osmnácti stále dostávala dobroty. Dokud tu bude bydlet, bude součástí těchto tradic. Tak to vždy říkal táta, který miloval české a americké tradice v jednom.

Řekla básničku se slzami v očích. Dostala velkou tašku plnou dobrot. Radovala se jako vždy. Maya musela též říct básničku kvůli sestře, aby to bylo férové. Obdržela stejně velkou tašku, ze které se usmívala od ucha k uchu.

Čert Elu ještě postrašil. Schovala se hned za maminku. Tohle strašení bylo nejlepší. Maya si to užívala. Zasloužila si to. Celý rok její sestra byla nesnesitelná.

Mikuláš, čert a anděl odešli. Obě holky si šli hned rozbalit balíčky. Maya začala kalendářem. Vy jedla okýnka do daného data. To bylo že všeho nejlepší.

Agnes zapálila oheň v krbu. Pustila vánoční film a nechala holky v klidu postupně likvidovat dobroty.

Hello!!

Přeji krásný den s krásnou kapitolou!! Jako normálně dochází mi nápady :D

-Lucia