Puberťačka

Střední...

Tam kde se teď nacházím.
Místo kde jsem za krátkou dobu požila tolik zážitků.

Internát je místo, kde se dělá spoustu věcí, ale nejvíc ze všeho kouří a hulí.

První týdny jsem byla tichá...
Líbilo se mi tam spousty kluků...
Teď už ale ne...

Ty první týdny v prváku jsou vždy nejtěžší, musíte si najít kamarády, poznat kdo vás opustí a kdo ne, poznat kdo se přetvařuje a kdo ne.

Můj úkol byl najít si kluka. To jsem prostě chtěla ze všeho nejvíc.

Našla jsem si přátele, loajální. 

S chábrama tam do teď hulíme skoro každý den.
Občas si koupíme alkohol, ale ještě jsem se tam neopila...

Už jsem si tam několikrát zabrečela...
Ale spíš jsem se víc smála než se litovala.

Potkala jsem tam lidi se kterými mám dobrý vztah, přátelé do smrti... tedy aspoň do té mojí...

Lidi s kterými si můžu promluvit o všem, svěřit se...

První měsíc jsem se zamilovala do jednoho kluka, jeho osobnost se mi líbila, ne vzhled, ne jeho vlasy, nebo oči, ale osobnost.
Šli jsme spolu ven...
Tulili se na posteli...
Povídali si...
Smáli se...
Přestali se bavit....
On mi dal naděje, že by to mohlo vyjít, ale pak je zahodil...
Kdyby mi to aspoň řekl on, ale já se to dozvím od jeho spolubydlícího?
Další den jsem ho viděla s jinou....
Díval se na ní tak zvláštně, tak se na mně nikdy nedíval... s takovou jiskrou v očích... s takovou láskou a chtíčem...
To bylo to co mně zlomilo...
"Může ti to zlomit srdce, ale otevře ti to oči.." to se mi stalo...
Teď už vím, že to nemyslel vážně, že miluje jinou... že mně nikdy nemiloval...
Zlomilo mi to srdce...
Ale i přes to, že mi zlomil srdce, tak i přes to... ho pořád mám jistým způsobem ráda... nevím jestli ho stále miluji, ale nějaké city tam zůstaly.. přes to že je to jednostranné... 
Hodně mi to ublížilo....
Jak jsem řekla kamarádce... Já mu to přeju... přeju mu, aby si zažil, co je to odmítnutí... přeju mu, aby věděl co mi udělal... přeju mu, aby ho ta holka odmítla stejně tak, jako to on udělal mně.
Že až za mnou příjde s tím, že by to zkusil znova... Tak ho odmítnu, stejně jak to udělal on mně... I když mně to bude bolet víc než jeho...

Jen tupec vstoupí do stejné řeky dvakrát...
Už jsem se ponaučila dost.... A to nejen v lásce...

Nevím kam bude můj život směřovat...
Možná zemřu za týden, měsíc, možná rok.
Každého to jednou čeká...
Musíme se na to akorát připravit...

A to je můj příběh... 
Jsem teprve v prváku...
Patnácti letá panna, co nejspíš nikdy nenajde lásku...

KONEC